Kdyby šlo zapomenout

30.09.2024

Knížku jsem si půjčila v knihovně kvůli čtenářské výzvě. Čekala jsem příběh přeživšího žida, podobný mnoha jiným, které už jsem mnohokrát četla ať už formou memoárů nebo románu inspirovaného skutečnými událostmi. Břetislav ale nebyl žid. Byl to člověk, který mohl válku přežít relativně v klidu, kterého by všechno zlé míjelo, kdyby byl poslušný. On ale obětoval úplně všechno, riskoval svůj život a bohužel i život své maminky za boj proti nepříteli. Byl vedoucím organizace, která prováděla sabotážní a partyzánskou činnost. Díky zrádcům si jednoho dne pro něj přišlo gestapo a tady začíná jeho příběh. Musím říct, že to bylo dost silné kafe a když si uvědomím, že mu bylo 23 let, v podstatě sotva odrostlé dítě, běhá mi mráz po zádech.

Když čtu v dark romancích nebo vidím ve filmech, že z někoho mučením získávají informace a ten superhrdina samozřejmě odolá, je to pro mě pohádka. To, že takoví lidé opravdu existovali a neprozradili své spolupracovníky, kteří tak mohli dál pokračovat v odboji, je pro mě něco naprosto nepředstavitelného a obrovská úcta takovým lidem. Těm co přežili i těm, kteří to štěstí neměli.