Kdyby tak na mě někdo někde čekal
Anna Gavalda
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386272/bmid_kdyby-tak-na-me-nekdo-nekde-cekal-CWc-386272.jpg
4
262
262
Krátké povídky napsané úsporným, přesným (a silně pařížským) jazykem s krutým humorem rozebírají mezilidské vztahy, které může definitivně zničit zdánlivě bezvýznamný detail jako zazvonění mobilního telefonu. Vztahy mezi Gavaldinými hrdiny, ať jsou to sourozenci, manželé, milenci, rodiče s dětmi či kolegové, charakterizuje přesně odpozorovaná a přiléhavě zachycená směšnost, zbabělost, záludnost a žárlivost, ale i loajalita a spojenectví.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2018 , Mladá frontaOriginální název:
Je voudrais que quelqu'un m'attende quelque part, 1999
více info...
Přidat komentář
Z tejto zbierky poviedok mám trochu zmiešané pocity. Autorka má svojský štýl, ktorý sa mi v niektorých poviedkach páčil viac, v niektorých menej. Celkovo je knižka napísaná čítavo, s ľahkosťou, sviežo. Skúsim však radšej od Anny Gavaldy ešte niečo iné, možno mi to sadne viac :)
Název knihy mě tak zlákal, že má očekávání byla vysoká. Bohužel jsem ze čtení těchto povídek nadšená nebyla, moc mě kniha nezaujala, ale přesto je ve mně stále ještě nutkání přečíst si jí za nějakou dobu znovu. Takže zase tak špatná opravdu nebyla, jen je třeba mít na ní správnou náladu.
Docela oddechové čtení. U mě asi půl na půl - některé povídky byly zajímavé, hezké, vtipné, dojemné, jiné mne naopak vůbec nezaujaly.
Moje první knížka od Gavaldy a hned výborné dílo.
Čteno na dovolené, kde jsem se přistihla, jak se nahlas směju a v některých povídkách jsem se viděla a nebo sdílela stejný názor jako autorka. Fakt mi to neskutečně pobavilo. Sice nic složitého, ale o to víc mi to překvapilo.
Výborné to bylo, moc mě to bavilo, škoda jen, že některé povídky byly tak krátké, zasluhovaly by si i delší rozsah.
Bavilo mě to. Bylo to svižné, čtivé...U některých povídek mi to bylo až líto, jak rychle skončily.
Líbí se mi stručný, až skoro úsporný jazykový styl, jakým jsou povídky napsané.Většina příběhů má trochu otevřené a smutné konce, stejné jako mívá život sám...
Pořád jsem do této knihy neměla odvahu, ale moc se mi povídky líbily, už chápu, proč je Anna Gavalda tak oblíbená..
Svižné, čtivé, vtipně napsané i když některé příběhy jsou velmi smutné.
Přesně typická ukázka toho proč nemám ráda povídky. Sotva se do příběhu dostanete, oblíbíte si postavy a vcítíte do děje... je konec. Většinou navíc velmi otevřený konec. Jsou to opravdu jen takové desetiminutovky, i když každý z námětů by vydal na pořádný a povedený román.
Povídky nejsou mým nejoblíbenějším žánrem. Tuto povídkovou knížku však doporučuji. Vyjádřila bych to asi takto: milé, smysluplné, svižné, čtivé, zajímavé....
Po přečtení Báječného úniku a A taková to byla láska je tohle slabý odvar. Je vidět, že autorka se vyvíjí správným směrem. I tak výborná záležitost, kterou zhltnete, u povídek se usmějete, rozesmějete i zamyslíte a možná vám bude i úzko.
Gavalda je prostě mistr postřehu.
Stojí za přečtení. To rozhodopádně.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
| 2006 |  Prostě spolu |
| 2006 |  A taková to byla láska... |
| 2010 | Kdyby tak na mě někdo někde čekal |
| 2009 | Člověk není nikdy úplně šťastný |
| 2014 | Lepší život |
Moje první knížka od autorky. Dnes jsem ji dočetla. Moc hezký název, dost mě nalákal. Hezká obálka, mám vydání z roku 2010. Očekávání bylo dost velké. Když jsem začala číst, tak jsem byla trochu překvapená. Hodně krátké, stručné, ale to mi nevadilo. Některé povídky opravdu pěkné, jiné se mi líbily o něco méně. Trochu mi vadily vulgarismy. Ovšem po počátečních trochu rozpacích jsem byla moc ráda, že jsem knížku číst začala, četla se dobře - a prostě mě to nakonec vše dost bavilo. Mám v úmyslu si od autorky přečíst i jiné knížky. U těchto povídek mi trochu u některých vadily konce - otevřené - nebo takové utnuté. Nakonec ale knihu hodnotím pěti hvězdičkami, protože mě prostě zaujala a dobře se mi četla a ten název a už se vlastně vracím na začátek komentáře... :)