Kdybych měla zemřít, než se probudím
Han Nolan
Současná americká dívka se v kómatu ztotožní s polskou židovskou dívkou a prožívá s ní peklo holocaustu.
Literatura světová
Vydáno: 1996 , VIKOriginální název:
If I Should Die Before I Wake, 1994
více info...
Přidat komentář
Tato kniha byla pro mě boj. Ne, že bych měla s tématem holocaustu problém, ale nějak mi to vázlo. Více mě bavila dějová linka s Chanou. Byla rozhodně zajímavější.
Kniha o holocaustu zase jinak. A musím za sebe říct, že mě se to četlo dobře - ve smyslu toho, že to bylo napsáno čtivou formou, příběh mě zcela pohltil a nepustil až do poslední stránky. Příběh je o mladé dívce Hilary, člence bratrstva Árijských bojovníků. Po nehodě na motorce se ocitne na JIP v židovské nemocnici, kde se v kómatu ,,střetne s Chanou,,, starou židovkou z Polska a ta jí vypráví svůj životní příběh, kdy společně s milovanou babičkou přežívají v koncentračních táborech.
Rovněž se před námi rozprostírá příběh mladé Hilary, která se k neonacistům přidala především z lásky ke klukovi a jako truc matce.
Prolnutí obou příběhů na konci u mě vyvolalo ,,vlhko v očích,,.
Hilary nenávidí Židy, které viní za smrt svého otce. Zamiluje se do Brada, který ji přivede do neonacistického bratrstva Árijští bojovníci. Po nehodě na motorce leží v kómatu v židovské nemocnici na JIP, kde se její duše prolne s duší druhé umírající pacientky. Hilary se stává polskou Židovkou Chavou, která bojuje o svůj život v lodžském ghettu a později v Osvětimi.
Kniha je určená pro mládež jako připomenutí hrůz holocaustu a nebezpečí neonacismu. Autorka ji psala na začátku 90. let (1994), kdy byl neonacismus v USA mezi mládeží na vzestupu viz třeba film Kult hákového kříže (1998). Víc mě zaujaly scény vyprávěné z pohledu Chavy, než se současnosti, kde se řeší, jak se z hodné, svědomité a tiché holčičky stala neonacistka a jakou vinu nese její pobožná matka.
Příběh o prolnutí těhle dvou osudů je silný a přinejmenším poučný - znuděná slečna si hraje na neonacistku, aniž má ponětí, co ten režim před lety představoval a napáchal, až je nucena prožít si to, i když v jiném vědomí, na vlastní kůži
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) Polsko židovská ghetta kóma holokaust, holocaust neonacismus
Ale jo nakonec to bylo dobré, vlastně velmi dobré. Ale prvních asi 40 stran jsem se do knihy nemohl začíst, poté mě ale příběh pohltil a zbytek jsem přečetl rychle.