Když duben přichází

03.08.2024

Nyní jsem četl potřetí, tentokráte svým dětem na naší putovní expedici a byl to dobrý nápad, kniha je velmi zaujala, jsou v tom pravém věku.

29.12.2023

Psychologicky možná nejpropracovanější a určitým způsobem nejdrsnější autorova kniha, ovšem zcela jí chybí ono typické a úžasné foglarovské tajemno. Poslední část se založením "rytířů z Bedny" už působí vyslověně přitažená za vlasy. A vzhledem k neustále se prodlužujícímu věku dožití by se měl název změnit na "Když Březen přichází". V šedesáti dnes povětšinou umírá ten, kdo celý život chlastal, hulil, popř. se choval nestřídmě, což u foglarovských hrdinů nelze předpokládat. Osmdesáti čtyř let by se měli dožít naprosto v pohodě.

Jedny z nejlepších knih mého dětství

Mám rád knihy od Jaroslava Foglara a proto jsem si od něj vybral Když duben přichází.
Hlavní postava Lubor je v mých letech. Ve třídě mezi spolužáky působí nesměle. Většina spolužáků si ho nevšímala. Neměl moc kamarádů a proto většinu času trávil venku sám nebo četl knihy. Přes knihy si našel kamaráda Vojtu. Stali se nejlepšími přáteli.
Jediné, co se mi na knize nelíbilo, byla parta kluků, kteří šikanovali ostatní spolužáky.
Kniha se mi moc líbila, protože čtu dobrodružné knížky. Rád si přečtu i ostatní knihy od Jaroslava Foglara.

22.03.2023

Tuhle knihu jsem měl kdysi strašně rád a některé věci jsem podle ní chtěl i přenést do mé třídy (mám pocit, že jsem něco ve svém romantickém rozpoložení tenkrát nadhodil a jaksi se mi nedostalo patřičné odezvy - přece jenom to bylo poměrně nedávno v naší modernější době :)). Knihu jsem si chtěl zopáknout a z dnešního dospělejšího pohledu už mi přišla poněkud úsměvná. O to víc je třeba ale obdivovat Jestřába, že se dokázal vcítit natolik do dětských (již dospívajících) duší s jejich tehdy běžnými problémy.
Mnohé věci však stále dnešní kluci (i holky) řeší a téma takové šikany tu bude pořád.
Pro mladší může být kniha určitě přínosná, když se nad některé pasáže povznesou.

26.12.2022

Od chvíle, co jsem začala číst foglarovky, si všímám jara :).

22.10.2022

Příběh Lubora, jeho školní problémy se spolužáky, s kluky z konkurenční třídy Pekáče a i rodiči. Trochu netradiční kniha Jaroslava Foglara, kdy hlavní hrdina není ve skautském oddíle, ale řeší běžné starosti dospívajícího chlapce ve své době, změna svého charakteru, kdy chlapec dorůstá do dospělejšího věku. Foglar prostě rozuměl chlapecké duši.

23.08.2022

Autor, který mě provázel dětstvím, skvělé dobrodružné knihy, po kterých by měla sáhnout hlavně dnešní generace.

18.05.2021

Ač holka, přečetla jsem všechny Foglarovky. Tahle byla jednou z nich, která se mi moc líbila a asi mi i něco do života dala.

01.04.2021

Klasická Foglarovka, kde člověk ví tak nějak co čekat. Jede se podle stejného vzorce, kde na konci všechno dobře dopadne a dojde k polepšení žáků "Bedny". Lubor Klement mi moc sympatický nebyl pro to, jak se choval ke kamarádovi, který k němu vzhlížel jako ke svému vzoru, ale nakonec také došlo k jeho prozření. Foglar tohle prostě umí.

02.01.2021

Super a kniha ale mohlo to být trochu lépe napsané.

11.07.2020

Dovolenou jsem zahájil střevní chřipkou a tak jsem si chtěl navečer přečíst něco milého, klidného. Sáhl jsem po foglarovce Poklad černého delfína, kterou jsem zatím před očima nikdy neměl. Knížka je to dost slabá, no ale navnadila mne k dalším a nakonec jsem strávil ve společnosti Jaroslava Foglara tři červencové večery - přečetl jsem premiérově ještě Tajemnou Řásnovku a Když Duben přichází. Poklad černého delfína ke čtení nedoporučím, je to odvar už předtím pětkrát vyvařený, knížka víc didaktická než zábavná či napínavá. Celý děj je vlastně především až úmorným popisem jedné táborové hry. Dobře. Přečteno, odloženo. - Ovšem Tajemná Řásnovka! Ta je v nejlepší tradici Záhady hlavolamu a dalších Foglarových perel typu Chata v jezerní kotlině či Boj o první místo. Setmělé spletité uličky, intriky, záhady, temná tragédie, beznaděj i uvolnění, napětí i patologické lidské zlo... Bezvadné. Je tam všechno, co od foglarovek čekáme. Velkým a skvělým překvapením pro mě byla třetí knížka Když Duben přichází. Z mého pohledu velice netypická pro autora, cele se odehrávající ve školním prostředí, zabývající se šikanou. Příběh místy až depresivní, děsivý a beznadějný, neztrácející ale dynamiku a snad v nejhlubší intimitě odhalující Foglarovu duši. Nechybí samozřejmě vítězný boj za mravnost, krátké a co nejkratší chlapecké kalhotky (!), svalnaté paže, chmýří pod nosem a krásné (samozřejmě klukovské) tváře... ale to už prostě k Foglarovi se vší svou bizarností patří a tak to bereme. - Takže po x-leté čtenářské přestávce - Dík, dík, pane Foglar! Kouzlo stále funguje.

10.07.2020

Tak jsem přelouskal po letech další foglarovku. Musím říci, že Duben považuji za jednu z pro mě nejslabších knih od Jestřába. Je to snad proto, že se nejvíce blíží svým dějem současnosti, jelikož se odehrává ve třídě, kde panuje poměrně silná šikana. Většina děje knihy se tak odehrává v pro mě negativní atmosféře a dokonce ani hlavní hrdina knihy, Lubor Klement, není po většinu příběhu příliš kladným hochem...Proto radím mladým zájemcům o knihy JF, sáhněte raději pro začátek pro knihu jinou, např. Hochy od Bobří řeky, či Tajemnou Řásnovku, slabší čtenáři pak např. pro Historii svorné sedmy, (poněvadž je kratičká.) Samozřejmě jasnou volbou jsou komiksy Rychlých šípů anebo Stínadelská trilogie ! Howgh.

Tahle knížka se úplně odlisuje od všech ostatních Foglarovek, kde jde hlavně o dobrodružství. Líbí se mi, že hlavni hrdina není úplně kladný jak v jiných knížkách. Obdivuji Brezinu, který potom všem dokázal Luborovi odpustit a na vše zapomenout. Je to skvělá kniha. Jen se mi nelíbil konec. Když se konečně všichni skamaradili a měli takovou skvělou partu, tak se musí rozejít a stát se "dospělými".

18.12.2019

Za mne absolutně nejlepší foglarovka. Samozřejmě (jako u Jestřába vždy) nic pro dámy.

15.12.2019

Že je to skoro pohádka? Ale to je přece na foglarovkách to nejlepší. Dospívající mládež už má klasické pohádky dávno za sebou, ale to neznamená, že je nemá ráda.
Že už dávno nejsem ve věku, pro který je kniha napsána? Když já mám pohádky ráda. Klasické i dobrodružné..
A Jestřába si moc a moc vážím. Jsem šťastná, že naši synové na jeho knihách vyrůstali zrovna tak, jako já.

Výzva 2019 - 6. Kniha která má v názvu kalendářní měsíc

24.11.2019

Po téhle knize se nebojím Foglara nazvat "naivním spisovatelem", ale nikoliv ve smyslu hodnocení jeho osobnosti, nýbrž stylu psaní. Tak jako nazýváme idylické jednoduché obrázky některých výtvarnic "naivním uměním". Jak je v jeho knihách vše snadné, svět i charaktery černobílé a nakonec to dobře dopadne! Nechybí ušlechtilý vzor (Fanek, učitel Kovář), ale také přítomnost sociálně patologických jevů: "Denk měl malého bratra, který už také jevil známky toho duševního i tělesného úpadku, zaviněného požíváním alkoholu ve věku, kdy je to naprosto nepřípustné." s. 22

Kdybych znovu studovala sociální pedagogiku, tuto knihu bych si rozhodně vybrala k rozboru. Chlapci procházejí pubertou, změnami v sobě a mezi sebou, konflikty s rodiči ("Rozhodně by ho nepochopili! Je to vidět už z toho, jak mu tatínek pořád hrozí pohlavky, které pokládá ve své staromódnosti a naprosté neznalosti dnešních chlapců za jediný prostředek k polepšení!" s. 101), problémy s autoritami, zamyšlením nad vlastní budoucností...

Jediné, co se mi hodně nelíbilo - ačkoliv byl Foglar pokrokový, co se týče výchovy bez tělesných trestů a naopak posilování pozitivních vlastností dětí, šikana byla v jeho době zřejmě ještě zcela normální a nikdo ji neřešil... :-/

Četla jsem jí kdysi dávno. Líbila se mi jako včechny "foglarovky".

13.11.2019

Kdysi, když jsem byla asi o deset let mladší, jsem jednu z Foglarovek četla a byla milionkrát lepší než tehdejší nabídka literatury pro mou věkovou skupinu (především knihy pro holky se s tímto nedaly srovnávat). A tahle kniha... Nemám slov.
Zaujala mne a doslova dostala do kolen. Možná je veškerý děj nereálný, tedy až na šikanu, která ve školách přetrvává do dneška a stále je tak bolestivá. Možná nejde napravit všechny, kteří se chovají špatně, ale i kdyby se to povedlo jen u pár, bylo by to vítězství a rozhodně by se lépe dýchalo a žilo ať ve škole, v práci,...
A ještě bych v tomto příspěvku chtěla poděkovat čtenářské výzvě, která mě k této knize dovedla. Bez ní bych ji totiž minula, a to by byla věčná škoda.