Když duše mluví řečí těla
Hans Morschitzky , Sigrid Sator
Populární a přitom seriózní přehled psychosomatiky zahrnuje všechny důležité orgány a jejich nejčastější psychosomatická onemocnění. Po krátkém úvodu, který se zabývá dějinami a vymezením psychosomatiky, se autoi soustřeďují na tělesné poruchy bez zjevných organických příčin (somatoformní a disociativní poruchy) a na tělesné poruchy s psychologickými faktory (psychosomatické poruchy v užším smyslu). Popisují řadu somatoformních a psychosomatických poruch podle různých orgánových oblastí – srdce, krevní tlak, dýchání, žaludek, střeva, kůže, ženské orgány, uši, krk, nos, hlas, oči, zuby, pohybové ústrojí. Součástí každé kapitoly jsou kromě kazuistické demonstrace také psychosomatické koncepty, dotýkající se jak psychologických faktorů dané oblasti, tak praktických terapeutických postupů.... celý text
Literatura naučná Zdraví
Vydáno: 2007 , PortálOriginální název:
Wenn die Seele durch den Körper spricht
více info...
Přidat komentář
Proniknete do psychosomatiky. Najdete zde vysvetleni vasich obtizi, ktere klasicka medicina nebyla schopna klinicky vysvetlit
Velmi dobre zpracovana kniha o psychosomatice, vcetne kauzistik, dobre delena a dobre se cte.
Lymfatické orgány nejen pro Fukarei
slezina – největší lymfatický orgán v těle
mízní uzlina – malé orgány vmezeřené do lymfatických cév, zejména imunitní funkce
mandle – tvoří tzv. Waldeyrův mízní okruh, bojují proti infekci v jednom z přirozených vstupů do těla - hltanu.
krční mandle
nosní mandle
jazyková mandle
brzlík – ke stáří je nahrazován tukem, hlavní funkce v dětství (imunokompetence T-lymfocytů).
kostní dřeň – vznik leukocytů a dalších elementů imunitního systému (zejm. granulocyty a monocyty)
apendix – významná součást tzv. MALT (mucosa asociated lymphatic tissue – slizniční lymfatická tkáň) systému. Pro velký objem lymfatické tkáně bývá nazýván tonsila abdominalis, tedy břišní mandle.
Zajímavost: Přestože se dlouhodobě mělo za to, že lymfatické cévy nevedou k mozku, bylo roku 2015 objeveno spojení s CNS- viz.: R. ČIHÁK - Anatomie 3, kapitola systema lymphaticum (str. 172-207), Grada publishing 2004
Celkem pěkný přehled jednotlivých onemocnění doprovázený kazuistikami a hodně obecným nástinem terapie. Co mě ale hrozně rozčilovalo byl překlad. Nebyla to vyloženě tragédie, ale "lymfatický systém mozku" zmíněný několikrát jakožto centrum emocí je na můj vkus celkem trapas...
Velice zajímavé a lákavé téma, ovšem kniha je příliš odborná, nic moc pro laika, jako jsem já :-)
Nějak nemůžu přijít na to, k čemu by kniha měla být.
Velmi nesrozumitelné členění kategorií psychosomatiky v úvodu. Pak autor probírá laickým jazykem nemoci, o kterých se domnívá (není jasné, z jakého zdroje vychází), že jde o psychosomatické choroby. Menierova choroba je tu prezentována jako Menicrova (vzhledem k tomu, že nejsem lékař, neumím odhadnout, jestli jsou tam další faktické chyby, nebo je tohle jediná).
Zdá se, že úvod a závěr se víceméně opakují, i s telefonním seznamem možných terapií.
Přijde mi, že pro laika je to moc složité a pro odborníka to jde zcela po povrchu.