Když dvanáctá hodina odbila
Vladimír Pospíchal
Prózy tohoto povídkového souboru obsahují prvky hororu, který v české literatuře stále patří spíše k vzácně se vyskytujícím žánrům. S ním všechny povídky spojuje snaha vyvolat ve čtenáři emocionální reakce, hlavně strach z neznámého, i když způsob, jakým toho autor dosahuje, je odlišný. Zároveň je v jednotlivých příbězích zastoupen aspoň náznak toho, čemu se říká loophole – tedy uzoučká štěrbina umožňující racionální vysvětlení. I díky ní chce autor přesvědčit čtenáře o tom, že dobrý horor nedělají potoky krve a brutalita a že tento žánr nemusí být v žádném případě zatracován jako škvár.... celý text
Přidat komentář
Musím uznat, že autor velmi mile překvapil. Po první povídce jsem si sice říkala, že to trochu přehnal, ale mělo to atmosféru a bylo to dobře napsané. Někdy byla rozuzlení trochu předvídatelná, ale nakonec to bylo moc dobré čtení. Skvěle!!!
Dobře se to četlo a mohu s čistým svědomím říci, že jsem si trošku rozšířila seznam hororových povídek, na které jen tak nezapomenu.
Knížka se dobře četla a jak už bylo řečeno - něco slabší, ale vesměs velmi dobré. V hlavě mi zůstala povídka Hlad a Za zrcadlem - konec jsem si přála jiný, ale vzhledem k tématu je vlastně správný.........
Celkem povedené horůrky, pár slabších kousků se tu najde, ale vesměs se jedná o dobré čtení. Autor má dobré vyjadřovací schopnosti a slovní obraty, jen občas ta atmosféra nebyla tak správně hororová.
Až na některé slabší povídky se jedná o skvělé čtení. Tím slabší nemyslím, že by nebyly poutavě napsané, ale že nebyly dějově moc povedené a nenavodili tu správnou hororovou atmosféru. Řekl bych že je to tak půl na půl. Některé povídky ve mě vyvolali opravdu příjemné mrazení :) Nejvíce se mi líbala povídka "Hlad". Ta pro mě korunuje celou knihu.
Velmi chytlavé horory, i když konec se občas dá po chvilce čtení vytušit. Jazykový styl autora pěkně vtahuje do děje a podporuje imaginaci.
Hororová kniha, která mě po dlouhé době opět něčím překvapila. Takhle mají horory vypadat. Příběhy byly nápadité, člověk se od nich nemohl odtrhnout a navíc mě zaujala i strašidelná obálka knihy.
Autorovy další knížky
2013 | Když dvanáctá hodina odbila |
2010 | Inverze |
2011 | Společenstvo vlků |
Povedená a rozmanitá sbírka povídek, žánrově se pohybující od balady, přes horor až po thriller. Na tzv. zrcadlovou magii, která je podstatnou součástí posledního příběhu, nazvaného Za zrcadlem, si z devadesátek pamatuji. Za nejlepší z tohoto souboru považuji trojici: Hlad, Hvězda betlémská a Příšery. Chválím povedenou obálku a knihu doporučuji čtenářům hororových povídek, ale pospěšte si, než odbije dvanáctá hodina.
Citace z povídky Hvězda betlémská: Německý voják se krčil před Vojtěchem a pod přilbou mu z dětského obličeje horečně svítily modré oči. Nervózně pomrkával víčky, na nichž mu tály vločky sněhu, a něco hledal v kapse mokrého kabátu. Potom Vojtěchovi podal perníkovou placku ve tvaru stromečku a vyhrkl: "Das ist vom Christkind. Ein Christbaum."