Když se dáma rozběhne ... ani v padesáti není pozdě
Zuzana Součková
Nikdy jsem neměla sportovní talent. Nikdy jsem neuběhla vzdálenost větší než pár metrů, aniž bych při tom málem neumřela. Přesto jsem v době, kdy mi táhlo na padesát, začala běhat. Začátky byly přetěžké, ale rozběhla jsem se. A u běhu vydržela. Dnes mohu říct, že mám na svém běžeckém kontě zaběhnuto několik půlmaratonů i maratonů, dvacetičtyřhodinový běh a několik triatlonů. Běh se stal součástí mého života a bez něj si ho už nedovedu představit. Cestu, kterou jsem si vybrala, vám chci přiblížit. Ukázat, že to jde… Že není nutné čekat na stáří s rukama v klíně…... celý text
Přidat komentář
Milá, inspirativní knížka o tom , že nikdy není pozdě. Autorka své zážitky z běhání líčí s laskavým humorem a člověk, ač neběžec, má chuť vyběhnout a zkusit to taky. Příjemné čtení.
Příjemná jednohubka o běhání proložená pár recepty. Sama běhám asi 3 roky, některé zážitky autorky mi byly blízké. Kdo nechce trhat rekordy, ale jen si o běhání počíst pár řádků, je pro něj kniha to pravé.
Rozběhla jsem se ve 40 a pak objevila skvělé knihy paní Součkové. Je to radost je číst, porovnávat zkušenosti a užívat si její zážitky.
Přečetla jsem s potěšením a pusou od ucha k uchu:), protože je to knížečka o radosti, o tom, že nikdy není pozdě a o tom, že sny se mají plnit.
Návod na to, jak se v životě cítit dobře, je v každém jednotlivém příběhu, avšak ten svůj návod na život si musí najít každý sám.
Talent je jen slovo. A každý v sobě nějaký talent může objevit.
Člověk je od přírody předurčený k tomu, aby žil v páru. Ale život ve dvou s sebou přináší různá úskalí. Každý jsme jiný, a aby spolu dva vydrželi, chce to ohromnou míru tolerance, lásky, vzájemného dávání a přijímání.
Stejně jako v běhu překonáváte překážky, tak i živote musí překonávat různé překážky.
Moc hezky napsaný. Zuzku obdivuju! Takhle by měl každý přistupovat ke všemu.
Kniha přečtená za jedno odpoledne, čtenář se při čtení i zasměje, vše je podané s humorem, jistou nadsázkou, člověk má chuť se po přečtení knihy venku proběhnout ;-) Smekám před autorkou, je pro mě vzorem a důkazem, že nikdy není pozdě na to plnit si své sny, takže třeba i v padesáti člověk může začít s běháním a uběhnout maraton. Knihu lze rozhodně doporučit nejen pravidelným běžcům/běžkyním.
Příjemná knížečka o slastech i strastech začínající běžkyně, dámy, která se po padesátce rozhodne stát běžkyní. Kniha je proložena autorčinými recepty na zdravé pokrmy. Příjemné počtení.
Příjemné početní, ale asi zejména proto, že běh je i můj koníček a zažívám podobné historky jako autorka.
Jsem cca ve věku Zuzky. Též jsem začla běhat ( v přírodě) v pozdějším věku. Velmi vtipně a přirozeným humorem psaná kniha. Četla jsem asi 5 dní. Dávkovala jsem si četbu po kouskách. Nejvíce mě pobavil blátotriatlon. Opravdu je Zuzka odvaha. Také si běhám pro radost.
Velmi inspirativní, milá kniha. Určitě jsem ji nečetla naposledy. Hned jsem měla chuť vyběhnout :) A i když ještě zdaleka nejsem ve věku paní autorky, dokázala jsem se do ní nejednou vcítit :)
Úplně souhlasím s komentářem Janin. Jen jsem knihu nepřečetla za jeden den, ale hezky si ji dávkovala.
Vtipné fejetony, plné myšlenek, které napadají mnohdy i mně jako začínající běžkyni, doplněné o zajívavé recepty. Některý určitě vyzkouším.
knihu jsem četla v době svých začátků s běháním a při každém řádku jsem měla chuť se rozběhnout. Autorky životní nadhled a optimismus je nakažlivý
Pohodová motivační brožované knížečka o tom, jak si užít sport, přesněji běh i v pozdním věku. Letmotivem knížky je spíše radost ze sdílení a vědomí, že můžu dělat to, co mě baví. Pro profi, či ambiciozní běžce není, to ale autorka nezakrývá. Součástí jsou i jednoduché recepty a autorčiny postřehy "z trati". To, co celou knížkou prostupuje, je pozitivní enrgie, a za tu přidávám čtvrtou hvězdu. Zuzce přeju, ať pokračuje a své čtenářky si určitě najde napříč generacemi :)
Mě,běžkyni začátečnici se kniha velmi líbila pro svoji lehkost,jednoduchý styl.Autorce se povedlo vtipnou formou a laskavym humorem popsat to,co jsem cítila i já v začátcích.Jako bonus přidává pár zajímavých a chutných receptů,které moc ráda vyzkouším.
Kdo čeká poučky,rady a návody popř.tréninkové plány,bude zklamaný.Ty tam nenajde.
Já jsem ji přečetla za jedno odpoledne a moc jsem se zasmála a pobavila.
Pokud jste žena okolo padesátky, myslíte si, že by jste mohla trochu běhat, ale hlavně u toho chcete dobře vypadat, je to kniha pro vás. Dovíte se, jak se namalovat na běh, jaké vlasy, oblečky, jak se usmívat a mít pěkné fotky ze závodů. K tomu pár receptů a "zaručených" tipů, na které autorka "přišla sama". O běhu samotném se ale moc nedovíte. Docela obdivuju tu drzost, kdy autorka nejen že špatně píše, ale špatně píše o něčem, co jí vlastně vůbec nejde.
Deník běžkyně v nejlepších letech jsem četla první a asi se mi líbila víc. Obě knížky jsou ale inspirativní. Autorka má můj obdiv. Moc milé a super čtení pro běžkyně ženy. Děkuji.
Milá, kraťoučká zamyšlení nad během, která osloví především ty, kteří od běhu očekávají to, co Zuzka. Zážitky, pobyt v přírodě, překonávání překážek, udržet si postavu, dostat se mezi běžce, pobyt venku za každého počasí,... Takže přesně pro mě :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2018 | Běh života s úsměvem |
2019 | Diagnóza žena |
2014 | Když se dáma rozběhne... ani v padesáti není pozdě |
2016 | Deník běžkyně v nejlepších letech |
2022 | Po schodech nahoru, po čumáku dolů |
"Jak to tedy s během je? Je opravdu tak zdravý, jak se píše na stránkách zabývajících se běháním, nebo nezdravý, jak tvrdí ostatní?
Ať to je, jak chce. Mě to nezajímá. Já běh miluju. Běhám, protože mi přináší radost. Takové dávky endrofinů, jaké mi dodává běh, bych nenašla v žádné jiné droze.
A proto běhám a běhám. Běh mi dává sílu přežívat všední dny. Dává mi krásu prožitých okamžiků. A já jsem vděčná, že jsem se s během potkala, že nám to spolu vyhovuje a ubíráme se životem společně dál. Bez ohledu na to, že mě možná budou bolet kolena, že to není zdravé, že se můžu zranit, že už nejsem nejmladší..."
Pro (nejen) milovníky běhání moc příjemné pohlazení na duši.