Když se pes směje
Juraj Šebesta
Tomáš je kluk z bratislavského sídliště, zrovna mu bylo patnáct, kapesné je směšně malé, holkám ve třídě vyrostla prsa, otec a matka prudí. Prostě těžký život. Za slupkou drsňáka, který pro sprosté slovo nebo nějakou jízlivost nejde daleko, je ale pořád jen poctivým a hodným klukem, který si chce užívat života, randit, jezdit na kole, chatovat s kámošema a mít kolem sebe lidi, které má rád. Někdy se i tohle zdá jako příliš velká očekávání…... celý text
Přidat komentář


Ako vlastník jazvečíka, vlastne jazvečíčky, ctenej fräulein Nastassie von Kotzowski (pravým meno Nasťa z Kočoviec), som sa pobavil. Autor nepochybne zažil mnoho stresujúcich životných zvratov a oči spúchajúcich momentov, aké môžu zažiť len ľudia, ktorí sa podujali krotiť tieto smrtonosné šelmy.
Dobře napsaná kniha. Popisuje běžný život, rodinné vztahy. Čtivá pro dospělé i pro mládež.


Moc fajn kniha. Hodně vážných témat už dotírá na patnáctiletého hrdinu a on to snáší statečně a bez patosu. Vtipně vystižená mnohdy neradostná realita dnešních dnů. Lásky, nevěry, přátelství a taky stárnutí a smrt. Líbilo se mi to moc.
Jestli čekáte knihu podobnou zápiskům Adriana Molea, tak narazíte. Podobná je snad jen bezdějovost, která je ústředním problémem většiny deníků. Tomáš je sice zástupcem současného puberťáka, na rozdíl od Adriana si ale nehraje na nic výjimečného. Paradoxně mu tak chybí právě prvek originality, jenž by z něho dělal čtenářsky atraktivní figuru. Což ovšem neznamená, že by autor nedokázal trefně vystihnout pohled mládežníka na svět dospělých. To je však jediná rovina, která mi v příběhu fungovala.
Náš „obyčejný“ klučina chodí do školy, do posilovny, do mekáče a samozřejmě se psem ven. Kolem jeho lásky k fence Žofii se vůbec točí převážná část knihy - když přehlédneme Tomášovu drsňáckou pózu, zjistíte, že Žofie je jediná jeho jistota. Život se mu jinak skládá z chatování s kámoši, neustálého dohadování s rodiči a samozřejmě začínajícího zájmu o holky. Pročež dojde na rodinnou krizi a je vymalováno. Naneštěstí barvami, které mě vlastně nijak nezaujaly, přestože v základu špatné nejsou.