Když už i dalajlama
Vlastimil Marek
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/32889/kdyz-uz-i-dalajlama-32889.jpg
4
8
8
Fejetony o době, duši, mozku a jiném myšlení Známý hudebník, muzikoterapeut, buddhista, lektor a spisovatel píše fejetony o době, duši, o mozku - jak jej lze pozitivně ,,přeprogramovat", a o mnohém dalším. Jak sám napsal: ,,Věnováno všem upřímným a vytrvalým hledačům jakkoli skrytých duchovních metod jak poznat sebe sama a své potenciály a jak nalézt svou skromnou roli ve stále rychleji se měnícím světě na přelomu dějin. Žijeme a (in)formujeme bezprecedentní dobu: na nás také záleží, jaká bude budoucnost." ... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2002 |  Nová doba porodní |
| 2004 | Návod na použití člověka |
| 1999 | Tajné dějiny hudby |
| 2003 | Hudba jinak |
| 1994 | Český zen a umění naslouchat |
"Ještě bohužel není tak zle, aby mohlo být lépe."
Přes klidem, mírem a radostí naplněný titul knihy se Vlastimil Marek svými fejetony o době, duši mozku etc. pouští do celospolečenské, nesmiřitelné kritiky - politiků, učitelů, porodníků, médií, společnosti, rodičů... Zajímavá úvaha se týká vlivu vegetariánství, resp. vegetariánské stravy na agresivitu a recidivu ve věznicích... Mohu-li soudit za sebe - sama nejím maso víc než 30 let - pozitivní, očistný program těla a duše by u mě nebyl zahájen samotným nejezením masa. Pokud si člověk sám tuto cestu nezvolí z etických důvodů, má vegetariánství dle mého spíše marginální dopad na jeho zdraví a štěstí. Umím si představit pocity frustrace z toho, že mu nedají maso, nebo si maso silou vůle odpírá, což rovněž stojí u zrodu agrese.
Stejně jako nečekaná kritický tón knihy mě zarazil autorův skepticismus ohledně významu (a obsahu) slova karma. Jím připomenutý kotel na vytápění bytů mně tedy na mysl nikdy nepřišel :-D. Jinak ale nelze než souhlasit s prostou logikou důsledku činů každého z nás, ať se již hovoří o komkoliv, nejenom o politicích. Marek je vlastně vůbec velký skeptik, pokud jde o lidstvo, což mě u propagátora vegetariánství a duchovní čistoty a z toho plynoucího pocitu štěstí etc. docela překvapuje.
Zaujala mj. Markova poměrně obsáhlá úvaha o vlivu způsobu porodu (odlidštěné velkoprodukce) na člověka, zejm. pak násilí, a jeho přesvědčení, že změnou tohoto způsobu by ze 3. generace už nebyly ani války ani teroristé. Marek má ovšem informovaný názor na spoustu věcí, vč. negativního vlivu zpěvu a alikvotních tónů na člověka, resp. zasahování do přirozeného vývoje člověka, vč. školení jeho zpěvu a hlasu, k adopci dětí, než plození mnoha dalších aj.. Ekologové, vegetariáni a duchovní praktikové při četbě možná zajásají mnohem více než zbytek společnosti, suma sumárum se nicméně jedná o inspirující dílo, přes autorovu veškerou kritičnost a nespokojenost. Nutno ovšem číst kriticky ;-).
P.S.: a "Když už i dalajláma"... co vlastně? Jenom povím, že IV. dalajláma nepřímo ve svém vystoupení na Fóru 2000 utvrdil Vlastimila Marka v jeho duchovním tažení a v tom, co lidstvo musí změnit, aby...