Ke Gogolovi a zpátky
Romana Riba-Rollingerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/425301/bmid_ke-gogolovi-a-zpatky-k1F-425301.jpg
4
3
3
Podzim roku 1989 a po něm hektická první léta devadesátá. Otevřené hranice, oceán nových možností a příležitostí. Taková je základna nového románu z prostředí studentského (nejen). Dětství a puberta hlavní hrdinky Anny Pišťárové, čerstvé studentky Fakulty architektury ČVUT, jsou zakotveny ve dvou předešlých knihách (Veškerá podobnost a jiné kotrmelce, 2001; Všechno, co svrbí, jednou svrbět přestane, 2007). Nyní ji čtenář má možnost sledovat v čase vypjatého politického konfliktu, kdy ale navrch získává groteska životního tápání, sveřepá snaha dotknout se skrz prizma hořkého humoru lidské podstaty. Anna prožívá první milostné soužití, potrat, rozpačitost ženské erotiky. Souběžně s jejím příběhem se v knize rozvíjí linie excentrického souputníka, důchodce Josefa Makowskiho a jeho lásky pozdního věku. V Anně, kromě jiného, uzrává i niterná potřeba generační konfrontace.... celý text
Přidat komentář
Dospívání v sametu popsané nejen čtivou formou, ale i s krásnými postřehy, myšlenkami, dialogy a všechno je tak hezky zabaleno, že vám bude líto Annu opustit. Autorka je mně blízká osoba a moc bych ji přála, aby psala dál a její knihy si našly hodně moudrých čtenářů.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Láska na uzdě a jiné kotrmelce |
| 2007 | Všechno, co svrbí, jednou svrbět přestane |
| 2019 | Ke Gogolovi a zpátky |
| 2001 |  Veškerá podobnost a jiné kotrmelce |
Třetí kniha od RRR. Když jsem zjistila, že je na světě, měla jsem velikou radost. Od poslední vydané pár let uplynulo a já mám pocit, že i autorka nějak víc dospěla. Či snad vyspěla. Styl psaní je ještě víc košatější, důmyslnější. Autorka se důstojně, bohatě a neotřele vyjadřuje a jsem schopna věřit tomu, že některým čtenářům toto může být překážkou.
Při čtení jako bych se vrátila do těch let - nástup na VŠ. Všechno to nové, poznávané, obávané, objevné, svobodné. Naprosto odlišný život od toho středoškolského zabezpečeného blízkostí rodiny.
Jo, na chvilky čtení jsem se těšila a i ve snaze si ji šetřit, jsem knížku zbaštila hladově v krátkém čase. Jo, moc jsem vzpomínala na tu dobu, vybavilo se mi zasunuté a jsem za to ráda.