Kecy, kecy, kecičky
Karin Krajčo Babinská , Richard Krajčo
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355476/bmid_kecy-kecy-kecicky-8tu-355476.jpg
4
134
134
Jsou životy slavných lidí neobyčejné? Nebo se od těch našich neliší, jen mají trochu jiné kulisy? Nahlédněte do života jedné takové nenormální rodiny. Karin, na začátku přítelkyně na konci už manželka Richarda Krajča, po celý rok psala blog, kde zaznamenávala nejrůznější momenty z jejich „kuchyně“. Možná vás překvapí, že mají podobné radosti a starosti jako my všichni. Karin o nich umí krásně psát a Richard je zase vtipně glosuje.... celý text
Přidat komentář
Milé, pohodové, plné lásky a všech klasických všedních problémů, i když nechodí do práce od do, tak i tak mají den jako všichni ostatní.. kolotoč kolem dětí a domova za vás nikdo neudělá.. pro mě velmi příjemné čtení..blog jsem neznala a tak vše bylo novinka.. stihli toho za rok hodně a myslím, že ten frmol není třeba závidět.. ale tu krásnou lásku, kterou tu pro sebe jsou a dokáží se užívat plnými doušky..a čas si dokáží najít..krásná rodina
Asi mě nejvíc bavilo číst o jejich cestách, ale ty domácí kecičky, to vůbec. A navíc velmi špatně zvolený grafický design, tmavé písmena na tmavém podkladě se opravdu velmi špatně čtou.
jestli tu knížku někdo chcete, tak si pro ni přijeďte, věnuji vám ji. Tohle je snad vytištěný facebook... byl to omyl, koupil mě ji přítel, chtěla jsem ale jinou autorčinu knihu... tohle mě šokovalo... to vážně někoho zajímá koukat někomu do talíře? Od toho jsou sociální sítě, ale vydat to knižně... to je jako vydat rodinné album. Nechápu. Snad nějací skalní fanoušci , opravdu zamilovaní do ... do koho vlastně... do ní? do něj? do obou? Opravdu jsem to nepochopila.
Knížka mě donutila k přemýšlení, což bych předem vůbec neočekávala. Dýchla z ní na mě ohromná pokora a víra v lásku. Když se sejdou dva, kteří se mají potkat tak je to jedna pohádka. Ovšem na té pohádce je kopa práce.
Nechci hodnotit grafiku mě nerušila, důležitý je pocit co si odnáším.
Tuhle dvojku miluju!! Jejich vtip, vzájemné špičkování, rodinnou pohodu a lásku. Knížka pobavila, pohladila. Grafické zpracování taktéž výborné! Ráda se k ní zase vrátím.
Žádný den není stejný a každý okamžik je neopakovatelný. A je škoda si ho nevšimnout....
Slavná dvojice, která se skvěle doplňuje. Karin píše o úplně obyčejných situacích ze života a Richard je vtipně doplňuje obrázky a poznámkami, tak jak to vidí zase on.
Pěkné, odpočinkové čtení
mě se kniha velmi líbila. Příběhy jsou vtipně napsané a člověk si aspoň řekne, že jsou i celebrity normální lidi a žijí normální životy jako my ostatní. Nečekala jsem opět žádný zázrak a byla jsem mile překvapena.
Vůbec jsem nevěděla , že Karin píše knížky. Až jsem někde zahlédla na její knížku upoutávku. Samozřejmě v naší knihovně byla volná zatím pouze tato. Ale jsem velice ráda, že jsem si jí půjčila. Hezky se mi četla. Je psána formou blogů, které Richard velmi dobře glosuje. Obsahuje také spoustu fotek a ilustrací. Zkrátka jsem se u ní pobavila, četla se opravdu lehce, často jsem si připadala, že s nimi ten jejich opravdu prožívám. Z každé strany mi přišlo, že přímo cítím lásku autorky k celému jejímu životu a k tomu, co je s ním spojeno. Jsem fakt ráda, že jsem si ji mohla přečíst a určitě si přečtu ještě její další tituly.....
Kniha byla milá, potěšila, pobavila, zasmála jsem se. Taková normální rodinka, která řeší běžné každodenní starosti a naopak si umí užívat radosti a lásku svých nejbližších. Hezky zpracované, jen jediný problém při čtení jsem měla a to místy tmavý podklad, špatně se mi to četlo.
Asi budu přísná, ale nemůžu jinak.
Font písma nebyla úplně šťastná volba, v kombinaci s tmavším podkladem ještě horší. Poznámky psané rukou mi tam vadily, odpoutávaly pozornost už od tak nicneříkajícího obsahu, stejně jako ty číčoviny všude kolem. Jako dokážu si představit že je super nápad si toto sepsat do šuplete, nalepit si tam kdeco, a mít to jako svou osobní vzpomínku na nějaké životní období, ale poslat to ven jako knihu? wtf.
Co do obsahu, nula. Pro mě jakožto pro čtenáře žádná výpovědní hodnota, nic, co by pobavilo, inspirovalo, zaujalo, cokoliv. Vůbec jsem neměla potřebu se k tomuto vracet a místo čtení jsem později spíše "knihu" proletěla očima, ono to totiž v konečném důsledku bohatě stačí. Byť se v popisu knihy objevují spojení typu "neobyčejné životy", "nenormální rodina", a dokonce nás má cosi překvapit, tak bohužel, očekávání střídá zklamání a tento typ "literatury" bych raději nechala viset ve virtuální realitě.
Díky knize jeden zjistí, že i známé osobnosti mají běžné starosti a problémy.
Kniha mě bavila a jako letní oddychové čtení doporučuji.
"Když vidím krásný zápisník, neodolám. Musím si ho pořídit. Jenže! Většinou je tak úžasný, že nic není dostatečně dobré, jedinečné a hodné toho, abych zápisník zbavila jeho panenské čistoty. Na moje poznámky mi vždycky bohatě stačil kus papíru. Výsledkem proto bývá množství různě se povalujících papírů a papírků a mé zoufalství k tomu." strana 23 knihy
Paní Karin Krajčo Babinská a pan Richard Krajčo byli v knize sympatičtí. Samozřejmě znám kapelu Kryštof a místy mě fascinuje souhra slov v rámci textů písní, ale za fanouška se zase nepovažuji. A teď ke knize...Vadil mi font písma (á la psací stroj) neb se mi (ani další příbuzné, jež si kousek knížky ze zvědavosti přečetla) nečetl úplně dobře. Obsah knihy je asi takový, že Vás počátek baví, pak sklouznete do fáze "Proč se v každé kapitole na úvod rozebírá, jak autorka neví, o čem článek bude?", následuje část, kdy Vás to již zahlcuje natolik, až uvažujete o odložení knihy, ale překonáte se, začne Vás to bavit, ale náhle se vyjeví konec a ty poslední tři příspěvky s lehkým sebezapřením dočítáte (aspoň u mně to tak bylo, neb mám za to, že mi bohatě stačil fakt, že kapela měla koncert na Strahově a podrobnosti mě zrovna moc nezajímaly). Čistě hypoteticky se nabízí řečnická otázka, zda by se blog tak prosadil, kdyby nebyl psán o všedních dnech rodiny, ve které jsou rodiče veřejně známí a k tomu doplňující řečnická otázka, zda by se blog prosadil v roce 2020, kdy už je blog coby webová stránka dle mého skromného názoru vcelku na ústupu na úkor Youtube nebo třeba Facebooku (na jehož platformě by "Kecy, kecy, kecičky" mohly fungovat). V poslední řadě mi některé příspěvky přišly moc povrchní (či diplomatické neb ve mně kladly otázky bez odpovědí?) ve stylu řešení něčeho, co mě až tak nezaujalo, na úkor hlavního tématu (např. rozebírání počasí v textu opatřeném nadpisem "Náš velký den"-str. 272 a násl. knihy na úkor svatby samotné a možná i stručného popsání zasnoubení, svatební přípravy či ohledně přijetí příjmení manžela vedle svého dosavadního).
Autorka měla občas velice dobré postřehy, kdy dokázala popsat věci či chování (á la viz výše-sbírání zápisníků) trefně a současně stručně, čímž byl text dynamičtější. Obrázky mi příjemně dokreslovaly psaný text. I samotné téma se mi poměrně líbilo a jsem si vcelku jistá, že i kdyby nebyly psané autorkou o rodině, v níž se vyskytuje zpěvák známé kapely, tak bych si knihu přečetla, protože možnost nahlédnout dopředu v čase do rodinného života, který je popsán nejspíš autenticky, je pro bezdětnou osobu přínosné. Navíc jsem byla moc příjemně překvapená, jak může patchworková rodina hezky fungovat (ve smyslu dohod rodičů dětí např. tak, aby děti zpěváka v době jeho koncertů mohly strávit čas s jejich matkou, byť ono to je možná i tím, že dle "7 pádů Honzy Dědka" dne 14. 2. 2017 mají s manželkou organizovaný diář na roky dopředu). A dále se mi moc líbily glosy právě Richarda Krajča neb bylo vidět, jak se s paní Krajčo Babinskou škádlí, a přitom z toho škádlení čišela láska mezi oběmi manžely.
Blog neznám, takže po knížce jsem sáhla s nulovou představou a především ze zvědavosti. Oceňuji pokus o vykreslení běžného života "normální rodiny". Karin umí psát, takže se to čte dobře, Richardovy poznámky to celé občas okoření a dýchá z toho obrovská (až skoro nereálná) kupa lásky. Ale jinak to čtenáře až tak moc neobohatí... leda snad toho, kdo očekává, že slavní lidé nežijí i normálním životem. Romány od Karin mi sedí více.