Kejklíř z Lublinu
Isaac Bashevis Singer
Působivý román o kouzelníku a akrobatovi, nespoutaném milovníkovi žen a života, zavádí čtenáře do prostředí polské židovské komunity na konci 19. století. Autor v této knize potvrzuje své mimořádné vypravěčské schopnosti i filozofickou moudrost, s níž nahlíží na věčný svár dobra a zla v člověku. Doslov Josef Jařab.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1993 , Mladá frontaOriginální název:
The Magician of Lublin, 1960
více info...
Přidat komentář
Nezáleží na tom, kým zrovna Jaša byl (jako kejklíř i jako záletník jel na 100 procent, jakmile se z něj stal kajícník tak jím byl stejně naplno, se vším všudy). Jinak kniha je krásnou exkurzí do židovského světa, tentokrát i do jiných společenských vrstev než bývá u Singera obvyklé (zlodějíčci, podvodníci, temná část Warszawy plná lehkých ženštin apod.) ten popis nočních ulic v té pochybné čtvrti byl dost věrohodný, asi jsem cítila i ty splašky. Celou knihu jsem poměrně dost litovala jeho hodnou, schopnou, samostatnou, oddanou a věrnou manželku Ester, té mi bylo velmi líto. Takové třeštidlo si vzala a tak trpně to snášela. Chudák
Kúzelník a akrobat, pre ktorého spočiatku nič nie je prekážkou a paralelne vedie niekoľko milostných vzťahov (pričom má doma milujúcu manželku) postupne naráža a padá, až skončí ako úplný protiklad toho, kým kedysi bol.
Dôležitú úlohu tu zohráva aj jeho ambivalentný vzťah k judaizmu. Kým si často robí z boha a náboženstva srandu, čoraz častejšie si začína uvedomovať, že napriek všetkému je v židovskej komunite pevne zakorenený.
Kniha mi trocha hlavným hrdinom a jeho milostnými vzťahmi pripomenula ďalšiu singerovku Nepřátelé: Příběh lásky.
Nenápadná, útlá kniha. Příběh, který se vám vryje pod kůži. Opět starý a dobrý Singer: síly, které nás dohánějí k šílenství mají vždy dost času.
Poslední dobou při výběru knih ne zřídka kdy sáhnu po takových, které k tomu zrovna nevybízejí, po knihách, které na první pohled nezaujmou, po knihách s nenápadnými až odfláknutými obálkami. Proč? Ani nevím. Snad proto, že nemám v povaze jít s davem, snad proto, že tuším, že není všechno zlato, co se třpytí. A mám dojem, že mi to je ku prospěchu. Kdybych v případě Kejklíře z Lublinu dala na první dojem, nikdy bych nepoznala Jašu: rozpolceného čtyřicátníka, který neustále prohrává v boji, o kterém ani neví, že ho vede, sebejistého kejklíře a muže žijícího v neustálé nejistotě, plynoucí z nerozhodnosti, která mu jde v patách jako jeho vlastní stín. A to by mě mrzelo. Už jen pro to, že své jediné dva koně pojmenoval jako Popel a Prach. Za Jašu a jeho smysl "pro humor" však patří poděkovat autorovi. Vykreslil ho a s ním i jeho pozapomenutý původ - židovství, vskutku umně.
Kejklíř z Lublinu pojednává o Jašovi Mazurovi, který vystupuje v Polsku 19. století jako akrobat a kouzelník. Neustálé převlékaní kabátu, úniky a triky, ale nejsou součástí pouze jeho obživy, ale také vyjádřením postoje k životu a vztahům. Zatímco doma žije s prostou Ester, na cestách ho doprovází mladá akrobatka Magda. Sem tam uteče za vdovou Zeftel, přičemž je zamilovaný do intelektuálky Emilie. Jašu trápí nerozhodnost, nedostatek peněz i mravní odvaha. Neustále rozmýšlí nad svojí vírou a existencí boha. Zlom přichází v podobě zpackané loupeže, která mu obrátí život naruby.
Kejklíře z Lublinu Singer lze chápat jako ryze morální román, ale najdeme v něm klasické atributy Singerovy tvorby: vášnivé vypravěčství, smysl pro tragikomiku i spojení prostého života s hlubším filozofickým rozměrem.
"Svět byl stvořen ke zkoušce svobodné vůle a synové Adamovi musí neustále volit mezi dobrem a zlem."
Moc dobrá exkurze do "již navždy ztracené" židovské komunity 19 století v Polsku. Ale nejenom židé a jejich vnímání světa bylo na knize to fascinující, ale moc mě bavilo sledovat, jak se na stejné věci dívají a prožívají je ostatní okolní "gojové" a právě střet těchto dvou úplně jinak hodnotově a tradičně orientovaných kultur byl popsán mimořádně poutavě. Ze začátku jsem se trošku pomaleji rozjížděl, ale pak mě to strhlo a bavilo čím dál tím více, zvláště jak se to Jašovi na konci příběhu všechno začalo bortit a vymykat kontrole.
Kniha poskytla spousty zajímavých myšlenek a námětů k přemýšlení a také se autorovi velmi dobře podařilo rekonstruovat atmosféru a ducha doby časů dávno zmizelých včetně přiblížení množství dobových informací úžasně rozšiřujících obzory.