Kentauří mládě
Lubor Vyskoč
Vyskoč vypovídá jako „kentauří mládě“, jako „ostrý kov uprostřed květu“. Půlkou těla v exaktní nejistotě vědy a druhou půlkou v totalitě poezie jako obnažené srdce, tepající mimo tělo tvůrce. V tom je Lubor Vyskoč básníkem.
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1988 | Kentauří mládě |
2018 | Mořské korály |
2018 | Motýli na obzoru |
2017 | Návštěva v kaleidoskopu |
2019 | Zázněje |
Ptáci koupající se v kašně: "V ruce jsem držel vlastní oko. Hledělo na mne podivným nepřirozeným paprskem udivené a vytržené z dlouhé trubice mého vnitřního kolejiště. Oblékalo mne vnímajícím světlem, byl jsem barelem naprostého konce jedné cesty."
Co tím chtěl básník říci?