Kill Creek
Scott Thomas
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470452/bmid_kill-creek-sJI-470452.jpg
4
271
271
Kdesi na kansaském venkově, na konci temné cesty vedoucí zbytky otevřené prérie, stojí téměř zapomenutý dům sester Finchových. Celé roky zel prázdnotou, zcela opuštěný, zarostlý plevelem a vysokou trávou. Jeho dveře se mají poprvé za několik desítek let znovu otevřít. Avšak za nimi, skryté v neprostupných stínech, cosi vyčkává a touží se setkat s nově příchozími… Když úspěšného autora hororových románů Sama McGarvera pozvou, aby strávil Halloween v jednom z nejslavnějších strašidelných domů v zemi, zdráhavě souhlasí. Alespoň nebude sám: společnost mu budou dělat tři další mistři děsu, spisovatelé, kteří mají stejně jako on zásadní podíl na podobě současného hororu. Entita, kterou v domě nevědomky probudí, je však následuje do jejich domovů, trýzní je a dotyčným hrozí, že se stanou součástí krvavého odkazu Kill Creeku.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2021
,
Fobos
Originální název:
Kill Creek, 2017
více info...
Přidat komentář
Já budu patřit k menšině, ale jsem trochu zklamaná. Celou dobu jsem si říkala co na tom všichni mají. Kniha se čte fakt dobře, děj přirozeně plyne a napětí se postupně zvyšuje, ale mě to nestačilo. Něco mi tam chybělo.
Ale! Ten konec? Z posledního odstavce úplně mrazí.
I přes to, že jsem na knihu neměl moc času, tak při večerním relaxu padlo několikrát 100 stran najednou. Ta kniha se opravdu čte sama a můžu určitě doporučit. Super dialogy a postavy, které jsou pro čtenáře zajímavé už tím, že jsou to spisovatelé hororů. Pokud smícháte Osvícení od Stephena Kinga se seriálem Haunting of hill house, vyleze Vám z toho Kill Creek!
Kill Creek je hororová lahůdka, kterou napsal milovník hororů pro milovníky hororů. Díky premise čtyř spisovatelů rozdílných typů hororů totiž kniha získává lehce meta část, kde se o hororech a vůbec psaní, inspiraci a podobných tématech hojně mluví. Z téhle části je znát láska Thomase k hororům a jeho velká znalost žánru. A mě tahle část možná bavila vůbec nejvíc. K tomu připočtěme fakt, že Thomas vzal klasický syžet románu o strašidelném domu, ale dokázal jej napsat inovativně a origálně. Velký důraz klade na background postav a jejich vlastnosti, povahy a narušenou psychiku. Právě díky tomu je Kill Creek jiný, skvělý. Jedinou vadou na kráse pro mě je až příliš dlouhá a repetitivní závěrečná část knihy; strašení je pořád dokola stejné a ztrácí na působivosti. Ale v kontextu celku to není zásadní, navíc přijde stylový epilog. Takže spokojenost a těším se na další knihy od Thomase.
Čtyři spisovatelé bojují proti zlu z domu. Chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy začetl. Prvních sedmdesát stran bylo spíše průměrných. Ale zbytek, velmi povedený. Kniha má dobrou atmosféru. Boj se zlem není popsán úplně nejoriginálněji, ale i tak se mi líbil.
Velmi zajímavý příběh a nápad. Přivést do strašidelného domu autory hororů a vystavit tamní atmosféře. Super. Parádní bylo, jak se potom vrátili domů, a zažívali to, co zažívali. A asi úplně super a šokující je poslední odstavec, ten posouvá knihu do úplně jiné úrovně. Mě se tento příběh strašidelného domu líbil více než strašidelné domy od Darcey Coates...
Strašidelný dům s pohnutou minulostí a čtveřice spisovatelů hororových románů, kteří ho poctí svojí návštěvou. Spisovatelé, jejichž minulost není o nic zářivější.
Autor si je vědom potenciálu ústředního tématu a tak ho ždímá až do poslední kapky. Zpočátku máme až akademický vhled do žánru. Seznámíme se s hlavními postavami, které krom řemesla nemají vůbec nic společného, ale jejich osudy se protnou, aby čelili dávnému zlu. Charaktery jsou dobře popsané, dennodenně se střetávají se svojí minulostí a těžkostmi života spisovatelů.
Kromě postav bych vyzdvihl i pestrobarevný jazyk Scotta Thomase, který mi v některých pasážích knihy připomínal samotného Stephena Kinga (ostatně celý román Kill Creek je důkazem, že Thomas má od mistra hororu hodně načteného). Bohužel asi v půlce knihy se autor začíná s těmi slovními obraty opakovat a na posledních 50 stranách jsou tak frekventované, že rozčilují. Jako by po 200 stranách došla slovní zásoba. Samozřejmě, že nelze na více jak 400 stranách zůstat neustále originální, ale zde je to někdy až do očí bijící.
Největší slabinou Kill Creeku je samotný konec knihy. Poslední kapitoly připomínají scénář k béčkovým filmům, které mají s moderním gotickým románem málo společného. Příběh se zvrhne v něco, co už jsme četli (nebo viděli) milionkrát v tomto žánru. Absolutní absenci napětí a hrůzy si kniha během finiše vážně nezasloužila. Thomas se utrhl ze řetězu a místo strašení přichází s tupou naháněčkou. Některé pasáže, které mají budit hrůzu, působí až směšně. Dalo se z toho vytřískat mnohem víc. Je to škoda.
Sečteno, podtrženo: Kill Creek je kniha se zajímavým námětem, i když už provařeným. Ale to není na škodu, protože milovníci hororů nikdy nebudou mít dost strašidelných domů a jejich tajemství. Je to jednoduchá šablona, ale stále vítaná. Kingovský styl psaní mi sedl, tedy až do doby, než se autor začínal opakovat. Postavy sympatické, prokreslené. Budování atmosféry ucházející. Kniha má však dvě veliké trhliny. Strašení nefunguje - je plytké, nevyužívá potenciál strachu z neznámého, naturalistický popis zlých entit škodí. Druhá a největší trhlina je závěr knihy. Horor se vytrácí a nastupuje tupá béčková akce. Autor se snaží na závěr na čtenáře vychrlit vše, co se v žánru horor od počátku své historie vyvinulo. Tento mix se mění v maglajz, hroznou slátaninu (opravdu jsem v této knize našel prvky z hororů jako Psycho, Nenávist, Dům na kopci, Pytel kostí. Sami o sobě jsou tyto knihy - potažmo filmy - prvotřídní, ale takto násilím uhnětené dohromady jsou obludností, jako když všechna svá oblíbená jídla smícháte dohromady a snažíte se je vychutnat Tak to prostě nefunguje).
Asi je těch hororů v poslední době moc a jsem přesycená... tohle pro mě byla slabota, která byla dost přitažená za vlasy. Občas jsem se i nudila, těšila jsem se na konec. Za konec epilogu však palec nahoru! Proto 3,5 hvězdy.
Dovolím si napsat citát z knihy, který mi absolutně sedl i na tuto dobu: ,,Nejstarší a nejsilnější emocí lidstva je strach. Nejstarším a nejsilnějším druhem strachu je strach z neznáma!"
S vydavatelstvím Fobos mám takový, řekněme, love/hate vztah. Tentokrát zabodovalo na plné čáře. Celou knihu jsem přečetla za tři dny, a kdybych neměla žádné povinnosti, myslím, že bych ji zvládla i na jeden zátah. Na začátku vám možná bude připadat přehlcená informacemi ze životů hlavních hrdinů, takzvaných mistrů hororu, ale postupně se bude ukazovat, že tam nejsou jenom tak. K postavám jsem si hledala cestu poměrně obtížně, ale zkrátka jako mnohé lidi v reálném životě, i je jsem musela nejdřív poznat trochu hlouběji. Všem jsem jejich chování (zejména v poslední čtvrtině příběhu) věřila a tak trochu ho i chápala. A samotný závěr... No, to byla jízda. Jen mě tedy mrzí, že to, co mě mělo nejspíše překvapit, mě nepřekvapilo. To je ale jen drobný detail, který panu Thomasovi ráda odpustím, už jenom za tu skvěle vybudovanou atmosféru. :)
Úžasný příběh, už dlouho jsem nenarazila na hororový příběh, který by byl opravdu horor a stál za to. Sympatické postavy, dobře gradovaný děj. Za mě super!