Klabzubova jedenáctka
Eduard Schmidt
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535763/bmid_klabzubova-jedenactka-661006b053c83.jpg
4
1127
1127
Humoristický román Klapzubova jedenáctka napsal Eduard Bass v roce 1922. Těžko jej charakterizovat lépe než jako fotbalovou pohádku pro dospělé. Starý Klapzuba, otec jedenácti zdatných synu, přetvoří jejich životní elán do jedinečné fotbalové jedenáctky, která nejdříve raketovou rychlostí opustí pralesní ligu, aby pak vítězila na všech hřištích světa Tento fotbalový sen všech českých fanoušků se dočkal mnoha zpracování: již v roce 1935 vznikla v brněnském rozhlasovém studiu dramatizace Františka Kožíka, kterou režíroval Josef Bezdíček a v níž účinkovali Karel Höger, Karel Klika a další členové činohry Zemského divadla v Brně a podle dobových recenzí to byla inscenace úspěšná. O tři roky později vznikl celovečerní film (režie Ladislav Brom), jehož kladem bylo obsazení Theodora Pištěka do role starého Klapzuby, záporem téměř vše ostatní, především však necitlivé zásahy scénáristické. Přesně o třicet let později — v roce 1968 — natočil režisér Eduard Hofman koprodukční televizní seriál, v němž v miniaturních roličkách hráli Jan Werich i Peter Ustinov, režisér však nedokázal udržet ani linii vyprávění, ani zájem diváka; seriál se v premiéře ani neodvysílal.... celý text
Romány Literatura česká Pro děti a mládež
Vydáno:
2013
,
Radioservis
Interpreti: Karel Höger
více info...
Přidat komentář
Hezky napsaná knížka pro kluky od českého spisovatele Eduarda Basse. Dílo doplňují vtipné ilustrace Josefa Čapka .Hlavními hrdiny jsou členové rodiny Klapzubů, kteří tvoří kompletní fotbalový tým. Oblíbená kniha několika generací.
Kdysi dávno jsem Klapzubáky četla v tištěné podobě, ale protože mám hlavu děravou a už jsem si to moc nepamatovala, bylo na čase si příběh zopakovat. Tentokrát jako audioknihu.
Jo, bylo to docela milé znovushledání. Připomněla jsem si, jak moc mne bavilo to vyprávění o soudržnosti, píli a vytrvalosti našich hlavních hrdinů a jak jim pantáta Klapzuba nedal nic zadarmo. To bylo takové docela inspirující a osvěžující si něco takového číst, resp. poslouchat.
Mám pocit, že audiokniha nezachytila úplně všechno - že tu chyběla minimálně ta pasáž o tom, jak se naši bratři rozutekli do různých týmů, což se jim ve výsledku neosvědčilo. Ale jinak to bylo dost milý poslech.
Musím také říct, že pan autor uměl skvěle vystihnout to fotbalové prostředí - v tom smyslu, že i já jako člověk, kterého fotbal jinak vlastně vůbec nezajímá, jsem si to uměla užít a do toho příběhu se ponořit.
Takže za sebe mohu určitě doporučit - i těm, které fotbal jinak docela míjí. Je to tu podané dost přístupnou cestou.
Pohádka pro dospělé je nejpříhodnější označení pro Klapzubovu jedenáctku. Jsem milovník současného fotbalu, a proto pro mě bylo zajímavé číst o kopané z pohledu prvorepublikového autora.
Často jsem však měl pocit jako by Bass psal o mých pocitech, když v emocích sleduji zápas.
Přestože je příběh pohádkový, myšlenka, že sport spojuje, je zde pravdivě a dobře popsána. Knihu bych doporučil snad úplně každému, kdo si chce odpočinout u něčeho pozitivního. 5/5
Ač kopaná nepatří mezi mé oblíbené sporty, ráda jsem si po dlouhé době připomněla tuto povinnou četbu. Autor "fotbalovým" perem napsal příběh o české rodině, ve které se rodí jen samí kluci - Klabzubové - z Dolních Bukviček u Kouřimě. A protože je jich 11, otec po tři roky vycvičí chlapce fotbalu tak, že konkurují nejen na domácí půdě. A kdopak si pamatuje, jak skončí poslední zápas s Austrálií a proč Klabzubové hrají vodní pólo? Titul, který si stále můžeme připomenout i v podobě divadelní hry. Čtěte a sportujte, dílo určitě pobaví i nesportovce.
Tahle fotbalová pohádka z pera Eduarda Basse z roku 1922 je tak skvěle nahrána, že vtáhne do děje i fotbalového analfabeta.
Příběh o starém Klabzubovi, který ze svých jedenácti synů složí fotbalové mužstvo, které si vykope okresní přebor, porazí Spartu i Slavii a vymete pavučiny v brankách všech fotbalových velmocí, je vskutku geniální a při poslechu prožívám celou vítěznou šňůru týmu a radost z každé výhry.
Supraphon tuto povídku v 87 připravil na poslech naprosto geniálně a já si poslech na Audiotéce jako správný fanda kopané moc užila.
knihu jsem si znovu přečetl, abych ji mohl doporučit svému vnukovi, který hraje fotbal. Doufám, že se mu bude líbit, jako se líbila mně.
Fotbal mi nic neříká, ale tenhle román se mi líbil. Děj je poněkud svižný, ale mě to nevadilo, spíš naopak. Na Bassových knihách se mi líbí ten náznak jeho vlastenectví. Tady se proslaví Češi a všude je znají. Ale je to spíš taková delší pohádka než román. Ale mě se to líbilo.
Dočítám staré klasiky a na tuhle jsem se chystal už pěkně dlouho. Kdo by neznal příběh o jedenácti bratrech, z kterých jejich otec vytvořil fotbalový tým.
Do teď jsem znal jen film, ale kniha je ještě krásnější.
Komentář pod tímto mluví za vše a pěkně všechny moje pocity ze čtení shrnul.
Hoďte lajk tam.
Knížku jsem četla v dětství a naprosto mě uchvátila, tak jako ostatní čtenáře. Po dlouhé době jsem se k ní vrátila a opětovně jsem se kochala. V samotném příběhu je humor, nezištnost, spolupráce, obětavost a další hodnoty, které se v dnešní době někam vytrácejí. K tomu ještě krásná čeština a kouzelné Čapkovy ilustrace. Určitě doporučuji.
Klapzubovu jedenáctu jsem četl jako malý kluk. Je to odpočinková kniha, která se mi už tehdy moc líbila. Humorná a krásně napsaná kniha s úsměvem na rtech.
Eduard Bass nám přináší takový klukovský humoristický román o fotbale. Vypráví v něm o tom, jak starý Klapzuba vytvořil ze svých 11 synů proslulý fotbalový celek. Určeno zejména (ale nejen) mladým i starším fanouškům kopání do toho kulatého nesmyslu. Roztomilá oddechovka.
Mě na tom odjakživa vytáčel už ten fakt toho, že by si někdo, kdo sám nemá, nadrbal 11 děcek... strašný doby těch nezodpovědných chalupníků.
Fotbal mě nebere takže nebavilo.
Knihu jsem měla doma na kazetě, hlavní vypravěč byl Lábus. A musím říct, že tuhle verzi miluji.
Příběh je určitě všem známý, takže o něm psát nebudu. Líbila se mi vždy ta veselá nálada. Myslím, že si knihu ještě někdy přečtu nebo poslechnu.
Na dnešní dobu už trochu přežité, viz příhoda s lidojedy, ale v době vzniku to určitě zaujalo. Naivní příběh o úspěchu, byť pílí kluků s trochou vlastenectví a morálky (dialog s chlapce o hře za peníze), s občas vtipnými momenty. Nejvíc se mi líbila absurdní scéna rozorávání hřiště.
Rozhlasová 8dílná četba na pokračování.
Kdysi žil jeden chudý chalupník a ten měl jedenáct synů. Z nich vytvořil legendární fotbalové mužstvo, které se proslavilo témeř po celém světě. Ne, nebudu vyprávět pohádku na dobrou noc, i když ona to vlastně taková humorná pohádka je. Pohádka o cti a bratrské soudržnosti. Hra pro peníze ohrožuje rodinu a oslabuje potěšení ze hry samotné. Tahle velká rodina zažívala opravdu neuveřitelná dobrodružství. Milý a tak trochu naivní příběh, prostě taková fotbalová pohádka. Odpočinková četba. Nic složitého to není.
Kniha byla vcelku útlá a ze začátku fakt zábavná ... Z té další části mě bavil zápas Klapzubů s Austrálií ...
(SPOILER)
Paráda. Po práci zábava. Pečený holubi nelítají do huby. Kluci od narození zvyklí makat a pomáhat si, jeden za všechny, všichni za jednoho, aby nám společně bylo dobře. A bylo.
Žádné bonusy jen touha vyhrát a radost z toho, co dělám, pak se zapomene, co to dá dřiny. Vzájemně jeden se spoléhá na druhého. Žádná nenávist mladých proti starým, jak je dnes Kalouskem a spol. podporováno, s tím šibalstvím, že dnešní mladí nestihnou zestárnout.
Citace: "Klapzuba měl jedenáct synů. Nejstarší Honza byl hrozný čahoun, šel tedy do branky. Nejmladší dva synové, Frantík a Jura byli drobní a mrštní..." Doporučuji, paráda.
fotbal jsem nikdy neměl v lásce. a teď, co se v něm točí hlavně prachy, prachy a jenom prachy mi něříká už vůbec nic.
ovšem toto parádní dílko Eduarda Basse je tak skvělé, že ho rád beru do ruky i po letech. samozřejmě, se skvělými ilustracemi josefa Čapka.
a až potom mi dochází, o co jsme přišli, jak krásná literatura a nádherné ilustrace ke knížkám se u nás tvořily, jak skvělí autoři tady byli...
doporučuji především pro čtenáře, kteří nemají rádi fotbal. tato knížka, podobně jako Muži v Offsidu jsou z jiného těsta a leccos se z nich dá pochopit.
Štítky knihy
česká literatura pro mládež česká města čeští spisovatelé mistrovství Evropy humoristické romány mistrovství světa otcové a synové fotbal, kopaná klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1955 |  Cirkus Humberto |
| 1963 |  Klapzubova jedenáctka |
| 1948 | Lidé z maringotek |
| 1983 | České humoresky |
| 2000 | Na lodi za pohádkou |
Klapzubova jedenáctka v podání Davida Novotného
Nejsem fotbalovým fanouškem a fotbal nehraji ani amatérsky. Přesto mám ke knize Eduarda Basse velice kladný vztah. Už v dětství jsem k téhle fotbalové pohádce, v níž se na fotbal pohlíží sice s nadhledem a humorem, ale především s láskou přilnul a rád se k ní vracím. Od roku 1922 kdy vyšla poprvé, byla pro uši posluchačů nahrána hned nebo v rozhlase odvysílána hned několikrát. Za zmínku jistě stojí nahrávka Supraphonu, který ji vydal jako vícehlasou četbu, ale většina z nás si ji pamatuje v nezapomenutelném podání Karla Högera. Před pár dny vyšla Klapzubova jedenáctaka znovu, tentokrát v audio vydavatelství OneHotBook s hudbou Ondřeje Brouska. Režie se ujal Michal Bureš a role vypravěče fanoušek Sparty, jehož srdce bije pro fotbal už od klukovských let, herec David Novotný.
Novotný, je živel a oproti uhlazenému Höegrovi se pustil do interpretace nesmrtelného a nadčasového Bassova textu s vervou a nadšením, hodnou útočníka valícího se ke konci druhé půle nerozhodného zápasu na branku soupeřovu. Je neskutečnou radostí poslouchat jak interpret s vervou komentuje zápasy slavného týmu. Robert Záruba by mu mohl závidět. Ale v Klapzubově jedenátce najdeme i vážnější pasáže. V těch Novotný dokáže patřičně zvolnit a dodat jim tu správnou atmosféru. Například ve chvíli, když chlapci z Klapzubova mančaftu začnou s tátou řešit rozpuštění týmu, vtiskne této scéně takovou osudovost, že z toho posluchače až zamrazí. Jsem moc rád, že Klapzunbovu jedenáctku načetl, nebo spíš bravurně odehrál právě David Novotný, intuitivní interpret a fotbalový fanoušek od pánaboha. Jeho láska ke hře těší a rozčiluje generace fandů již od 2. století př. n. l. je cítit z každého slova, každé věty.
„Chceme bdíti nad tím, aby hra hlavou nebyla nijak zanedbávána, a doufáme, že po čase, až nám nebeský Soudce odpíská konec, bude score Anglie vysoké a každý při tom uzná, že jsme hráli fér. K tomu nám pomáhej Búh!“