Kladivo na čarodějnice

Nedokázal jsem to dočíst. Začal jsem číst v letadle cestou do Indie přes Dubaj. A v Dubaji jsem knížku hodil do koše. Prostě jsem to nedokázal číst. Bylo mi z toho zle. Odporný obsah. Knížka je dobře psaná, výborně vystihuje atmosféru, charaktery jsou zdařile popsány, úplně jsem je viděl před sebou, ale ten obsah byl hrůza. Jak tady někdo psal, nejhorší na tom je, že se to dělo.
A to mně násilí v knihách vůbec nevadí, ale tohle mě tak nějak dostalo. Snad proto, že se to dělo u nás, že to není tak dávno, že se tak dělo ve jménu boha a spravedlnosti, že ty vlastnosti lidí, které k tomu vedly, člověk vidí kolem sebe dennodenně. Asi mě ovládl strach, že by se to snadno mohlo dít znovu, vždyť se to koneckonců v řadě muslimských zemí děje i dnes.
A před Kaplickým smekám, dokázal tu atmosféru neskutečně vylíčit. Hrůza.
Howgh!

Nejhorší na to všem je, že se vše opravdu stalo. Člověk si s přibývajícíma stránkama knihy říká: "to snad není ani možné!" Hodně silná knížka.

Velká škoda, že autor své dokonalé historické znalosti, úžasný psychologický vhled, humánní a morální názory nedokázal aplikovat i do svého komunistického světonázoru. Velké štěstí (pro čtenáře), že to neudělal, jinak bychom si mohli tuto skvělou knihu přečíst, v nejlepším případě, jako samizdat. Pomiňme autora, hodnoťme knihu: jedním slovem skvělá. Doporučuji.

Hrůzné časy v krásném prostředí. Taky ji můžu číst dokolečka.

Knihy jsem se obávala, že bude příliš složitá, nezajímavá, krutá. Ku mé spokojenosti vše dopadlo dobře. Kniha byla zajímavá, četla se hezky, nehezké pasáže byli pojaty bez šílené morbidnosti. Po celou knihu jsem v duchu fandila panu faráři. Jak trpké zklamání, že ani on nebyl dost silný. Pravda nakonec zvítězila, ale kolik životů bylo zmařeno? Kniha lehce pobízí k zamyšlení nad tím, zda, ač třeba naší nečinností, podporujeme zlo, a nebo zda se snažíme bojovat za pravdu a to za každou cenu. Ještě jednu věc musím zmínit, líbí se mi, že kniha neodsuzuje ani víru či katolictví. Pouze odsuzuje tehdejší poměry a stavy a také charakter a počínaní lidí. Velmi vítané. Doporučuji ke čtení.

Poslechla jsem si audioknihu mistrně namluvenou Pavlem Rímským. Čte to tak úžasně, že si toho hnusáka Bobliga živě představuji. Tolik neštěstí způsobil, prakticky sadistickej, masovej vrah. Asi bych mu pomohla na onen svět.

Ten krásný zámek ve Velkých Losinách si na Kaplickém a své vlastní historii zaslouží opravdu postavit pomník. Jediná škoda je, že se tam člověk nemůže zapelešit na dva dny s knihou a číst a číst a bát se. Hezky se bát. Přesně tak akorát, jak to má být.
Napětím jsem skoro ani nedýchala. Někdy jsem měla pocit, že by v té době bylo fajn žít. To když zrovna nikdo nemřel. A jelikož mřel skoro pořád, rychle jsem si to rozmyslela. Chyběla tomu jen malá kapka k drsnosti naturalismu a jelikož nemám ráda fanatismus všeho druhu, jsem nakloněna věřit, že to bylo ještě horší a autor nás šetřl.
Místy unyle rozvleklé pasáže mne nutily přeskakovat. Tak nakonec jenom za čtyři.

Četla jsem ji hned dvakrát. Napoprvé proto, že mi byla vybrána k povinné četbě. Ale tak moc mi mrzelo, že jsem ji musela předčíst rychle a neměla jsem ani čas se kvůli časovému presu pozastavit, že jsem si ji přečetla ještě jednou a udělala jsem správně. Pěkně psané, jen bych autorovi vytkla silně táhnoucí se pasáže, které byly zbytečné a mohl je klidně vypustit. Téma perfektní.

Historický prierez zmenou povedomia o človeku, jeho slobode a viere. Miestami dychberúci až "hnusný" príbeh, kde pri opise tortúry vzídu zimomriavky nejednému čitateľovi. Oceňujem najmä detailnosť opisu zmýšľania postáv a historický nádych vedeckosti v deji, a taktiež logické zvraty a dokazovanie či ide alebo nejde o čarodejníctvo boli bravúrne prevedené.

Bohužel jsem se nedokázala začíst, snad se k ní vrátím později.

Když jsem jako malé dítě viděla film ,, Kladivo na čarodějnice", které jsem nedodívala ( vydržela jsem do scény uvěznění Jaroslavy Obermajerové a o knize jsem nikdy nechtěla slyšet. Po čase mi to připomněl výlet na Frýdlant, kde ukazovali místnost soudu o čarodějných procesech,ale losinskému se nikdy nevyrovnal. Tak jsem se odhodlala po těchto komentářích si knihu přečíst, ale nebyla tak strašná, možná je to způsobený vydáním knihy. Ono v 88 roce vydali asi mírnější vydání. Nebo je to také tím, a to nabídnu zajímavý výlet do historie těchto procesů, které Velké Losiny a okolí vydolovali skoro vše a zakomponovali to do cestovního ruchu. Při návštěvě zámku Velkých Losin ukazují soudní místnost, částečně i vězení, dále můžet projít turistickou cestou ,, která značí místa těchto procesů jako cesta ,, Na Šibeniční vrch, kde měli rodiny možnost rozloučit se s příbuznými jdoucí na popravu, nebo cesta do Sobotína, kde začala událost, která byla pro okolí strašná. Poté mužete navštívit město Šumperk, kde je muzeum o těchto procesech a nejlepší se nachází ,, Gebauderův dům, který má pro mě jednu chybu a dost velkou( vlastní se bohužel s krajanským spolkem v Německu- barák Česko-německého usmíření) dostanete sluchátka a pak je na magnetofonových páscích namluven celý proces o Čarodějnických procesech, Bublig, Lautner,apod.Dále ukázka vězení a zajímavé učtování. Dokonce se tam můžete podívat i na repliku vězení se slámou a džbánkem vody. Umístěna je tam také kniha, ze kterého Boblig sbíral inspiraci ,, KLADIVO NA ČARODĚJNICE. U muzea se nachází také komplex domu, které patřilo k nejbohatším měštanům, kteří byli také souzeni v těchto procesech ( pešek, apod), Je to tam zajímavé a stojí to rozhodně za návštěvu. Takže při čtení této knižky mi toto muzeum připomnělo. Takže vzhůru na výlet do Šumperka.

Drsný, krutý příběh o lačnosti po moci a penězích, o mučení a smrti, o strachu a zbabělosti, o hlouposti, zaslepenosti a tmářství. Příběh o tom, jak katolická církev miluje bližního svého! Ale také příběh velké osobní statečnosti děkana Lautnera, který se dokázal vzepřít zlé moci zosobněné inkvizitorem Bobligem. Mimochodem víte, že v roce 1998 olomoucký arcibiskup Graubner ustanovil komisi, aby prostudovala zápisy z jednání inkvizičního soudu s děkanem Lautnerem? K jeho právní rehabilitaci ale nedošlo, a komise byla posléze v tichosti rozpuštěna. Arcibiskup zřejmě neměl tolik osobní statečnosti, aby přiznal, že církev protiprávně vydala na smrt nevinného člověka, dokonce jednoho ze svých pastýřů!

Jsem strašně ráda, že nežiju v té době, protože jinak bych skončila na hranici mezi prvníma při mým štěstí:)

Úžasná kniha, která mě hned od počátku chytla a do konce nepustila. Kniha depresivní, přesto tak výborně napsaná, že jsem prostě neměla šanci se od ní odtrhnout. V některých částech mi skutečně běhal mráz po zádech...

Kniha tak depresivní, že jsem si ji musela dávkovat po částech. Jinak ale mistrně zvládnutá ať už po stránce příběhové, historické, charakterové či jazykové. Nejhorší je pak na tom ta naděje, naděje, že to skončí dobře i když tak nějak tušíte, že asi ne, ale přesto doufáte.
S postavami i příběhem jsem se sžila tak moc, že jsem měla chuť po dočtení mrštit knihou po úsměvu toho zmetka Bobliga, zasloužil by si vařit v ohni pekelném.
Hodnocení: 10/10

Malleus Maleficarum aneb jak dokáže víra v něco víc dokonale zatemnit přirozený rozum a uvažování. Pan Boblig z Edelstadtu, ohavné stvoření bez lidskosti je věc jedna. Věc druhá, mnohonásobně závažnější, je ovšem přihlížení druhých, kteří se na jeho procesech podíleli. Snad ze strachu, pro své pohodlí nebo pro svou víru. Co to pro rozumného člověka znamená?

Čtl jsem to před několika a několika lety a stejně jako několik komentářů dole, musím konstatovat, že se k ní bojím vrátit. Čím jsem starší tím mám slabší žaludek. V kině jsem dokonce zažil, jak několik pubescentů bylo pohlceno atmosférou hrůzy a propadli v hysterický smích. Ohne prdel.
Perfektní kniha !!!!

Kladivo na čarodějnice od Václava Kaplického je výborne napísaný historický román. Autor sugestívne, múdro a veľmi citlivo spracoval smutné a bohužiaľ autentické udalosti 17. storočia, kedy sa ziskuchtivý a sadistický inkvizítor Boblig z Edelstadtu pod zámienkou zločinu čarodejníctva neštítil drsného mučenia a vraždenia nevinných ľudí tým najhorším možným spôsobom – upaľovaním na hranici. Počas čítania neustále sledujeme (a žasneme), ako inkvizítor dokáže prekrútiť Božie slová vo svoj prospech. Rovnako zarážajúci je konformný postoj mocných, ktorí zoči-voči evidentným krivdám páchaným na bezbranných ľuďoch nezasiahli.

Knihu jednoznačne odporúčam, rovnako odporúčam aj rovnomenný československý film z roku 1969.

Dovolím si uviesť úryvok, ktorý vyjadruje nádej a vieru v lepšie časy:

Venku skučel vítr, někde ve vsi vyl pes. Byla noc. Svítil poloviční měsíc, který občas zastínily letící černé mraky. Vězeň stál u okna. Každý by byl směšný, kdo by chtěl uhasit měsíc nebo dát mrakům jiný směr. Teď měsíc svítí a třpytí se jako roztavené zlato, za chvíli se však přižene mrak a bude po jasu. Je proto mrak silnější než měsíc? Není! Mrak odlétne, rozplyne se, ale měsíc zůstane. Světlo je silnější než tma. Ale teď je bohužel tma, těžký mrak zakryl srpek měsíce. Vítr skučí, lomcuje holými větvemi jako rukama kostlivců. Možná že ve vsi ani nevyje pes, ale z hor přitáhli vlci.
Tolik neděl již celý kraj leží v hluboké tmě. Husté mraky zakrývají měsíc i slunce, neboť co je inkvizice než takový mrak? Jistě to však není na věčnost, jednou zase vyjde slunce a zlatými paprsky ozáří zemi. Ale proč je těď taková hrozná tma? Jaký to má smysl?

Už nikdy v životě to nebudu číst znovu! A rozhodně ne proto, že by to byla špatná kniha. Je výborná a velice citlivě napsaná. Bohužel na mě až příliš a celou druhou polovinu jsem probrečela. Strašný nervy drásající příběh. Příšerné pomyšlení, že taková zvěrstva seskutečně stávala. Bylo mi z ní dokonale zle. Výborná kniha