Kladivo na čarodějnice
Václav Kaplický
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/109449/bmid_kladivo-na-carodejnice-65abbe66999ff.png
5
2799
2799
Vraždící losinská a šumperská bestie jménem Boblig, šílený inkvizitor a jeho ochránci, kníže Liechtenstein a olomoucký biskup téhož příjmení, vstoupili koncem 17. století do dějin jako tvůrci hrůzostrašného hororu monstrózních čarodějnických procesů, při nichž osobně fanatický mnohonásobný vrah Boblig fyzicky a psychicky zmasakroval, umučil, okradl o čest a majetek a nakonec zaživa upálil přes stovku nevinných obětí, včetně šumperského kněze, děkana Kryštofa Aloise Lautnera. Triumfující bestii nikdo nezastavil. Fanatismus a arogantní zvůle tehdejší moci vygenerovaly takovou institucionalizovanou hrůzu a davovou hysterii, že se nikdo nikoho nezastal. Vraždící triumfující bestialita změnila iracionalitu v realitu, v dokonalý horor o dokonalém zatmění rozumu. Tento sugestivní historický román, v němž se autorovi podařilo spojit faktografickou přesnost s vypravěčským umem, úspěšně zfilmoval režisér Otakar Vávra. Kaplického výpověď tak dostala to, o co autor vždy usiloval, lidovou dimenzi.... celý text
Přidat komentář
Koupila jsem ji před lety, protože se mi líbil přebal. Pak jsem ji odkládala a odkládala s tím, že to bude náročnější četba. Letos jsem si ji překvapivě vybrala na pláž na dovolenou :) Jedním slovem. ÚŽASNÁ kniha. Čtivá, napínavá, kratší kapitoly, takže to odsejpá. Parádně vtáhne do děje, přečteno za 4 dny. Mohu jen a jen doporučit začít číst bez obav. :)
Skvělá kniha, navíc mě vždycky potěší, když něco tak dobrého napíše našinec.
Kaplický je skvělý autor, který v Kladivu dokázal perfektně vybudovat atmosféru a prokreslit jednotlivé postavy. Dílo je napínavé, vždycky jsem se nemohl dočkat až se dostanu dál. Kaplický skvěle popsal pocit naprosté beznaděje, kdy se postavy v druhé půlce chovají přesně podle hesla „tonoucí se stébla chytá". Je šílené, co všechno dokázal, alespoň podle Kaplického, napáchat jediný člověk, který je jako antagonista vynikající. Není plochý, má pocity, občas to dokonce i vypadá, že v to, co dělá, opravdu věří. Právě toto vykreslení postav je i největší devízou knihy.
Stejně tak zaslouží pochválit i popisná stránka knihy, která neustále připomíná, že jde vpravdě o historický román s velkým H. Čtenář dostane možnost nahlédnout do chladného světa raného novověku se všemi jeho radostmi i strastmi.
Kladivo na čarodějnice je opravdu skvostné. Už jen, když si člověk vezme, jak je ten příběh symbolicky vystavěný. Prolog plný naděje a všednosti, pak přichází mraky a konec je jen beznadějná temná bouře korunovaná epilogem navrátivšího se zajatce do města, které již nezná.
Kdo má ruce, nohy, všeho nech, vstaň, sežeň si tuto knihu a jedním dechem ji přečti. Nic jiného napsat nemůžu.
Poslouchala jsem audioknihu, načtenou Pavlem Rímským. Doprovázela ji dobová hudba, celkové zpracování se moc povedlo.
A co říct ke knize? Asi už bylo řečeno všechno. Příběh Kryštofa Lautnera by měl znát každý.
Historický román Kladivo na čarodějnice se plným právem dostal na seznam povinné četby k maturitě a přestože se hlavně svým tématem řadí spíše k té náročnější literatuře, jako jedna z mála knih z maturitní četby se mi četl opravdu dobře. Autor se sice jazykově snažil přiblížit české mluvě 17. století, ale díky jednoduššímu stylu psaní, krátkým kapitolám a napínavé dějové lince bych knížku označila dokonce jako čtivou, díky čemuž by s ní nemuseli mít problém ani mladší čtenáři. Jediný zádrhel představovalo značné množství jmen, nicméně už po pár desítek stranách zjistíte, že pokud si zapamatujete cca pět hlavních postav, zbytek jmen už není pro samotný děj tak důležitý. Co se mi na knížce hodně líbilo bylo střídání vypravěčů, kteří se měnili třeba i v průběhu jedné kapitoly. Vůbec to nebylo tak zmatené, jak by se mohlo na první pohled zdát, naopak díky tomu máte naprostý přehled o ději a lépe pochopíte myšlení a uvažování některých postav.
Autor v této knížce zpracovává skutečnou událost z konce 17. století. Příběh je vážně děsivý už jen sám o sobě, ale když se po dočtení knížky dozvíte, že to všechno se skutečně stalo a že všichni ti lidé skutečně žili, to vám teprve přeběhne mráz po zádech. Je až neuvěřitelné, co všechno dokáže způsobit fanatismus jednoho jediného člověka a kam až může zajít lidská lhostejnost. Je prostě příšerné, strašné a smutné, k čemu všemu vás dokáže dovést víra a za jakými hrůzami stojí náboženství. Nicméně pokud rádi čtete o lidském utrpení stejně jako já, tahle knížka je přesně pro vás!
Kladivo na čarodějnice...
Kniha má momentálně 92% od 2 208 hodnotících čtenářů... Tím je asi řečeno vše...
Jindřich František Boblig z Edelstadtu byl rakouský právník, který vedl čarodějnické procesy na Šumpersku, zvláště pak ve Velkých Losinách. Má na svědomí přes 100 upálených, včetně Kryštofa Aloise Lautnera, děkana šumperského. Většinu majetku upálených (teoreticky měla připadnout státu) si rozdělil s losinským panstvem...
... Pobouření pánů měšťanů ještě vzrostlo, když se dověděli, jaká odměna byla tomu člověku vyměřena: slunný byt, týdně tři rýnské a půl vědra piva, ročně dvanáct sáhů dřeva na otop, kromě dobře honorovaných diet... Advokát věru nebyl laciný...
... za celou tu dobu jste ani jednou nenařídil torturu. Něco jiného by bylo, kdybyste ráčil nařídit výslechy s torturou. Za palečnice nebo španělské boty mám osmnáct krejcarů, za stržení zasucha pětatřicet krejcarů...
Smutné čtení, ale u mě si zasloužilo pět hvězdiček...
Čtete a čtete a čtete. Nechcete už číst dál, ale musíte. Nejen proto, abyste tu hrůzu už měli za sebou, ale také pro tu strhující a do děje vtahující formu.
V knize je pěkně ukázáno, jak lidská nevzdělanost a hloupost může jinému být hodně užitečná. Taky že si lidé stále myslí, že jich se to netýká a nebudou bojovat, dokud není zavřený někdo z jejich rodiny a pak už je na boje pozdě, protože se všichni bojí...
Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Kapitoly jsou krátké a je v nich všechno popsané.
Tento historický román byl moje noční můra. Spíše bych řekla horor té doby. Co se vše dělo a kolikrát si zfanatizovaný inkvizitor vymýšlel a odsoudil nevinné. Bylo to jak mor, nepřizpůsobivý se dle inkvizice stali pro společnost posedlý ďáblem a byli vůči všemu bezmocní. V žádném případě bych tu dobu nechtěla zažít.
Českých knih, které získaly nálepku "literární klasika" je plno. Jen si vzpomeňte, kolik takových děl jste byli nuceni si pamatovat na hodinách středoškolského českého jazyka. Člověk si pak vybuduje jakýsi vnitřní odpor a do těchto knížek se mu nechce. Já ale dostal na vysoké škole za úkol Kladivo na čarodějnice odborně zpracovat a dodnes jsem za to rád. Kaplický si dokáže mistrně hrát s pocity. Vy skoro fyzicky vnímáte tu nejistotu. Přijde záchrana, nebo ne? Čekáte, pořád doufáte a jste natahováni jako na příslovečný skřipec. Tahle kniha má označení "klasika" zaslouženě.
Od doby, kedy som si prečítal túto knihu, sa mi pri slove inkvizícia rozklepú nohy. Autor popísal celý priebeh procesu od A (svätokrádež hostie) až po Z spôsobom, že som sa nebol schopný odtrhnúť od knihy, pretože som chcel poznať osudy jednotlivých postáv (o to viac, že predstavujú skutočných ľudí). Čítalo sa to samo.
Asi sem se svým hodnocením úplně nezapadnu, ale i tak bych se o něj s vámi ráda podělila.
Téma a námět, které si autor zvolil byly velmi náročné a závažné. To, co se dělo na Jesenicku a Šumpersku, bylo hotové peklo na zemi, nechť se nic takového už nikdy neopakuje! Byla to má první kniha o čarodějnických procesech. Ach, jak já jsem byla nešťastná, když jsem zjistila, že to není to pravé čtení pro mě. Většinu knihy jsem si pouštěla myšlenky na špacír a nedovedla jsem se plně soustředit. Možná, že kdyby kniha byla napsána více napínavěji a dramaticky a postupně gradovala, tak bych se od ní nemohla odtrhnout. Celou dobu četby jsem spíše měla pocit, že plavu v nekonečném moři dlouhých odstavců, které děj neposouvají kupředu.
Takto dávám jen 3 hvězdy, ale srdce mi u toho krvácí, nicméně jsem ráda, že čtení mám za sebou.
Výborná kniha. Fakt, že je to podle skutečných událostí ještě víc umocňuje dojem z knihy.
Syrový příběh o nespravedlnostech čarodějnických procesů, které se skutečně děly...
Kladivo na čarodějnice ze srdce doporučuji, je to velmi silný příběh, bez soucitu, plný zbytečných úmrtí, ale je důležité si to, co se dělo v minulosti, pořád připomínat!
Pěkný historická kniha, která vtáhne do děje. Líbilo se mi téma i jak to autor zpracoval. Určitě doporučuji si přečíst.
Jako správný inkvizitor tomuhle dílu "pálím" čtyři hvězdy z pěti. A to i přesto, že si plně uvědomuji, že veškeré ovace za kvalitu, dopad a sílu této knihy nepatří jen autorovi, nýbrž hlavně látce, kterou zpracoval. Stejně jako když filmaři točí snímek o skrývání se židů před nacisty během druhé světové války, kde nejlépe ještě jeden z hlavních hrdinů umírá na rakovinu. Prostě je to látka, která už jen sama o sobě, bez autorova přičinění má v sobě tolik hloubky, síly a emoční jímavosti, že autor nemusí vynaložit téměř žádnou snahu a příběh na toto téma automaticky sklízí oscara, či titul knižní klasiky.
Nejinak je tomu i v případě "Kladiva na čarodějnice". Příběh je sestaven velmi věrně dle skutečných událostí. A kam se hrabou všichni klasikové hororového žánru ! Ani hektolitry krve, maskované nestvůry, tuny střev a masakry ve filmu či fiktivní literatuře ve vás nevyvolají takový děs, jako neskutečně syrová, brutální realita skutečné události, kdy se o všechnu hrůzu, zde přítomnou atmosféru nesmírně silné a naprosté bezvýchodnosti, strach a děs postará tehdy již téměř dva tisíce let stará, v lidech zakořeněná propaganda náboženské myšlenkové slepoty, která zavře oči a sváže ruce všemu lidu a dá nezastavitelnou moc do rukou psychopatů, jenž síly těchto neotřesitelných, dogmatických pověr využívají ku svému prospěchu.
Abych tedy všechnu chválu nepřisuzoval pouze zpracované látce a velmi silnému reálnému pozadí, musím i pochválit samotného autora, který svými slovními obraty, dobře čitelným slohem a spisovatelským umem dokáže tuto atmosféru vypíchnout. Nad to také vykreslil postavám charakterové rysy tak dobře, že je příběh v jeho podání uvěřitelný a pohlcující.
Co už pochválit nemohu je, že se kniha v některých místech nekonečně táhne, popisy inkvizitorových kroků a počínání jsou dokola omílané a stejné, občas už únavné - tohle šlo kulantně zkrátit aniž by k úhoně přišel samotný děj. Navíc zde bylo pár zbytečných dějových odboček a linek, natlakovaných jmény a postavami, které pouze znesnadňovali orientaci v postavách důležitých a znepřehledňovaly jinak v podstatě jednoduchý děj. Vím, že autor popisoval co se skutečně stalo, ale šlo to jistě udělat i více "čtenář friendly".
Ale i tak je to fajn klasika, která mě bavila !
Hezké čtení, jde-li to napsat o čarodějnických procesech, mučení a upalování nevinných obětí. Pan Kaplický opět nezklamal!
Excelentní klasika, dávající vhled do tragického působení sadistického a psychicky vyšinutého inkvizitora Bobliga z Edelstadtu na Šumpersku a Losinsku, kde v 17. století vedl čarodějnické procesy. Depresivní, naturalistický popis je strhující tím spíše, že byť jde o historický román, autor se věrně držel historické reality a ověřených faktů (z procesů se dochovalo dost historického materiálu včetně soudních protokolů), kdy při psaní věc konzultoval s historikem. Filmový přepis Otakara Vávry je taktéž velmi zdařilý, přičemž jeho černobílé zpracování celkovou syrovost děje ještě podtrhuje.
Štítky knihy
čarodějnice zfilmováno 17. století inkvizice katolická církev upalování čarodějnic právo útrpné perzekuce Velké Losiny čarodějnické procesy
Autorovy další knížky
| 2007 |  Kladivo na čarodějnice |
| 1954 | Železná koruna I - Dobré srdce císařovo |
| 1977 | Veliké theatrum |
| 1956 | Čtveráci |
| 1976 | Škůdce zemský Jiří Kopidlanský |
Není co dodat. Naprosto skvělý román. Po jeho přečtení mě napadají různé otázky. Například: Proč v dnešní době není v Čechách autor, který by byl podobného literárně-historického počinu schopen? Současné české romány, to je až na výjimky, bída a utrpení. Nabízí se srovnání s Vondruškou, ale ten je proti Kaplickému jen takový břídil, lidový kecálek. Možná snad Šulc a jeho Dva proti Říši, leda...
Za druhé: Co je to vlastně za zločineckou organizaci, ta katolická církev? Já vím, je to už 300 let stará kauza, ale stejně. Omluvili se vůbec někdy za tyhle procesy? Naštěstí jsou u nás na žebříčku popularity, asi tak stejně jako komunisti. Vymírají, díky bohu. :-)