Kladivo na čarodějnice
Jane Stanton Hitchcock
Název tohoto románu - Kladivo na čarodějnice - je zároveň názvem traktátu (latinksy Malleus Maleficarium), vydaného v roce 1475 v Německu. Tento traktát byl sepsán dvěma fanatickými dominikány a představuje závaznou příručku, která přesně popisuje, jak poznat čarodějnice a dostat je před soud (inkviziční proces). Zdálo by se, že v dnešní době jde již o dílo zastaralé a zapomenuté, ale v Románu J. S. Hitchcock, situovaném do současných Spojených států a několika evropských zemí, hraje hlavní roli. Hrdinkou příběhu je dcera slavného chirurga a sběratele starých knih Dr. O. Connella - Beatrice, pojmenovaná po Danteho průvodkyni v Božské komedii. Po rozvodu se vrací do domu svého otce. Příběh začíná vraždou Dr. O. Connella, při níž zmizí jeden z jeho vzácných tisků - kniha černé magie ze 17. století, kterou Dr. O. Connell zrovna získal. Je to jediná věc, která se z celého domu ztratila, zdá se proto, že nebyla ukradena pro peníze. Policie nenajde jedinou stopu, a tak se Beatrice rozhodne, že vraha svého otce vypátrá sama...... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 1997 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Witches, 1994
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem poprvé četla když mi bylo snad třináct a tehdy jsem hltala každou stránku, protože to bylo něco úplně nového a nepoznaného (vražda, násilí, sex, černá magie). Teď s odstupem patnácti let musím zkonstatovat, že je to hrůza.
Hlavní hrdinka Beatrice mi nebyla od první strany ani trošku sympatická, její vnitřní vlčice a kecy kolem ní mě vysloveně rozčilovaly. K ostatním postavám jsem si bohužel cestu taky úplně nenašla. Obecně dialogy jsou hrozně škrobené a celé takové… neuvěřitelné.
Závěr je takový celý pochybný. Pozor, následuje minispoiler. Zabijeme hlavního padoucha, získáme obrovskou spoustu peněz a... a co dál? Pokud by novodobá inkviziční síť byla rozlezlá skutečně všude, jak je to v knize naznačováno, smrt hlavního inkvizitora by nepomohla, stejně jako peníze.
No, poněkud nepovedený návrat do mládí :)
Knihu jsem četla před 10 lety a možná více,ale zanechala ve mně velkou stopu a díky ní jsem vlastně asi taková jaká jsem. Zezačátku mě to nebavilo,ale příběh se postupně velmi zajímavě vyvinul,hlavní hrdinka mi přirostla k srdci,ale její otec ještě víc.
¨Nikdy nesmíš znesvětit písmo tím,že ho jen tak naškrábeš nelibým způsobem.''
Ano,její otec byl velmi zajímavá postava.
Kniha má po začtení zajímavý spád událostí,nečekaných...
Doporučuji,pro mě je to velká srdeční záležitost.
Já tuhle knihu četla už hodně dávno..někdy v době, kdy pan Brown přišel se Šifrou mistra Leonarda...myslím, že tahle kniha je mnohem, mnohem čtivější, napínavější, hroznější a zajímavější..Za mne..je to velmi dobrá kniha, bohužel jí nikdo tolik nepopularizoval...a to i přesto, že téma, které jí provází je stále velmi žhavé, ať jde o nacistické válečné poklady, nebo o ztracené ženy...
Ze začátku jsem četbu i hrdinku brala s humorem. Kamarádka škodolibě prozradila, na které stránce mě ten humor přejde a měla pravdu :) - V jednom bodě nastal tak šokující obrat a příběh docela změnil žánr! Knížku jsem od té doby četla ještě dvakrát a potřeba chvíli se z ní po přečtení vzpamatovávat přetrvává dodnes.
Ať už kvůli vypravěčskému umění autorky nebo pro zajímavé myšlenky o povaze žen a mužů, které celý příběh provázejí, rozhodně doporučuji! Škoda, že jejích knih, aspoň u nás, nevyšlo víc
Knížka není špatná, kdo má rád napínavé čtení tomu ji doporučuji. I ten konec je vcelku uspokojivý, ale není to pro náročného čtenáře.
Kniha se četla velice pěkně a přečetla jsem ji jedním dechem. Není ale pro každého. Já sama se ze začátku celkem ztrácela, ale vytrvala jsem a dostalo se mi skvělého čtenářského zážitku.