Kladivo na čarodějnice
Václav Kaplický
Vraždící losinská a šumperská bestie jménem Boblig, šílený inkvizitor a jeho ochránci, kníže Liechtenstein a olomoucký biskup téhož příjmení, vstoupili koncem 17. století do dějin jako tvůrci hrůzostrašného hororu monstrózních čarodějnických procesů, při nichž osobně fanatický mnohonásobný vrah Boblig fyzicky a psychicky zmasakroval, umučil, okradl o čest a majetek a nakonec zaživa upálil přes stovku nevinných obětí, včetně šumperského kněze, děkana Kryštofa Aloise Lautnera. Triumfující bestii nikdo nezastavil. Fanatismus a arogantní zvůle tehdejší moci vygenerovaly takovou institucionalizovanou hrůzu a davovou hysterii, že se nikdo nikoho nezastal. Vraždící triumfující bestialita změnila iracionalitu v realitu, v dokonalý horor o dokonalém zatmění rozumu. Tento sugestivní historický román, v němž se autorovi podařilo spojit faktografickou přesnost s vypravěčským umem, úspěšně zfilmoval režisér Otakar Vávra. Kaplického výpověď tak dostala to, o co autor vždy usiloval, lidovou dimenzi. 22-050-87... celý text
Přidat komentář
Takhle kniha je strašná i úžasná zároveň. Velice názorně ukazuje, kam vede nábožensky motivovaný fundamentalistický fanatismus.
Tak z téhle knihy mě mrazí ještě teďka ... byla síla číst o inkvizici jen kvůli jedné hostii ....
Brrr! Z toho mi bude běhat mráz po zádech ještě hodně dlouho.
Měl jsem velký problémy to dočíst, ale ne snad proto, že by to bylo napsaný špatně, ale právě naopak - až moc dobře.
Pomalu jsem se bál obrátit každou stránku a zjistit, jaká hrůza přijde na další...
Velmi čtivá knížka, která člověka přivede k tomu, že o popisovaných událostech hledá informace i nad rámec přečteného.
Boblig je snad nejhorší postava, se kterou jsem se kdy setkala. Hnusný, úlisný a prolhaný had. Kvůli takovému člověku, který nesnesl odpor a kterému šlo jen o to, aby se mohl cpát a nasávat, zemřelo tolik nevinných lidí... Zůstává mi rozum stát nad tím, jak jsou někteří lidé naivní, zabednění a nechávají sebou manipulovat někým jako byl Boblig.
Nejhorší pro mě byla ta skutečnost, že i když jsme se v mnohých věcech posunuli, lidé jsou ve své podstatě pořád stejní. Uvěří každé hlouposti, kterou jim nakuká nějaký sobec, jemuž jde jen o vlastní pohodlí. Jsou schopní se kvůli takovým hloupostem rozkmotřit a začít své dlouholeté přátele a dobré sousedy podezírat z nejrůznějších špatných činů. Místo toho, aby se postavili na stranu spravedlnosti, raději se klaní a podlézají lhářům.
Četla jsem ji už strašně dávno, byla jsem ještě na základní škole,přečetla jsem ji velmi rychle a se zatajeným dechem a film je také super!!Vemi krásně napsané,leč kruté.
Neobyčejně syrová kniha naturalisticky popisující čarodějnické procesy včetně různých typů mučení obviněných. Temná historie katolické církve raného novověku.
Četla jsem v rámci povinné četby ve škole a kniha mě hodně zasáhla. Je úplně nepředstavitelné, jak byli lidi v té době "hloupí" a nechávali se řídit církví. Co všechno může odstartovat, když přestane dojit kráva.. Kniha opravdu dobrá, ale už ji nikdy nebudu číst znovu.
Historický román nie je moja šálka kávy, ale som rád že som sa k tomuto dielu dostal. Neuveriteľne, až mrazivo napísané vzhľadom na to, že sa dané udalosti v skutočnosti odohrali. Dávno ma nenadchlo nejaké dielo tak, ako Kladivo na čarodejnice!
Hneď po prečítaní som si pozrel aj filmové spracovanie a prišlo mi to skôr ako trailer na knihu, navnadenie na prečítanie diela.
Temná zákoutí má Česká historie. Ale v případě inkvizice nejen Česká. Jak snadno se dá ovlivnit dav, jak snadno se silou vymáhá přiznání.
Mnohokrát mě při čtení napadla podoba pozdějších hrůzných procesů s třídním nepřítelem.
Viděn i poté film od Otakara Vávry, který skoro 100% kopíruje knihu s pár nepřesnostmi.
Úžasná kniha se strašným tématem, ještě o to strašnějším, že se něco takového opravdu dělo. Četla jsem ji už před lety a dodnes ve mě zanechává pocity smutku, nespravedlnosti, bolesti a hlavně hrozné beznaděje... Co dokáže jeden člověk (pokud ho tak vůbec můžeme nazývat) při honbě za bohatstvím, společně s pověrčivostí, strachem a lhostejností ostatních lidí. Čarodějnické procesy jsou již minulostí, ale téma stále aktuální....
Neuvěřitelně těžká a depresivní četba. Člověk by ani neřekl z jaké hlouposti se vyklube podnět pro jeden z nejhorších čarodějnických procesů u nás. Žaláře jsou líčeny tak reálně, že někdy na mě působily klaustrofobicky. Při mučení sem měla pocit jako když slyším nářek oněch nešťastnic. Při procesech jsem měla chuť plivnout inkvizitorovi do tváře a poslat ho do horoucích pekel. Těžko uvěřit že někdo takový jako Boblig von Edelstadt skutečně žil. Vím že informace o něm jsou i trochu upravené aby z něj dělaly jednoho z největších zlořádů všech dob, ale nelze opomenout všechny ty strašné věci, ke kterým dal své "požehnání". Po dočtení jsem si opravdu přála aby celá jeho posmrtná existence navždy hořela u kůlu, aby se oněm odsouzeným dostalo alespoň nepatrné kompenzace za jejich životy.
Přiznám se, že při čtení této knihy jsem měla pocit, že se něco tak hrozného snad ani nemohlo dít. Bohužel. Dělo se.
Lidská hloupost, pověrčivost, nenávist, intriky, fanatismus a kdo ví co ještě.
Díky Bohu, že žijeme ve 21.století, že hony na čarodějnice jsou tady už minulostí.
Hrozné, že se to dělo tady u nás. Fanatismus, lhostejnost, chamtivost, strach a bezmoc-to mě napadá, když si na knihu vzpomenu.
Úžasná kniha! Nemám slov, filmové zpracování se s ní nedá srovnat! Při líčení pocitů odsouzených postav mi bylo psychicky i fyzicky zle, jako bych byla v ději s nimi.
Štítky knihy
čarodějnice zfilmováno 17. století inkvizice katolická církev upalování čarodějnic právo útrpné perzekuce Velké Losiny čarodějnické procesyAutorovy další knížky
2007 | Kladivo na čarodějnice |
1954 | Železná koruna I - Dobré srdce císařovo |
1977 | Veliké theatrum |
1956 | Čtveráci |
1976 | Škůdce zemský Jiří Kopidlanský |
Myslím, že nešťastný inkvizítor Boblig bol v predošlých komentároch už objasnený a charakterizovaný skutočne obsažne a k spokojnosti ďalších, ktorí komentáre ešte len napíšu. Mňa však v celom tom tragickom divadle ľudskej márnosti (žiadny diabol, len človek) oslovil svedok pravdy - Kryštof Lautner. Človek, ktorý ľudskú malosť, ktorej je film tak preplnený prevyšuje svojou cnosťou a duchovnou slobodou. Rozhodnutie, žiť v pravde = vystaviť sa súdu. V mnohých prípadoch, vlastne rozsudku smrti, ktoré sa v priebehu dejín len mierne odlišujú v spôsobe vykonania samotného rozsudku: bolehlav, kríž, hranica, šibenica...atď.
Rozmýšľam, čo robíme s ľuďmi, ktorí nájdu odvahu žiť v súlade s pravdou dnes, totiž súdy, ktoré spomínam stále prebiehajú...je pravdou, že už nikoho nenútime vypiť bolehlav, či zhorieť na hranici, avšak "súdne zasadnutia" prebiehajú v spoločnosti bez prestávky. Obvinený prichádza o členstvo v "osvietenej" a "humanistickej" kompánií. Kto vlastne je? Čo si o sebe myslí? Kto mu dal právo, hovoriť pravdu a nastavovať nám zrkadlo? Robí zo seba "boha"!! Výborné dielo v mnohých ohľadoch!!!