Klamári
Emily Jenkins
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/273068/bmid_klamari-mjw-273068.jpg
4
805
805
Významná rodina Sinclairovcov prichádza každé leto na svoj súkromný ostrov pri Massachusetts, aby tam trávila prázdniny. Rok čo rok sa tak stretávajú aj štyri spriaznené duše, sesternice Cadence a Mirren, bratranec Johnny a Gat. Ten celkom nepatrí do rodiny, čo mu hrdí Sinclairovci dávajú pocítiť. Rodina ich nazýva Klamári. Sú v rovnakom veku, a keď sa stretnú, robia len zlobu. Počas pätnásteho leta sa na ostrove stane nehoda. Cadence nájdu na pláži takmer bez života. Keď sa po čase preberie v nemocnici, na nič si nepamätá. Nikto z rodiny jej nechce prezradiť, čo sa vlastne stalo, a nasledujúci rok jej zakážu vrátiť sa na ostrov. Cadence trpí príšernými migrénami, jej najvernejšími priateľmi sú lieky proti bolesti. Píše Klamárom e-maily, posiela pohľadnice, no ani od jedného nedostáva odpoveď. Dokonca ani od Gata, s ktorým sa do seba zaľúbili. Čo im spravila, že na ňu zanevreli? Na sedemnáste leto sa dostáva na ostrov opäť a Klamári ju privítajú s úsmevom, akoby sa nič nestalo. No ani zďaleka to nie je pravda...... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
We Were Liars, 2014
více info...
Přidat komentář
Příběh vypadal zajímavě, ale od začátku mě moc nechytl. Hlavní postava byla trochu svérázná, ale to mi nevadí, normálně čtu i sci-fi :-)) takže bez předsudků ..čekala jsem více od jednotlivých postav, kapitoly působily nedokončeně. Někdy se tím zabránilo vyzrazení pointy příběhu, ale stejně... Konec se -myslím- dal odhadnout už asi od poloviny. Takže stejně žádné překvápko. Celkově lepší průměr. Námět tady už ale byl víckrát....
Je to strašně zvláštní. Vůbec jsem nevěděla co čekat. Na jednu stranu byla v knize sposta zajímavých postřehů, ale souhlasím, že postavy byly strašně ploché. Nebrečela jsem. A to jsem pěkná citlivka. A navíc jsem si poslední část nechala na doma, abych nebrečela v práci. Ale toto? Nevím, co je špatně. Probrečela jsem třeba celé Young Royals (seriál), Prohnilé město a tak. A u DIMIL jsem brečela bolestí (OK, to bylo trochu složitější, ale stejně, nesnáším to). Myslím si, ž kniha stojí za přečtení, ale moje oblíbená teda není. V angličtině bych ji asi číst nechtěla tím, jak je psaná. Jinak se mi moc líbily Cadyiny hrátky se slovy. ⭐️⭐️⭐️⭐️/⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️
Musím říct, že tohle jsem absolutně nečekala...
Tuhle knihu jsem se rozhodla číst, protože ji spousta lidí opěvovala, a upřímně, to bylo skvělé rozhodnutí.
Tohle je jedna z nejlepších knih jaké jsem kdy četla, a taky jediná, která ve mně probudila tolik emocí (Dvory se nepočítají). Byla to totiž vůbec první kniha, u které jsem opravdu brečela, dokonce víc než u knihy Námi to končí, a to už je co říct. Kniha byla neuvěřitelně čtivá, měla krátké kapitoly, a taky obsahovala spoustu mouder do života. Vážně se mi ani nechce věřit, že tohle někdo dokáže napsat. Neměla jsem tušení, co se stane, až do posledních stran. Celá kniha se mi v hlavě promítala jako film. Konec byl pro mě nečekaný, takže do posledních kapitol jsem byla jako na trní.
Vážně tuhle knihu s čistým svědomím doporučuji, protože si myslím, že si v ní každý něco najde.
2.5/5* Všechno to bylo takové... ploché. To je to slovo. Postavy mi byly úplně jedno (neměly žádnou hloubku), knížka mě většinu času nudila (nic se tam nedělo) a posledních 20 stran to sice vylepšilo, ale minimálně. Styl psaní je hrozně zvláštní. K příběhu sedí, to jo, ale upřímně si vůbec nedokážu představit, že bych tuhle knížku četla v překladu. Za mě overhyped. Ale pokud chcete zabít čas jeden letní večer a trochu si popřemýšlet o sociálních privilegiích, tak asi dobrý.
Páni. Tohle je neuvěřitelně zvláštní knížka. Z letmého pohledu na komentáře vidím, že ne každému sedla, a že ne každý ji pochopil, ale páni. Když jsem se do ní pouštěla, nevěděla jsme nic, ani anotaci jsem nečetla, jediný, co jsem znala, byla první věta. Nebo čtyři.
„Welcome to the beautiful Sinclair family.
No one is a criminal.
No one is an addict.
No one is a failure.“
A nějak mi to stačilo. Po první desítce stránek jsem naprosto podlehla jazyku a stylu vyprávění, a i když jsem naprosto netušila, která bije, četla jsem dál. Prvních 200 stránek bych asi neoznačila za nudu, ale rozhodně se nic nedělo. Ale to je právě to, co mě táhlo dál. Kdy se něco konečně stane? Co nevíme? Furt se o něčem nemluví, něco se stalo, co? A vyplatilo se to. Nechci se tu o tom moc rozepisovat, pokud má tuhle knížku smysl číst, tak když o ní nic nevíte. Ale způsob, jakým doručuje poselství, forma komunikace, kterou se postupně prokousáváte, představy hrdinky bez mrknutí oka přecházející v realitu a zase zpět… bomba.
Velice zvláštní kniha.
Podle anotace jsem si myslela, že to bude příběh o partě přátel s hrdinkou Cadence v hlavní roli, která nebude úplně normálním teenagerem a spolu s kamarády budou zažívat letní dobrodružství na ostrově se vším všudy. Lásky, intriky, tajemství. To bylo moje očekávání.
Z prvních 100 stránek jsem úplně nepochopila smysl příběhu. Cadence tam popisovala svoje pocity a myšlenky a rodinu, ve které jsem se docela dost ztrácela.
Po první polovině jsem tak nějak četla a říkala si, že už se tam možná i něco dozvím, ale pak to zase přešlo až zhruba do 75. kapitoly, kde se konečně něco začalo dít, ale potom jsem se dozvěděla, že se to asi vlastně nestalo a doteď úplně nechápu o čem jsem četla.
Nic extra. Konec sice překvapí, ale je to dost podobné knize Nocte, která je 100x lepší...
Knížku Ostrov lhářů (We were liars) jsem viděla všude na zahraničních knižních profilech a nalákalo mě to tolik, že jsem se rozhodla jí dát taky šanci.
Vlastně jsem vůbec nevěděla do čeho jdu, protože z anotace se toho moc nedozvíte, ale to je vlastně jedním ze záměrů.
Tahle knížka byla zvláštní a prostě divná. Nemyslím to nějak negativně, ale vážně nevím, jestli jsem někdy podobně divnou knihu četla. Možná by to šlo malilinko přirovnat ke knihám Johna Greena.
Během čtení jsem vlastně furt nevěděla na čem jsem, a až na konci se to všechno tak trochu vysvětlilo. Po dočtení jsem byla hodně zmatená, ale do teď nad příběhem přemýšlím a mnohé věci mi až s nějakým odstupem času začínají dávat smysl. Autorka to vymyslela vážně velice chytře. Rozhodně se do knížky pustím ještě někdy znovu, protože budu mít zase asi trochu jiný pohled na věc.
Tuhle knížku jsem měla na seznamu už docela dlouho a když jsem pak viděla, jak hrozně populární je v zahraničí a všichni jí doporučují jak je to skvělé a že u toho brečeli, tak jsem po ní sáhla. A upřímně, nejsem nijak extra zklamaná ale moc ten hype okolo téhle knížky nechápu. Je fajn že to má docela krátké kapitoly, takže to strašně rychle uteklo. Celkově se mi hodně líbil styl psaní, zároveň z toho sálá taková letní atmosféra, a zároveň něco temného a nepříjemného. Líbila se mi spousta myšlenek, a témata na které autorka poukazovala, jako chamtivost atd. Konec se se mi líbil, nečekala jsem ho. Celkově knížka vůbec nebyla špatná, akorát nechápu tu popularitu, myslím že jsou lepší knihy. Ale na léto super.
Od knihy jsem asi čekala víc. Místy bylo evidentní, že je kniha určena pro jinou věkovou skupinu. Konec knihy byl pro mě překvapivý.
WOW! Tak tohle bylo něco.
Upřímně kdyby kniha neměla, tak šokující (dle mého názoru) konec, nebyla by moc zajímavá. Z toho konce, se ale klepu do teď, opravdu jsem brečela, nevím jestli jsem moc citlivá nebo mě to až tak dostalo, ale nečekala jsem to ani za nic.
Věděla jsem, že kniha má šokující rozuzlení, nikdy by mě nenapadlo, že to bude tohle, měla jsem podezření na její mámu a potom víc a víc dědu.
Určitě to doporučuji přečíst, sice jsem pár stránek přeskočila, protože mi to přišlo jednoduše zbytečné, neřekla bych, že to je nejlepší kniha na světě, ale pokud do toho jdete slepě, budete překvapený.
Podle mě autorka, chtěla upozornit na sobeckost a chamtivost lidí, na nedokonalé rodinné vztahy, odsuzování atd.
I když, teď jsem se nad knihou víc zamyslela, bylo tam hodně nápověd a asi se to dalo vydedukovat, jenže mě většinou takový věci nedojdou a až na konci si řeknu - AHA. No jasně.
Wow. Do knihy jsem šla s tím, že jsem vůbec nevěděla co čekat... a velmi mě to překvapilo. Konec jsem skutečně nečekala! Koncem mi to celkem připomíná jednu knihu, kterou ale nechci jmenovat, nebo't bych vyspoilerovala jak konec této knihy, tak i konec té podobné :D
Je to ale skutečně velké dobré. Kniha se čte sama a rozhodně stojí za přečtení :)
Knihu jsem dočetla včera a furt mám takové smíšené pocity , kniha byla naprosto všude , snad na všech sociálních sítích . Nemyslím si že mě kniha zklamala , ale od poloviny jsem se spíš nutila ji číst , protože mě zajímalo jak to dopadne ale zároven jsem to ani vědět nechtěla . Myslela jsem že kniha skončí třeba se slovy "no a pak jsem se probudila" nebo něco podobného ale to co se stalo v poslední kapitole , jsem naprosto nečekala.
Knihu si neplánuji znovu přečíst , na jedno přečtení dobré .
Na moje velmi vysoká očekávání mě nezklamala. Knížka je sice kratší ale i tak se mi líbila. Konec byl opravdu nečekaný a par dnů jsem pak nad celou knížkou stále přemýšlela.
Upřímně nevím jak se mám vyjádřit. Kniha se mi líbila. Ze začátku jsem byla trochu zmatená ze všech jmen, ale naštěstí jsem si to pak srovnala díky rodokmenu, který je na konci knihy. Pro mě osobně je to něco mezi románem a detektivkou, nebo aspoň se tak cítili moje pocity. Na konci mi chvíli trvalo než jsem si uvědomila, co se doopravdy stalo, ale ne pro to, že by to nedávalo smysl. Když už jsem si připustila, co se stalo ukáplo i pár slz. Myslím si, že je to dobře zpracovaná kniha.
Divný. Asi tahle bych shrnula všechny moje pocity. Kniha se mi moc nelíbila. Nepřišla mi ani nějak čtivá, myšlenky mi přišly až moc zmatené, na konci mi trochu trvalo než jsem si všechno uvědomila. Jediné co mi přijde dobré je to, že vás kniha po přečtení nenechá v klidu. Musela jsem o ní ještě dlouho přemýšlet.
Super kniha, přišla mi až skoro jako detektivka, když jsem se snažil rozluštit, co se ve skutečnosti stalo. Konec je velmi smutný a málem i slzyčka ukápla.
Fantastická kniha!!!
Skvělý styl vyprávění, úžasně napsané. Od začátku víte co čtete a zároveň nevíte. Doporučuji ;-).
Autorovy další knížky
| 2015 |  Ostrov Lhářů |
| 2018 | Nesvá |
| 2017 |  Kouzla vzhůru nohama |
| 2017 | S pravdou ven |
| 2018 | Noc s drakem |
V knizce se seznamujeme s rodinou Sinclairovych, ktera je perfektni a bohata. A to mi lezlo na nervy. Obecne se mi kniha spatne hodnotila. Nese v sobe stopy napeti a ja se kolikrat pristihla, ze to ctu jen proto, abych vedela, jak to vlastne cele nakonec dopadne. Nicmene je pro me kniha v celkovem vzezreni spise zklamanim. Ale i presto byla kniha velmi ctive napsana, k cemuz prispeli i kratke kapitoly.
Kapitoly z pohledu Cadence jsou opravdu hodne depresivni. Hodne jsem mela problem s tim se vyznat v deji a s tim, ze si autorka dost pohrava s realitou a s predstavami. Pribeh to byl dost odflaknuty a ten konec take nestal za nic.
Co hodnotim jako kladne je urcite spousta zajimavych myslenek. Asi uz nejsem ta spravna vekova skupina, ale troufam si tvrdit, ze mladsi ctenari z toho budou nadseni.