Klapzubova jedenáctka
Eduard Schmidt
„Na zelené trávě svítí bílé linie. Kdo chce s námi hráti, ten si to vždy vypije…“ Bylo nebylo, žil v Dolních Bukvičkách u Kouřimi chalupník Klapzuba a ten na loučce za stavením vycepoval ze svých synů fotbalovou jedenáctku. Nastoupil s nimi do zápasu III. třídy středočeské župy, ale funkcionáři už po pár parádních kličkách zjišťují, že někde udělali chybu. Po urychleném přeřazení do nejvyšší soutěže svěřenci vysmátého pantáty smetou Spartu i Slavii a ovládnou republikové mistrovství s celkovým skóre 122:0. V dresu mladého Československa poté pokoří nafoukané Italy i Němce, zákeřnou Barcelonu a už si to hasí na mač s Angličany, reprezentanty pravlasti fotbalu. Lze s takovým tahem na branku vůbec ještě zažít větší čest a slávu? Co třeba v Austrálii? Nesmrtelná fotbalová pohádka z dob, kdy se před kopačkami Čechoslováků třásla celá Evropa, je tu po sto letech pro malé i velké kluky konečně v úplném zvukovém znění. Ani u protinožců se féroví Klapzubáci neocitnou v ofsajdu. A postaví se i lidojedům!... celý text
Romány Literatura česká Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , OneHotBookInterpreti: David Novotný
více info...
Přidat komentář
Někdy v pátý nebo čtvrtý třídě jsme měli úryvek v čítance a pár hodin na to jsem měl knížku půjčenou doma, parádní čtení, hlavně pro mladší čtenáře :))
Bomba...jedna z prvních přečtených knih, čte se to jedním dechem, sportovního fanouška pobaví, nadchne, uspokojí. Doporučení všem...
No komu se povede mít jedenáct dětí a ještě k tomu kluků .. To už opravdu nezbývá nic jiného než z nich udělat fotbalové mužstvo. A starému Klapzubovi se to povedlo a jeho kluky vlastně nikdy nikdo neporazil.
Nemyslím si, že Klapzubova jedenáctka je primárně o fotbale; je o soudružnosti, kamarádství, vůli něco dokázat a hlavně o důležitosti rodiny. Bez starého Klapzuby by totiž z kluků vyrostlo kdovíco.
I jako holka, která sport neprovozuje a nesnáší ho uznávám, že tenhle příběh je moc pěkně napsaný a dá se u toho pobavit :)
tuto knihu jsme měli povinně na škole ale nikdy a pořád jsme nechápali konec jestli se usadili na ostrově a hráli polo s domorodci nebo ne. Pamatuji si také že tato kniha spadala do období nějakého fotbalového mistrovství a naši prohrávali takže okřídlené usloví na škole znělo POSLAT KLABZUBOVU JEDENÁCTKU, CHTĚLO BY TO KLABZUBOVOU JEDENÁCTKU, NEBO CHTĚLO BY TO STARÉHO KLABZUBU.
Mě tahle knížka také velmi bavila a navíc jsem se konečně dozvěděla co je to bek či ofsajd... =D
Pan Bass opět bodoval - nemám rád fotbal, ale mistr Bass to opět servíroval z jiné strany a s veškerou parádou. Mám tu knihu taky rád, i když je o tom, co rád nemám.
Je až neuvěřitelné, že příběh, který autor napsal v roce 1922 !, čtou i děti v současné době. A dokonce i holky. A dokonce mi ho někdo lupnul z mé knihovny.
Čte se to krásně, autor umí zacházet se slovy, je to příjemné u tohoto čtení nepřemýšlet a nechat se jím unášet.
Film se podařil méně, seriál je dost vzdálený od schématu knihy.
Dobrá oddychovka. Pre deti ako stvorené. Škoda len že som ju čítal až teraz (navyše v slovenskom preklade) a nie ako dieťa, inak by som ju docenil asi viac.
Štítky knihy
česká města mistrovství Evropy humoristické romány mistrovství světa otcové a synové fotbal, kopaná klasická literaturaAutorovy další knížky
1955 | Cirkus Humberto |
1963 | Klapzubova jedenáctka |
1948 | Lidé z maringotek |
1983 | České humoresky |
2000 | Na lodi za pohádkou |
Naprostá klasika. Přečíst tohle byla v dětství povinnost. :)