Klíč
Marianne Curley
Strážci času série
< 3. díl
Poklidné dny na zemi jsou sečteny. Lathenia - vládkyně Řádu chaosu - získává stále větší kontrolu nad silami podsvětí. Blíží se poslední rozhodující bitva. Klíč - což je i název závěrečného dílu trilogie Strážci času - rozhodne. Kdo se ho zmocní, ovládne pokladnici zbraní, jejichž ničivá síla nahání děs všem Vyvoleným. Proto se nesmí dostat Lathenii do rukou. Tváří v tvář blížící se katastrofě čelí Strážci času nejen úkladným nestvůrám, ale také vlastním pochybnostem a hrozícímu rozvratu. Jejich přísně tajná identita je dávno odhalena, ale nikdo si není ničím jist. Složitý spletenec podivných osudů, křivd a tragédií prostupuje knihu od začátku do konce. Kdo stojí na straně dobra a kdo je zrádce? Lathenia neváhá použít ty nejhrůznější prostředky, aby se zmocnila vlády nad světem! Dokáže se jí někdo v konečném souboji postavit? Napínavý příběh od první do poslední věty, kniha, kterou jako oba předcházející díly doslova zhltnete.... celý text
Přidat komentář
Třetí díl celé série jsem také přečetla téměř v řádu hodin, ale jak už se tady v jiných recenzích ozývaly hlasy, že třetí díl byl nejslabší, tak s tím nemůžu než souhlasit. Celé to bylo místy velmi chaotické a občas jsem se musela vědomě nutit abych nepřeskakovala některé pasáže. Ale celkový dojem mi to nezkazilo.
Musím říci, že jako celek se mi série moc líbila, ale poslední díl byl kupodivu nejslabší. Strašně se mi pletlo, kdo vlastně v jednotlivých kapitolách vypráví příběh. SPOILER: Sice se tam pořád něco dělo, ale nemělo to takovou šťávu jako ty předchozí díly. Navíc mě totálně rozčiloval Dillon a také Matt svou podezíravostí vůči všem. No a ten konec s Rochelle mě pěkně naštval.
Začnu tím, že v knize je plno chyb, což mě rušilo při čtení. Vadilo mi vyprávění z pohledu Matta a Rochelle. Minimálně bych vyměnila Rochelle za Isabellu, aby se všechny tři knihy propojily.
Třetí díl byl podle mě nejlepší. Ale překlad? Četla jsem to i v originále a musím přiznat, že ten, kdo tuhle knihu překládal byl buď na drogách, nebo totálně na mol... Jako pardon, ale přidávat si tam vlastní věty, které v originále vůbec nebyly (dost hloupé věty) a pak splést jméno (místo Rochelle ji lady Arabella oslovovala Isabello) to je vrchol. :D
SPOILER!
Postavy mě svým chováním štvaly. A jak! Občas jednaly nelogicky, dokonce i ti z Tribunálu mi občas přisli svým chováním jak puberťáci a ne několik tisíc let staré bytosti.. Asi to bude dlouhé, ale ráda bych je rozebrala.
Dilon - určitě na prvním místě. Dětinské, hrubé, žárlivé, arogantní pako. Kdy prošel tak razantní změnou osobnosti od předchozích dílů? Někdo mu usmažil mozek? Jeho chování opravdu nedávalo smysl.
Matt - příliš ochranářský bratr, co si během chvíle dokáže znepřátelit snad všechny kolem svou hloupostí a emocionálními výjevy... ale nakonec si cestu k mému srdci přeci jen našel. Humor a umění vytvářet jak vtipné, tak trapné situace mu fakt nechybí. Kolik pitomých chyb v této knize udělal? To snad ani nespočítám... bez téměř neustálé Arkarianovi pomoci by byl slušně v p*****. O:)
Shawn a Jimmy - ti tam fungovali opravdu jen jako vedlejší postavy. Kdyby tam nebyli, ani bych si nevšimla, že se něco změnilo.
Rochelle - Fajn postava. Hodně komplikovaná. Chvilkami mi ji bylo líto - cokoli udělala, nebylo pro nikoho dost dobré a ona byla vždy ta, na kterou se ukazovalo jako na zradkyni (jediný, kdo ji věřil od začátku do konce byl Arkarian) Wait a minute... Dilon je ve stejné pozici, ne? Proč nikdo ani nepomyslel na něj Docela nelogické...
Ethan - pohodový, fajn, humorný. Nemám vůči němu výhrady. Oblíbila jsem si ho snad ve všech dílech. Soucitila jsem s ním a bylo mi ho líto. Autorka si na něm opravdu smlsla - nejprve sestra, pak se staral o psychicky špatnou mámu a nakonec mu jeho láska zemře v náruči... tragické.
Isabella - v 1 byla hodně protivná, ve 2 jsem ji milovala a ve 3? Nic se nezměnilo :) Sympatická postava. Díky bohu za ní!
Neriah - uff. Co k ní dodat? Taková nemastná, neslaná. V jednu chvíli si říkám: To je fajn holka! A v další chvíli bych ji dala pořádkou facku... Stejně tak nechápu, proč jsou z ní všichni unešení... ale hej! Ona je podle všech nejlepší, nejkrásnější, nejmilejší, speciální dívka, kolem které se všichni točí a všichni ji musí ochraňovat!:)
Pan Carter - nesympatický, na přes držku chlap. S Dilonem určitě na prvním místě! Bez komentáře...
Lorian - první dva díly jsem ho upřímně nesnášela, ale ve trojce mi přirostl k srdci. Jeho smrt je určitě škoda, ale dala se čekat.
Lady Arabella - eh. Pardon, ale tohle je nekolik tisic let stará žena? Slzičky na krajíčku, div se nerozsypala když měla otevřít klec pro ptáky, jen aby se ukázalo jestli dokážou vzhlétnout... oh please.... to je vtip, že?
Arkarian - ano, ten nejlepší nakonec. Kdo by modrovláska nemiloval? :) Bez něho bych knihu upřímně nepřečetla. Snad nejvíce chápavá, moudrá a laskavá osoba. Jeden z mála, co dokázal normálně logicky přemýšlet a měl dobré názory, které i dokázal odůvodnit. Díky bohu za něj!!!!
A celkové hodnocení? Ke knize se vracím často. Je odpočinková, nenáročná - takový to, když nemáte co číst a chcete relaxovat. Autorčin styl vyprávění je fajn, ale hodně věcí tam nedávalo smysl, nesedělo nebo bylo úplně zbytečných...
Dávám 3/5.
Po druhém poněkud slabším dílu to zase šlapalo. Konec, ač byl svým způsobem předvídatelný, mě skoro rozplakal. Každobně i přes určité nedostatky moc milě počtení, které vtáhlo. Taková fantasy pohádka. Doporučuji.
Poslední díl trilogie. Některé z negativ zmiňovaných ostatními jsem začal vnímat i já, přesto mě závěr opět bavil a splnil to, co měl - bylo mi nakonec líto, že už je konec...
Po nadšení z prvního dílu, trochu vystřízlivění u dílu druhého, tak tady to byl sešup o několik pater. Mě to tak nebavilo, že ani to slavné finále, které mělo dojmout, se mnou vůbec nic neudělalo. Proč taky, když to bylo avizováno tak dlouho dopředu? Pokud by se udělovala cena za nejotravnější literární postavu roku, u mě (za tento rok) vítězí s přehledem Dillon. Ale adeptů tam bylo víc.
Už je to nějakou dobu, co jsem to četla. Celá série byla fantastická, jedna z mých nejoblíbenějších! Konec jsem nesla těžce, ale o to víc se pro mě tato série stala unikátnější.
Nejlepší ze všech tří dílů. Stále se něco děje, akce střídá akci, ačkoliv v prostředí, které si autorka skládá z kostiček z různých stavebnic a lepí je dohromady bez ladu a skladu, jak jí to zrovna přijde pod ruku. Mé smysly již ale naštěstí dostatečně otupěly a staly se imunní proti nekonečné řadě nesmyslů, kterými je posouván děj. Tak nějak jsem se už vzdal naděje v lepší zítřky a smířil se s tím, že tohle prostě musím dočíst, protože já prostě knihy dočítám. 30 %
PS: to vysoké hodnocení si vysvětluji snad jen tím, že čtenáři, kteří sérii nedokázali dočíst, mají tolik slušnosti, že se k hodnocení nevyjadřují. Ještě, že jsem to koupil ve slevě.
Kdo nemá rád spoilery, ať přeskočí,
protože ho pak možná něco zaskočí.
Po tom, co ode mě kniha odcestovala zpět do knihovny, přišlo mě navštívit rozhodnutí, že si ji zkusím přečíst ještě jednou a nelituji. Po nekonečném omílání toho závěrečného boje, kterého si jistě každý užil dost i v předchozích dílech, už konečně přichází na posledních stránkách! Jupijahéj! Docela by mě zajímalo, kde ten boj vlastně začal, jestli se počítá i zničení toho mostu. Každopádně po romantické scénce (jejíž nástup čekal každý snad už od prvního dílu, kde Eathan plácá o Rochelle) se Rochelle obětuje a je to všechno v tahu! Nicméně se tato skutečnost dala předpokládat od začátku, kde je zase stále donekonečna omílána "její" část věštby.
Ale aby to nevyznělo nějak špatně, kniha byla fajn - i když titěrný obsah truhlice mě trochu zarazil - vlastně spíš moc fajn.
Určitě to stojí za přečtení a můžu vřele doporučit!!!
Takže i já napíšu své vyjádření k této knize, i když už je to pár let co jsem ji čela (ale re-reading plánuji).
Kniha se mi moc líbila. Je to asi můj druhý nejoblíbenější díl ze série (první je hned první díl). Když jsem knihu dočetla. Měla jsem chuť jí tehdy hodit do kouta, roztrhat a rozstříhat a poté vyhodit z okna. Tak moc mě konec zdrtil. Vím, že to bylo podle věštby, ale já mu tak moc přála, aby byl konečně štastný. No tak nic no.
A jen menší informace pro ty, co jsou také velkými fanoušky knihy. Našla jsem oficiální vyjádření autorky, že se chystá čtvrtý díl (vyjádření je staré cca staré osm měsíců. Bližší info prý podá později). Informace je k dohledání na jejím profilu na goodreads, kdyby si to chtěl někdo potvrdit :)
Bylo to celkem pěkné, ale mezi nejlepší knížky ji nemůžu počítat. Příliš se to netrefilo do mého osobního vkusu, ale na oddechnutí to není vůbec špatné. Řekla bych, že je to čtení pro mladší jedince, proto na to musím mít jiný názor. Nejvíce mě mrzel konec...ale na druhou stranu, nevím, co by tam ještě měla autorka psát...ale podle mého názoru byl konec jen vyplnění věštby...třeba, jak hlavní hrdinové nadále, co se stalo se strážci a podobně, by zajímalo každého čtenáře.
Ze začátku jsem Rochelle taky moc nevěřila, ale jak jsem knihu četla, postupně si získala moji důvěru. Tomu, kdo se ukáže zrádcem, jsem moc nevěřila od začátku..ale fakt jsem netušila, že všechno dopadne takhle. Bylo to moc hezké, ale potají doufám, vyjde další díl, protože se mi celá trilogie ohromně líbila. Vlastně se mi do ruky dostala úplně náhodou a jsem za to moc ráda :)
Tahle série mě opravdu dostala! Nemohla jsem se od děje odtrhnout jak byl napínavý od začátku do konce. Rozhodně doporučuji. :D
Klíč je velmi zdařilým zakončením série Strážců času. Jen ten konec byl takový hodně rychlý a ne příliš propracovaný. Přišlo mi, že autorka nevěděla, jak příběh ukončit, nebo že zapomněla dopsat minimálně jednu kapitolu.
Vypravěči tohoto dílu byli Rochelle a Matt, který konečně objevil své schopnosti….a že jich dostal do vínku opravdu hodně. Celkově se v tomto díle daleko více kouzlilo a Vyvolení používali své nadpřirozené schopnosti na každém kroku. Odhalení zrádce bylo napínavé až do samého konce. Velmi se mi líbily pasáže, které trochu více osvětlily fungování celého mechanismu cestování v čase i spojení s dávnou Atlantidou.
"Při těchto úvahách pomalu vytahuju rukavice uložené až doposud v kapse a začínám se je natahovat. Lady Arabella mě udiveně sleduje. Najednou je hrozně vážná. ,,Proč tady chodíš s odhalenýma rukama, Isabelo? Jak dlouho jsi byla bez ochrany?" Její hlas je daleko drsnější, než jsem kdy slyšela. Nemám z toho dobrý pocit. Arabella si všímá mých skrytých obav a rychle přechází k daleko vlídnějšímu tónu. ,,Nechtěla jsem tě vyděsit, Isabelo. Tolikrát jsem ti říkala, že za žádných okolností nesmíš chodit s odhalenýma rukama." ( 16. kapitola-Rochelle, strana 209)
Ale energii v rukách má přece Rochelle, a ne Isabela. To Rochelle musí nosit rukavice vypadající jako lidské ruce, aby někoho nespálila.
A taky mě štvou uvozovky. Vůbec se v tom nedá vyznat, když je tam jedna dvakrát, druhá zase naopak chybí....
Kdo by mel zajem, prave jsem docetla neoficialni ctvrty dil napsany na zaklade knizni trilogie Strazci casu. Jmenuje se Pouto, je od Nancy Kralove a musim uznat, ze dil je vydareny, napinavy a doufam, ze se od Nancy dockame i jinych knizek :-) Vse konzultovala se samotnou autorkou a vice na: www.strazcicasupouto.blog.cz
Opět zajímavé zamyšlení. Každopádně ne vše končí úplně dobře, protože to není pohádka pro děti.