Klíč je ve výčepu: z folklóru WC
Patrik Ouředník , * antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51667/mid_klic-je-ve-vycepu-a7o-51667.jpg
4
21
21
„Lidé se dělí na dvě části: kulturní a nekulturní. Ti první chodí na toaletu, na WC, v krajním případě na dvě nuly. Ti druzí chodí zásadně na hajzl a pro ukrácení dlouhé chvíle zhusta čmárají po zdech. Tak spojují užitečné s příjemným, individuální se společenským, obecné s partikulárním...“ Sto třicet osm nápisů opsal a uspořádal Patrik Ouředník.... celý text
Přidat komentář
Dovolim si tvrdit, ze steny hajzlov, pripadne aj podchody, pivnice panelakov, dokazu byt pre vnimaveho cloveka prinosnejsie ako obrazy v narodnej galerii.
Mnohokrat priam existencialne vyroky. Viem ze toto je take... best off. Zvacsa su tam telefonne cisla a nadavky. Pripadne ponuky na rozne sposoby zblizovania.
To naozaj pri takom beznom mechanizme ako je vyprazdnovanie, pride na cloveka potreba zanechat okrem klasickej "pozostalosti" aj myslienku pre buducu generaciu sracov?
"Vrať se! Ještě je čas!"
"Tady je hovno vidět!"
"Na tomto záchodě je smrad jako na hajzlu. To prase, co tu bylo, sežralo hada nebo ještěrku."
"Radostně jsem tu hýkal, když ze mě padal výkal."
"Honění ptactva se zapovídá!"
"Soudruhu! Neposer nám mikrofon!"
"Taky ti bryndá?"
"Clintona prostě nemůžu vystát. A on o tom blbec ani neví."
"Trpíte zácpou? Poslouchejte Miloše Zemana každé ráno v 6.45!"
"Vyměním zubní plombu za BMW. Zn. I ojeté."
Pařížan Ouředník opsal nápisy z pražských hospod. A je jich tam 128 jiných!
Zaujala mě na podzimním veletrhu Svět knihy a zakoupena byla jako dárek pro kolegu, který dokáže ocenit epigrafiku nejen historickou. Pravda, při předání mi sice něžně vyčetl, že kniha mírně ztrácí na hodnotě tím, že autor neuvedl jednotlivé lokace svého sběru a nelze tedy v terénu ověřit jejich autenticitu, nicméně některé lokality ze Žižkova považuje za více než průkazné. Milá, vtipná surovost, kterou pro přílišnou explicitnost není možné ponechat na domácí toaletě z důvodu jejích návštěv též dětmi a prarodiči. Nicméně uložena na bezpečné místo z dosahu nepovolaných může nejenom v případě odloženého silvestrovského večírku způsobit zájem o epigrafiku i u těch, kteří jí doposud nevěnovali valné pozornosti.
"Chceš-li býti správných ČECHEM, vytírej si zadek MECHEM!"
"Jsou to pěkný nápisy. Jenom si nejsem jistej, jestli tu někdo umí číst."
Počítám, že již z názvu je každému zřejmé, že se nejedná o dílo, které je nejvhodnějším darem pro dívku či dámu. Ano, skutečně jde o sbírku nápisů z WC, a to patrně pánských. Budiž přičteno p. spisovateli ke cti, že tuto sbírku uvedl jen několika slovy a odpustil si dlouhý rozbor.
U nápisů nemám důvod pochybovat o jejich autentičnosti. Jenom jsem si uvědomil, že vlastně dlouho jsem již opravdu takový poctivý nápis na záchodě neviděl. Nějak nám jich ubývá. Nebo se mi to přinejmenším zdá.
Tak hlavně se těch hospod (předpokládám) dalo projít daleko víc. Chápu, že se dřívější špeluňky houfně rekonstruujou a lidová poezie z ajnclíků mizí, ale těšila jsem se prostě na daleko víc hlášek, proto jen tři...
Já doporučuju Modrou Vopici...
"Sedláček je svině skurvená --- Zkurvená! Píše se "z"! --- Změna stavu, vole"
A pak, že pravidla pravopisu nikdo neovládá!
"Zde by měly kvést růže"
Poetiku lze nalézt všude, ne že ne.