Klíč ke Karlštejnu
Antonín Winter
Karlštejn - němý účastník významných politických jednání, veselých hostin střídaných s posvátným tichem rozjímání císaře Karla IV., ale později také svědek stagnace a úpadku společnosti, který na začátku 15. století vyústil v husitské bouře. Právě do doby, kdy se již v Českém království ozýval husitský chorál a jásot nad porážkou křižáků, situoval děj svého románu Antonín Winter. Vybral si pouhou epizodu ze slavného období - obléhání Karlštejna pražany a polsko-litevskými vojsky v roce 1422. Značná početní přesila, veškerá soudobá technika ani důvtip velitelů nestačí překonat hradební zdi. Jako by se Karlštejn obléhatelům vysmíval! Cožpak nemá tento mohutný hrad žádnou slabinu? Zanícený husitský kněz Cyril je přesvědčen, že onen pomyslný klíč, jakási záhada, se skrývá v blízké vsi Mořině. Snad by mohl pamětník výzdoby Karlštejna stařičký Tomeš Kozínožka pomoci, aby na obou stranách hradeb přestali umírat lidé! Cyril hledá tajemství, ale odhaluje především prostou pravdu o životě vesničanů a nachází osudovou lásku. Na pozadí historických událostí, při věrném popisu vedení tehdejšího boje a postupném odhalování tajemství ožívají hrdinové románu a známé historické osobnosti i přes propast více než pěti a půl století. V čtivém a dramatickém autorově podání strhuje milostný příběh kněze a Anny i osudy obránců a obléhatelů svou opravdovostí.... celý text
Přidat komentář
K neúspěšnému obléhání Karlštejna v roce 1422 skutečně došlo. Nejslabší místo hradu je v knize rovněž vylíčeno správně. Celkové mě příběh chytl od první strany a je to možná i díky tomu, že v době, kdy jsem ho četl, jsem na Karlštejně prováděl.
Tahle knížka byla docela pozitivní překvapení. Pohled na dobývání Karlštejna Pražany z různých úhlů pohledu a příběh víceméně sleduje skutečné události z obléhání. A to všechno autentickým a uvěřitelným způsobem. Svojí minimálně jednu kapitolu tu mají – vedle hlavních vymyšlených postav - všichni skuteční zúčastnění. Přípravy hradu k oblehání popisuje purkrabí Karlštejna Zdeslav Tluksa z Buřenic, obranu hradu pak hejtman Jan z Lestkova, naopak z kališnické strany to jsou kníže Zikmund Korybutovič a vrchní hejtman Hašek z Valdštejna.
Leitmotiv hledání tajemství hradu husitským knězem Cyrilem, který se díky tomu dostane k rodině mana sloužícího na hradě, je sice trochu červená knihovna, ale dá se to vydržet. Co mě tentokrát vadilo, byla očividně smyšlená epizoda s pomocí „tajemného“ torre d´ assedio a trochu nesourodost vyprávění, kdy třeba purkrabí při přípravě obléhání působí jako schopný chlapík, aby se pak z něho stal v průběhu knihy neschopný kořala.
Neodpustím si zajímavost. Vzal jsem si na to příslušný svazek Augusta Sedláčka s dějinami Karlštejna. Paní Evka, kterou si purkrabí vzal – ta legendární hladová svatba na Karlštejně – pak vyšla pana purkrabího hodně draze. Dalších deset let po uzavření příměří se mohutně projídaly poklady na hrad svezené. V účtech z těch dob na hradní provozní vydání jsou hojně položky za paní Evku jako sukno, masti rozličné či nové kožichy. Šťastná to osoba :-)
Docela zajímavé vyprávění o Karlštejnu. Jen pár detailů mi v příběhu nějak nesedělo - autor prostě není biolog. Ale celkově se mi kniha líbila.
Štítky knihy
15. století Čechy Karlštejn historické romány
Autorovy další knížky
1992 | Klíč ke Karlštejnu |
1978 | Herodesův stín a Sázka na třináctku |
2015 | Sázka na třináctku |
2015 | Rána pod pás |
2015 | Herodesův stín |
Me to vubec nebavilo :-(