Historie včel
Maja Lunde
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/284510/bmid_historie-vcel-fj2-284510.jpg
4
940
940
Klimatické kvarteto série
1. díl >
Historie včel je román o vyhynutí včel. William je zklamaný biolog a obchodník s osivem, žijící v Anglii roku 1852. Právě se chystá postavit zcela nový typ úlu, který jemu i jeho dětem zajistí čest a slávu. George je včelař, žijící v USA roku 2007 a jeho farma bojuje o přežití. On ale doufá, že jeho syn bude pro farmu spásou. Tao žije v budoucnosti v Číně, v době, kdy již včely vyhynuly. Pracuje na ručním opylování. Víc než cokoli jiného chce svému synovi zajistit vzdělání, aby měl lepší život, než je ten její. Všechny tři příběhy se navzájem prolínají, setkává se zde minulost, přítomnost i budoucnost.... celý text
Přidat komentář
Svým způsobem alarmující kniha. Tři příběhy, které probíhají v různých časových rovinách a jemně se protnou až v závěru knihy. Téma mě zaujalo. Společenství včel je fascinující, dokonalé a precizní. A možná proto i křehké a lehce zničitelné. Pravdou je, že jsem si nikdy neuvědomila, jak pevně je provázána existence lidí a těchto malých tvorečků. Můžeme jen doufat, že nedojde k takovým situacím, které jsou v knize popsány. Celkově hodnotím knihu velmi kladně. Skvělý námět a zároveň velké množství informací srozumitelných i pro laiky. Co mi jen občas vadilo, bylo neustálé přeskakování mezi příběhy a mírná rozvláčnost příběhů. Přesto podle mě stojí za to, knihu přečíst. 4,5*
(1/22)
Kniha právem získala řadu ocenění, neboť v sobě nese odkaz pro další generace.
Tři rodiny, tři příběhy, tři historické etapy, které se pravidelně střídají v jednotlivých kapitolách činí příběhy srozumitelnými, i když jsou „prošpikovány“ spoustou odborných informací týkajících se historie včel. Všechny kapitoly jsou zakončeny otevřeným napínavým koncem tak, že má čtenář nutkání přeskočit ostatní kapitoly, jen aby se dozvěděl více.
Kniha je krásně přehledná, psaná srozumitelně i pro laiky, kteří o včelách vůbec nic neví. Budete-li tuto knihu číst pozorně, dozvíte se spoustu užitečných a odborných znalostí ze života včel a včelstev. A to je ta hlavní myšlenka knihy, najít a nenásilnou formou čtenáře donutit respektovat a obdivovat tohoto malého tvora, nejen pro jeho píli a odhodlání, ale hlavně „jako nositelku“ našeho budoucího přežití.
Nemastné. Neslané. Neměla jsem u toho žádné pocity, na které jsem u čtení zvyklá (zvědavost, napětí, radost, smutek..).
Z nějakého pohledu muže být kniha zajimava, ale já bych si ji už znovu neprecetla. Jsem zklamana a očekávala jsem více na to, jak má kniha zde vysoké hodnocení.
Naštěstí se rychle četla díky stylu jakým je psaná.
Krásná kniha spojující ze začátku nijak nesouvisející osudy tří postav a jejich rodin. Popisuje zásadní a vlastně i aktuální téma. Celé je to velmi dobře napsané, chytlavé, ale vlastně velmi reálné, a tím pádem i děsivé a smutné.
V knize jsem cítila poselství pro dobu budoucí, pomoc nejen včelám, ale i lidstvu jako takovému.
Tři životní osudy v různých časech, vysvětlení v závěru knihy. Doporučuji.
Tato knížka si mě zavolala v knihkupectví. Třikrát jsem kolem ní prošla a řekla si "má pěkný obal, ale proč bych měla chtít číst o historii včel?"
Doma na mě čekalo překvapení a na konci jsem byla ráda, že jsem dala na svůj "instinkt". Autorka spojila tři silné příběhy spolu s jistým poselstvím a vytvořila tuto krásnou knížku, která se četla téměř jedním dechem.
Tahle kniha je pro mě veliké překvapení.
Krásný příběh, tři zdánlivě nesouvisející roviny, které se nevtíravě prolnou na konci.
Oceňuji střídání krátkých kapitol, jednoduchý, ale skvělý jazyk a i samotný příběh je super.
Velice zajimava kniha, prolinani pribehu z ruznych casovych obdobi prijemne. A velmi me zaujala take historie vcelarstvi.
Povedená kniha, ke které jsem se jako mnoho jiných dostala díky čtenářské výzvě, přestože jsem na ni narazila i dříve.
Včelařské téma jako takové je velmi zajímavé a jsem ráda, že alespoň přes beletrii jsem se k němu dostala blíž.
Téma, táhnoucí se celou knihou, je pak doplněno vztahy mezi rodičem a dítětem a to v různých podobách a úhlů. Všechny tři linie pak byly krásně propojeny a nedokáži říct, která byla nejlepší, všechny byly propracované. Jen postava Williama a jeho chování mě velice rozčilovalo.
Kniha je určitě důležitá ve svém poselství, kdy tak drobní tvorové jsou pro nás tak důležití, zatímco mi tento fakt ignorujeme a dál pustošíme planetu.
Zajímavá kniha, ke které jsem se dostala díky čtenářské výzvě.
Ke včelám a včelařům cítím respekt, med mám moc ráda, ale detailněji jsem se o včelaření nikdy nezajímala. Vlastně mě nikdy ani nenapadlo, že i konstrukce včelích úlů prošla určitým vývojem, kterému se první příběh věnuje.
Všechny tři příběhy byly pozoruhodné, mrzelo mě vykreslení mužských postav, to si chlapi opravdu nezaslouží. Nebo to byla alegorie a já ji (ne)chápu až zpětně?
Pokukuji po dalším díle, Kůň Převalského by možná sednul do čtenářské výzvy lépe.
Pekne informacie o vcelach a uloch, ale ako beletria slabsie. Priemerna dystopia z Ciny + podpriemerna historicka poviedka + priemerna poviedka o generacnom konflikte a miznuti vciel. Prepojenie minulosti a sucasnosti celkom fajn, prepojenie s buducnostou dost slabe.
Po této knize jsem sáhla jen díky čtenářské výzvě a jsem za to ráda. Kniha je čtivá a nutí k zamyšlení, až to trochu mrazí. Líbilo se mi, jak se s každou kapitolou člověk přenesl do jiného světa a jiné doby, jíž odpovídaly i charaktery postav. A ten konec, který dal všemu smysl…Skvělá kniha. Rozhodně doporučuji.
Hodnotím vysoko, protože se mi styl vyprávění o rodinných vztazích, které jsou ovlivněny láskou k včelařství líbil. Nejnapínavější příběh byl sice z budoucnosti o Tao, ale bez minulosti včelařů by příběh nebyl kompletní a nevedl by k zamyšlení. Doporučuji
Na knihu jsem narazila díky čtenářské výzvě a jsem za to opravdu vděčná, myslím si že bych jinak po ní v knihovně nesáhla. Ač jsem si myslela, že kniha bude složitá a těžká na čtení opak byl pravdou. Rozložení knihy na tři dějové linie, kdy každá by sama o sobě mohla být kniha, mě hnalo ke čtení další a další kapitoly. Musela jsem se hodně ovládat abych v nejnapínavějších dějových linií nepřeskočila vyprávění jiné postavy a nehledala kdy bude zase vyprávět ta postava kde zrovna to bylo nejnapínavější.
Člověk bere mnoho věcí jako samozřejmost, na snídani chleba s medem, na rozkvetlé louce plno včel a čmeláků. A ono to tak vůbec nemusí za pár let být. Pro mě to byla velmi zajímavá kniha a taky čtivá, i když možná trochu předvídatelná. Moc se mi líbilo propojení třech časových rovin. Doufejme, že realita v budoucnu nebude tak hrozná.
Taky mi to připomnělo Atlas mraků. Ale jaksi jsem knize moc nepropadla. Dočetla jsem to, to zase ano, ale nemůžu říct, že bych byla nadšená nebo si to snad snad nějak vychutnala. Spíš jsem se těšila že se blížím k závěru.
Přečteno během dvou dnů. Variace na Atlas mraků, jen tentokrát tři časové roviny spojují včely a jejich existence a přirozené fungování jako jeden ze základních předpokladů přežití lidstva. Kapitola o historii včel, jak ji poznává Tao, je děsivá; dvě stěžejní mužské postavy, George a William, těžko stravitelné (takové trubce by fakt člověk pohledal); nejvíce mě snad bavily paralely mezi světem včelího a lidského společenství a jejich průběžné proměny. Bezvýhradné nadšení se nekoná, ale jistou emocionální působivost nelze příběhu upřít.
Tato knížka pro mě představuje tak trochu oříšek. Když něco čtu, mám u toho pocity. Nadšení, napětí, radost, zklamání, nudu... cokoli. U románu Maji Lunde jsem neměl pocit žádný a po jeho dočtení se nedostavilo taky nic. A to není nijak dobrá vizitka.
Kniha jsou vlastně tři novely v jedné, tři zcela nezávislé příběhy v časových rovinách navzájem od sebe vzdálených o desítky let, které se autorka pokusila v závěru (zcela dle literárních konvencí) propojit. Konec by tak měl být jakýmsi Aha! momentem, vyvrcholením, něčím, co tomu všemu dá smysl. Nic z toho se ale neděje, prostě to skončí a čtenářská katarze nepřijde.
Minulostní příběhová linie William se vleče a vleče, možná díky veskrze nesympatické postavě. Přítomnostní linie George by obstála i samostatně, v té byla evidentně autorka jako doma, motivace postav a dialogy jsou tu reálné a není problém s nimi souznít. Budoucnostní linie Tao je jen neustále nadstavovanou kaší, začínající hezkou zápletkou, jejíž rozuzlení ale naneštěstí uhodne čtenář ihned. Přesto ho autorka donutí ve společnosti Tao strávit ještě pár stovek stránek, než na to přijde i hrdinka po prožití různých peripetií, které s hlavním příběhem ani tak moc nesouvisí.
Jako celek je to takové vlažné a bezpohlavní. Burcující je jen jedna kapitola, ve které se prostřednictvím materiálů, které studuje v knihovně Tao, dozvídáme, co se to vlastně s včelami stalo. Pokud si přečtete z celé knihy jen tu jedinou kapitolu, víte vše, co potřebujete. Zbytek je žánrově nezařaditelné přemítání nad vztahy rodičů a dětí, které ale rozřešení neposkytne, a které by dalo použít v zásadě v libovolné jiné knize...
Autorovy další knížky
| 2017 |  Historie včel |
| 2018 |  Modrá |
| 2019 | Sněhová sestřička |
| 2021 | Kůň Převalského |
| 2018 | Nejúžasnější věc |
Kniha o lidech a včelách. O tom, jak se lidstvo bez včel prakticky neobejde (za to opačně to neplatí), o nenaplněných očekáváních lidí, o vztazích mezi rodiči a dětmi. Myslím, že kniha dokáže zapůsobit na ekologické cítění mnohem víc, než nějaké hysterické projevy jisté Grety.
Střídání tří dějových linek mi nevadilo, postav nebylo mnoho, tak se nepletly.
Podobné knihy ve mně zanechávají nepříjemný dojem, že lidstvo situaci kolem zachování svého životního prostředí nemá vůbec pod kontrolou a současný zdánlivě stabilní stav je jenom ticho před bouří...