Sen o stromě
Maja Lunde
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/525596/bmid_sen-o-strome-65d251369fa5e.png
4
49
49
Klimatické kvarteto série
< 4. díl
Longyearbyen, rok 2110: Daleko na severu se hluboko v hoře skrývá úložiště semen sesbíraných ze všech koutů světa. V nehostinné a drsné špicberské krajině se vytvořilo malé společenství, které se snaží žít v souladu s přírodou a bez kontaktu s jinými lidmi. Jeho součástí jsou i dospívající chlapec Tommy, jeho otec, dva mladší bratři a babička Louise, strážkyně semenné banky. Pak ale Longyerbyen postihne nečekaná katastrofa, kterou přežijí jen Tommy s bratry a babičkou a dvě dívky, sestry Runa a Ráchel. Ve špicberské pustině tak zůstává pouhých šest lidí – v rukou však drží poklad, o němž se svět domnívá, že je navždy ztracený. V téže době se na území bývalé Číny Tchao zaobírá vzpomínkami na zemřelého syna Wej-wena, kterého ztratila před dvanácti lety. Cítí se otupělá a osamělá, všechny dny jí připadají stejné. Navíc podobně jako zbytek národa hladoví, neboť lidé přírodu poškodili natolik, že řada rostlinných i živočišných druhů úplně vymizela. Vtom přichází nabídka zúčastnit se expedice na sever. Cílem jsou Špicberky a úložiště semen. Osudy Tchao a Tommyho, dvou zcela odlišných lidí se zcela odlišnými cíli, se tak brzy propojí.... celý text
Literatura světová Sci-fi Ekologie, živ. prostředí
Vydáno: 2024 , KontrastOriginální název:
Drømmen om et tre, 2022
více info...
Přidat komentář
Úžasná kniha, která svou hloubkou nutí k zamyšlení. Chvílemi mi bylo opravdu smutno a těžko. Tommy nesl nezáviděníhodný úděl. Toto téma, které je dnes tolik aktuální, a mělo by se o něm více mluvit, zvládla autorka na jedničku. Nemohu jinak než hodnotit pěti hvězdami.
Skvělé zakončení Kvarteta - připomínající v mnohém Mitchellův Atlas mraků, jen o poznání tíživěji. Kruh se uzavírá, realita dystopie a současna se propojuje, postavy svými osobními zájmy určují osud světa - a je to vztekle krásná a nostalgicky smutná zpráva. O tom, jak snadné je cokoli ztratit, jak nepatrní jsme v hřmění času a jak snadno zapomínáme, že náš mikrosvět je součástí toho velkého, skutečného... ale co je vlastně nakonec skutečné? Maja Lunde dovedla svůj nejednoznačný literární styl k mistrovství. Nečte se snadno. Ale jsem přesvědčena o tom, že za čas se zas pustím do Historie včel a přes Modrou a Koně Przevalského nepřestanu, dokud znovu neskončím v závěru Snu o stromě...
Na túto knihu som sa veľmi tešila, nevedela som sa dočkať dňa, keď ju nájdem v ponuke v knižnici, no nakoniec som z nej ostala sklamaná.
Nijako som sa do nej nevedela ponoriť, proste ma nechytila a nebavila. Príbeh sa mi zdal slabý, postavy nesympatické, klimatický odkaz nevýrazný. Od finálnej časti kvarteta som čakala viac.
Opět vynikající Maja Lunde. Kromě alarmujícího ekologického tématu tu silně zaznívá téma rodiny a hlubokých sourozeneckých vztahů a také motiv ztráty - v tomto případě smrti rodičů.
Nějak příběhově nezaujalo. Ale zase mne to přimělo trochu si připomenout, jak to vlastně bylo s Vavilovem a Lysenkem.
Z celé tetralogie se mi nejvíc líbila kniha první, Historie včel. Pak už pro mne měl kvartet sestupnou tendenci.
(SPOILER)
Na dalekém severu, Špicberkách, funguje po velkém kolapsu civilizace ve 22. století téměř dokonalá společnost. Takový malý ráj za polárním kruhem. Jenže i do tohoto odlehlého ráje přichází zkáza...
Výsledkem je, že přežije pouze šest obyvatel, pět dětí a jedna stará žena. Ta je nemocná, má rakovinu, navíc má poslání. Je strážkyní semenné banky - skladu všech kulturních semen z celého světa.
Po její smrti se s osaměním a dědictvím strážce musí vyrovnat její osmnáctiletý vnuk Tommy společně se stejně starou Ráchel, dívkou, se kterou nemá snad vůbec nic společného.
Jsem ráda, že jsem se dozvěděla, jak dopadl příběh Louise, s kterou jsem se potkala jako dítě v Modré a jako mladou, těhotnou ženu v Koni Převalského. Příběh v knize Sen o stromě se obloukem vrací k Tchao, hrdince jedné z dějových linek Historie včel.
Přemýšlím, jaké to muselo být, když se člověk octne osamělý s někým, s kým si nerozumí, jaké to je, zůstat sám a přežívat s pocitem viny v nehostinném prostředí.
Přemýšlím o tom, zda máme právo využívat přírodu a nutit kulturní plodiny ke stále větším výnosům, zabírat životní prostředí ostatním rostlinám.
V knize jsem se navíc dověděla o zakladateli banky semen v Leningradě, Nikolaji Vavilovi.
Tuto celou sérii od autorky mám moc ráda, a na tuto knihu,toto završení série jsem čekala dlouho:) Ale opět perfektní ukázání světu,co se může klidně stát a pokud člověk nezačně opravdu přemýšlet a nebrat vše jako samozřejmost je to celkem hodně reálné, v této knize se mi líbilo propojení s prvním dílem a jak,to se dozvíte, když si ji přečtete:)
Přečetla jsem nejdříve druhý díl a při čtení čtvrtého zjistila, že jde o sérii. Takže to bude na přeskáčku. Ale nevadí, příběhy jsou poutavé, skvěle napsané, těším se na jedničku a trojku. Přestože je kniha velmi poučná, nejedná se o žádné moralizování. Autorka pouze přiměje čtenáře přemýšlet nad tím, co by se mohlo stát. A pomyšlení to není nijak radostné.
Knihy Maji Lunde mám moc ráda, líbí se mi autorčin styl psaní. Nebojí se psát o tíživých ekologických tématech dnešní doby a o následcích v budoucnosti. Sen o stromě je, dle mého názoru, velmi krásný, byť hodně smutný příběh, líbilo se mi i propojení s knihou Historie včel. Dozvěděla jsem se i hodně zajímavostí o globální semenné bance na Špicberkách, která opravdu existuje již v současnosti.
Štítky knihy
ekologie stromy budoucnost Špicberky klimatické změny sci-fi romány
Autorovy další knížky
| 2017 |  Historie včel |
| 2018 |  Modrá |
| 2019 | Sněhová sestřička |
| 2021 | Kůň Převalského |
| 2018 | Nejúžasnější věc |
Postapokalyptická kniha se vymyká z žánru. Tentokrát je boj o přežití zahalen krásnou pomalou atmosférou. Autorka tak poutavě líčí život rostlin, že mám chuť vzít rýč a jít něco zasadit.