Klub mrtvých otců

22.11.2023

11 ročnému Filipovi umrie tragicky otec. Prakticky hneď po pohrebe sa mu zjaví jeho duch a žiada ho, aby do jeho narodenín zabil strýka Alana, pretože on môže za jeho smrť. Ak to neurobí, duch otca nenájde nikdy pokoj a príde do,, zatratenia". Bizarná a temná úloha sama o sebe sa stane ešte tažsia, keď strýko Alan začne chodiť s jeho mamou. Docela dobrý príbeh o dileme ci veriť, alebo nie svojmu otcovi, ktorý je duchom.... Koniec ma total vytočil, no nedalo mi ešte raz si ho na druhý deň prečítať, což sa mi stalo prvý krát a nakoniec som ten zaver ako tak pochopil

15.03.2023

Děkuju za příznivé komentáře, především kap66 - měla jsem při čtení tytéž pocity. Naštěstí jsem vynechala anotaci, jak je mým zvykem, ale mírně nesrozumitelný začátek mě stejně moc nenadchl. Jenže postupně jsem se do knihy začetla natolik, že mi ujel ranní autobus a já jsem pak stejně celý den v hlavě probírala přečtené.
Hamlet jako malý kluk, to mě přesně napadalo, a bylo mi úzko. K tomu školní prostředí se vším, co k tomu (ne)patří, naštěstí to zachraňovala alespoň Učitelka Fellová. A moc se mi líbila postava Ley a jejího bratra, vlastně i jejich táty.
Děsivé čtení, dost smutné, ale určitě doporučuju!

"Zpíval se zavřenýma očima a zmáčknutými víčky, jako by seděl na záchodě a nešlo to z něj ven, v obličeji celý zrudnul, držel si pěst na srdci a zpíval hrozně NAHLAS. A když pak skončil, čekal, že mu všichni zatleskají, jako Císař Nero, když zpíval ty svoje slátaniny a doprovázel se na lyru, což je něco jako kytara, ale menší."

15.04.2022

11letý klučina vypráví krapet po svém příběh o tom, co všechno se semlelo poté, co umřel jeho táta... a hlavně poté, co se mu začal zjevovat jeho duch, který mu oznámil, že jeho smrt nebyla nehoda. A co to teda bylo a hlavně - kdo?
Jestli čekáte srdcervoucí horor-thriller, nečekejte... takhle jsem se totiž dlouho nezasmála. Kniha zobrazuje dětské myšlení, chování a rozhovory tak věrně, že je vůbec fascinující, jak to dospělý autor dokázal. Co stránka, to hláška. Jestli je něco opravdu osvěžující, je to zcela otevřený popis běžného života očima dítěte (tedy nezcela funkční rodiny a typického školního kolektivu).
Kniha by mohla být na můj vkus i trochu kratší, protože ke konci bylo cítit, že se vleče. Ale vtip si udržela a konec byl krapet nečekaný...
Vhodné pro toho, kdo chce něco méně obvyklého a přesto čtivého a zábavného, byť psaného na pozadí rodinné tragédie.

13.03.2021

Anotace: nejpříšernější a nejpomatenější, jakou jsem četla; před opravou obsahovala i chybu v interpunkci, která měnila smysl věty, spojení „komická parodie“ je nesmyslné, jsou v ní nepravdivé informace,…. Převzali ji i všichni prodejci (kromě jednoho), zřejmě od Národní knihovny ČR (na niž míří má kritika), jež pro mě byla symbolem serióznosti; ta uvádí jako zdroj web obalkyknih.cz, ten ji ale právě z obálky knihy nepřevzal (na ní je anotace výstižná a odpovídající obsahu a duchu knihy). Nerozumím tomu a nadzvihlo mě to, o to víc, že je to dobrá knížka.
Komentáře od knihovniceVS a ipe vám dost přesně přiblíží děj i atmosféru Klubu mrtvých otců. Nejednoznačnost a neustálé pnutí mezi dvěma póly z něho dělá napínavé a dost děsuplné čtení. Hamlet s mnoha mrtvými a proti tomu stejný příběh, ale zažívaný a podávaný malým klukem. Původní tragédie zakotvená hluboko v minulosti, ale reálné, uvěřitelné současné prostředí. Samotné Filipovo vyprávění pak můžete přijmout beze všech pochybností jako duchařský příběh, nebo (a to je mnohem strašidelnější) jako výplod Filipova nemocného mozku či přemrštěné fantazie.
Navíc je stylisticky originálně pojaté, ignorování některých gramatických pravidel (v mezích srozumitelnosti) odpovídá vypravěčově věku, některé části téměř připomínají kaligramy (věty napsané do určitého tvaru).
Není to parodie a už vůbec ne komická kniha, nesmála jsem se. JENOM jsem prožívala, soucítila, bála se, litovala, občas se usmála. Bylo to výborné.

29.03.2020

Tohle bylo děsivé, strašidelné, smutné, reálné, dojímavé, strhující, napínavé, poutavé, uklidňující, krásné, vtipné, bezvadné, skvělé... :-D

Bavil mě styl i překlad. A moc se mi líbil způsob pojetí přímé řeči, ani jedna jediná uvozovka, ale i tak dokonale přehledné. Není to jen příběh, je to spíš psychologické drama, a přesto máte pocit, že je téměř vše v pořádku. Matt Haig se stačil zařadit mezi mé oblíbence.

12.03.2019

Super, moc mi sedl autorův styl, celou dobu jsem si říkala - jak toto kruciš skončí... No konec byl zajímavý, ale čekala jsem od něj asi trochu víc. Stejně ale musím dát pět a od autora si ještě něco ráda přečtu.

13.07.2016

Dobrá kniha. Jedenáctiletý chlapec Filip čelí ve škole šikaně, vyrovnává se se smrtí otce a svatbou matky. Zjevuje se mu duch otce. Má dívku Leu. A máme tu všechny hlavní postavy Hamleta. Podle mě je příběh spíš mrazivou tragédií než komickou parodií, jak se píše v recenzi. Autor umí vyprávět očima dítěte, to se mi zvlášť líbilo. Odkrývá pomalu některé dvojznačné stopy a dávkuje tak čtenáři jak napětí, tak rozuzlení příběhu, všechno na hraně skutečnosti a chorobné fantazie. Líbila se mi i postava učitelky a její slova, že člověk si může vybrat, čemu bude věřit. Filipovi radí: Důvěřuj živým. Stojí to za to.
V textu mě trochu rušilo použití velkých písmen např. Matka, Učitel, Hospoda. Asi doklad chápaní pravopisu dítětem. To mi připadalo nadbytečné.

18.11.2013

rozhodně zajímavá a čtivá kniha, zpočátku jsem měla trochu problém se stylem, jakým je psaná, ale časem si člověk zvykne...některé pasáže byly zábavné, jiné spíše až mrazivé, když si člověk odmyslí tu nadsázku, s jakou je to celé psáno. Hamleta jsem bohužel neviděla ani nečetla, ale v hrubých rysech samozřejmě příběh znám, i tak bylo zajímavé pozorovat, jak Matt Haig převádí příběh do současnosti a odhadovat, jak se s ním popere v závěru.