Kluk a měsíc
Pavlína Krámská
Když se v pokoji rozezní hodiny, Míša ví, že je čas spát. Sám si už vyčistil zuby a vklouzl pod peřinu. Maminka vešla do pokoje s pohádkovou knížkou a přisedla si blíž. V ruce jí šustí stránky, jak otáčí jednu po druhé. Tichý šustot papíru a klidný maminčin hlas Míšu rychle uspává, snad usne i sama noc, co se v černém kabátu přitiskla k oknu, aby slyšela její vyprávění. Míša, hračky i noc tiše oddychují. Jen kulatá Země se stále kolem své osy otáčí, přes den k Slunci čelem, v noci k Slunci zády. Do rána budou všichni spát. Opravdu všichni? Míša dnes nemá klidné spaní.... celý text
Přidat komentář
Pravděpodobně tuším, co chtěla kniha dětem říci, ale připadalo mi to suché, chyběla fantazie i napětí ... nic moc. To už je mnohem lepší Nebojím se tmy od Vhrsti.
Potvrzuji předešlé komentáře. Četli jsme s dětmi už lepší. Ale účel to splnilo a můžeme to zase vrátit do knihovny, že.