Poslední kmotr
Mario Puzo
Kmotr / Krstný otec série
< 3. díl >
Napjatá atmosféra uvnitř italské enklávy v newyorském Bronxu. Neúnavní hazardní hráči v kasinech lasvegaského hotelu Xanadu. Kolotoč peněz a sexu ve filmových studiích Hollywoodu... Vládnoucí zločinecký klan rodiny Cleruziových se rozhodne skoncovat s násilím a obchodem s narkotiky a splynout s řádnou americkou společností. Dokážou však jeho bossové - muži poznamenaní smrtelnými hříchy - překročit svůj stín? Mario Puzo ve svém dalším příběhu z prostředí zločineckých ghett a organizovaných gangů úspěšně kombinuje napětí s romantickými prvky, vinu a hřích se satirou, zločin s "rodinnými hodnotami" a dovádí jej - téměř po třiceti letech - do strhujícího závěru.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2008 , Knižní klubOriginální název:
The Last Don, 1996
více info...
Přidat komentář
Paráda! Puzo mě pokaždé uhrane naprosto geniálním vykreslením postav a jejich osudů. Celou knihu jsem držel palce Crossovi a... no, přečtěte si to sami, stojí to za to :)
Naprosto jedinečné vyprávění.Kniha mne zasáhla mnohem více než autorův Kmotr.Svým záběrem od filmového až po zábavní a herní průmysl.Pospojované části příběhu a nečekaný syrový konec.Bravo.
Asi by bylo vhodné se opičit pod jiných opičincích a říct, že "je to dobrý, ale na Kmotra to nemá", ale já bych se spíš rád pozastavil nad tím, jak bravurně ovládl v knize situaci Dante, když překvapeně vyšpulené herčuli oznámil, že se těší, až bude kamarádům vyprávět, jak se tak slavné herečce "promrdal až do prdele" :D :D
Jo jo, přiblblý knižní charaktere, to máš za to, že seš tak stupidní a šlapeš s občankou ve šrajtofli! :D
Spoiler I guess :)
P.S.: Jo a sníst plnou misku strouhanýho parmazánu není ani zdaleka tak uspokojující, jak je popsáno v knize :D
Přestože mnohem slavnější Kmotr z roku 1969 je dílem bezesporu propracovanějším, nějak jsem si k tomuhle italskému dramatu vypěstoval vztah daleko vstřícnější, než k jeho staršímu bratru. Je to hodně rozmáchlé vyprávění a v některých odbočovacích liniích zcela ztrácející tempo. Ale já si jej zamiloval právě pro všechny ty nepodstatné detaily, jako jsou produkční triky filmového průmyslu, právní úskalí literárního řemesla nebo tajnosti kolem konceptu výdělečnosti hazardu. A jak ze široka přistupuje Mario Puzo k příběhu, podobně nakládá i s postavami, jichž představí neskutečnou řádku. Každá jedna má však v ději svou roli, byť třebas jen epizodní a ve formě zdánlivě nepodstatného skutku. Brutální finále pak patří k tomu nejlepšímu na poli mafiánské literatury a právě díky atmosféře obyčejného společenského románu všechno to nečekané násilí tak chytne za srdce.
Vlastně knize zazlívám jen jediné a to je historické zasazení, protože punc devadesátých let se mi k tomu nehodil ani v nejmenším.
Tak jako velká řeka je složena z několika potoků, stejně i Poslední kmotr má na začátku mnoho dějových linek a několik různých příběhů, které spolu zdánlivě nesouvisí. Ale poté se vše začne postupně spojovat a konečné finále je velmi silné.
Za mě naprosto špičkový román nejen z mafiánského prostředí, ale i z Las Vegas a filmového Hollywoodu. Dokonce si to dovolím postavit na úroveň původního kmotra, tento příběh mi přišel komplexnější a zajímavější.
Kniha ze zákulisí Las Vegas mě bavila, i když se ze začátku velmi složitý děj vlekl. Konec vše dotáhl na 5 hvězd.
Prvních 150 stran bych zkrátil, jinak však to mělo vše v "kmotrovském" stylu, i když se to "Kmotrovi" nevyrovná...
Úžasná kniha. Po Krstnom otcovi ju radím za ďalšie majstrovské dielo M. Puza. Na konci som priam ani nedýchal ako to dopadne, samozrejme nebudem spoilerovať, ale kniha určite nesklamala.
Další z řady dobře čitelných, s realitou ovšem nic společného nemajících knih od velkého romantizátora zločinců a mafie zejména. V podání Maria Puza (a v této knize je to obzvlášť patrné) je typický mafián v podstatě sympatický chlapík, který zabíjí jen když opravdu musí, v podstatě s odporem a vždy jen "ty špatné". Taková červená knihovna pro dospělé dospělé popisující organizovaný zločin jako prakticky prospěšné organizace mající blahodárný vliv na hladký chod společnosti. V tomto směru je kniha naprosto nemravná a vlastně i odporná. Pokud se ovšem umíte odpoutat od nějakých mravních pouček, jistě nebudete zklamáni, stále jde o zábavné čtení.
Cez to všetko,že ma kniha aj záporné hodnotenie tak mne sa kniha páčila.Dej je postavený zaujímavo..vždy som si myslela,že členovia rodiny držia spolu a tu sú proti sebe.Na jednej strane skvelá dvojica Cross a Pippi (syn-otec),na druhej čierna ovca rodiny Dante a i keď ich stmeľoval don Domenico skončilo to ako skončilo :) ..prečítajte si a budete vedieť.. :)
Přibližně do poloviny knihy jsem se vcelku nudil, ale pak mě to chytlo a dočetl jsem to na jeden zátah. Tato kniha nedosahuje kvalit kmotra, ale i tak jsem se u ní velmi pobavil.
Kdyby Puzzo nenapsal Kmotra, úplně by stačilo, kdyby napsal Posledního kmotra. Jenže on ho napsal. Optikou toho je pak celé skvělé vyprávění uspávající a rozvláčné. Přemýšlím, jestli tohle není prvotina, co ležela pak tři dekády v šuplíku. A po vydání Kmotra prostě nakladatel chňapl po čemkoli dalším. Jak jinak si vysvětlit, že po něčem tak dokonalém padáme na hubu k něčemu s bídou za tři?
Prostě nastavit si laťku Kmotrem a pak pustit do světa tohle mne trochu zklamalo. Puzzo pro mne zůstává velkým autorem, ale díky jiné knize.
Dějově a myšlenkově to není tak silné, ale stále to stojí vysoko nad součastnou nadprodukcí oddechovek. Takže prostě jednu hvězdu navíc za autorskou kvalitu. Protože o nic menšího nejde. Snad Sicilián nezklame.
Nebylo to špatný, ale s kmotrem se to nedá srovnávat... Přišlo mi to zdlouhavý a předvídatelný...
Trochu zdlouhavější a občas uspávající v některých pasážích, nicméně řadím za Kmotra jako druhou nejlepší knihu od Puza.
Po letech druhém přečtení musím hvězdu ubrat. I když je to dobrá kniha, je tematicky stejná a slabší než Kmotr. Obsahuje dějové odbočky, které by se daly oželet. Děj je hezky zakončen.
Knížka sice nedosahuje kvalit Kmotra, ale i tak se jedná podle mého názoru a dobrý, čtivý příběh z mafianského prostřední co má spád. Líbila se mi propracovanost popisu všech důležitých postav a líčení jejich minulosti a osobnosti (ikdyž občas to bylo trošičku zdlouhavé a zadrhávalo do plynulost děje). Jen si nedovolím menši kritiku na můj vkus až moc velkého happy endu, který mi nějak k Puzovi a především mafiánské tématice nesedí...ale za to asi může fakt, že ikdyž se člověk moc snaží, tak se stejně nevyhne podvědomému srovnávání s kmotrem.
se vší úctou k otci Kmotra, tohle nebyla kniha. to byl scénář, kterému by nevdechl život ani Al Pacino.
a jestli byl dobrý závěr, to nejsem schopen říct ).