Kmotr přehled

19.09.2024

"Udělám mu nabídku, jakou nebude moci odmítnout."

Miluju tenhle příběh - a díky němu celkově příběhy staré mafie - od střední školy. Bez nadsázky je Puzovo mistrovské dílo jednou z nejzásadnějších knih, co jsem kdy četl. A tak jsem si to rád zopakoval.

Stanislav Červenka ve skvělém doslovu k vydání z roku 1991, v němž sumarizuje dějinný vývoj italsko-americké mafie, mimoděk užívá slovní spojení "ohyzdná romantika". Zasmál jsem se, neboť ságu o famiglii Corleone to skutečně vystihuje. Román antihrdinů jde tak skvěle do hloubky, že se po vydání za Puzem vydává s šibalským pomrkáváním parta mafiánů. Lepší recenzi autor dostat nemohl a vznikla tak jedna z pro mě nejzábavnějších historek pojících se k nějaké knize.

Pohlcující atmosféra, dramatický děj, prolínající se linky, flashbacky (ty jsou skvostné - vzestup Vita Corleona, minulost Luka Brasiho), několik jevišť. A famózní vykreslení postav - loajální Tom Hagen, královský Don Vito Corleone (Velká rada mafiánských rodin je brilantním kouskem), horkokrevný Sonny (ah, ty mýtné brány), floutkovský Freddie, ďábelský Michael. U posledního zmíněného je obzvlášť nádherný vývoj, kdy se na stranu rodiny přidá po dvou významných událostech - odstranění Solozza a dramatické ztrátě Apollonie na Sicílii. Těch postav je v románu samozřejmě mnohem více a všechny jsou ikonické i díky zfilmování - Luka Brasi, Tessio a Clemenza, Connie.

Zvrácené, chladnokrevné a vykalkulované taktiky italskoamerické mafie se vší pompézností, nedosažitelností, krutostí a přitom důrazem na věrnost, rodinu, vlastní pravidla. Děj plyne a těžko se od něj odtrhnout, příběhy do sebe zapadají a přesto, že občas se objeví slabší moment (Las Vegas mě ne vždy bavilo), je dle mého názoru Kmotr tou nejlepší gangsterkou, která byla dosud napsána.