Sicilián
Mario Puzo
Kmotr / Krstný otec série
< 2. díl >
Po dvouletém nuceném exilu na Sicílii se má Michale Corleone vrátit do New Yorku, Kmotr ho však ještě před odjezdem pověří posledním úkolem – má s sebou přivézt Salvatora Giuliana, legendárního sicilského hrdinu, známého pod přezdívkou Turi, který žije mimo zákon a bojuje proti římské vládě a sicilské mafii, vedené donem Crocem. A je jasné, že tento souboj skončí pouze definitivní porážkou jednoho z nich… Slavný spisovatel Mario Puzo ve svém románu na základě skutečného osudu sicilského bandity vytvořil mistrovský příběh o hrůzných a neúprosných pravidlech mafiánského světa.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2017 , Knižní klubOriginální název:
The Sicilian, 1985
více info...
Přidat komentář
Kmotr se mi líbí mnohem víc než Sicilián, protože od poloviny knížky je jasné, jak všechno skončí. Ale přesto je příběh Salvatora Giuliana zajímavý - sicilský Robin Hood, který bojuje s vládou v Římě, policajty i mafií. Krásně popsaná Sicílie na konci druhé světové války po osvobození Američany, volící komunisty, ovládaná mafií, s Jánošíkem ve svých kopcích.
Zboznuji Siciliana, stejne jako Kmotra. Nedokazi rict, ktera z obou knih je lepsi... Presnejsi je Kmotr je mestska kniha, Sicilian je bokove venkovske pokracovani. Pribeh se neodehrava po Kmotrovi, ale soubezne s nim, za Michaelovo pobytu na Sicilii.
Puzo, jako spisovatel je naprosty machr. Pri cteni jeho knih mi v hlave bezi film, jak si to vse podle obsahu vykresluji. Mrzi me, ze k teto knize se onehda tez nenatocil kvalitni snimek.
Moc zajímavý příběh a navíc postavený na skutečných událostech, člověk se dozví spoustu zajímavých informací z poválečné Itálie a o tom, jak fungovala mafie a do toho ještě napínavý příběh.
Zajímavá kniha od začátku až do konce, po Kmotr se mstí od Winegardnera jsem si u ní zase spravil chuť. Jediné, co bych knize vytknul je, že v jedné části je až moc idealistická a naivní, podobná například slovenskému Jánošíkovi nebo španělskému Zorro mstitelovi - hlavní hrdina bohatým bere, chudým dává, je čestný a spravedlivý a vždy ví, co má dělat a co je správné. Naštěstí Puzo tuhle naivní linku drží jen část příběhu a pak pokračuje mnohem reálnějším směrem.
Nechci popisovat děj této knihy, ale doporučuji ji k přečtení. Kniha nemá téměř žádná hluchá místa a vůbec jsem se u ní nenudil. Prozradím snad jen to, že hlavní hrdina je nucený jako bandita se svým kamarádem odejít do hor a tam se rozhodne bojovat za sicilský lid proti italské vládě i proti mafii. Jenže časem zjistí, že to je boj, který se nedá vyhrát...
Nedočteno, bohužel.
Chyběla mi tu lehkost textu Kmotra, necítil jsem potřebu otáčet na další stránku.
Příběh se točí kolem postavy,která s famiglii Corleone nemá nic společného. To nemusí být na škodu. Ale to, co mě v Kmotrovi bavilo moc (popis souvislostí , tedy vlastně vysvětlení chování většiny postav) je tady použito jako základ vyprávění a u hlavní postavy jsou popisovány snad všechny jeji myšlenkové pochody, ať už s dějem souvisí jakkoliv. Tudíž jsem někde kolem strany 120 ztratil chuť dozvědět se, jak to celé dopadne.
Kniha představuje volné pokračování autorova předchozího díla "Kmotr". Text se četl opět lehce a byl zajímavý, ale přeci jen se mi první díl líbil více.
Kniha se mi velmi líbila pro svou jednoduchost a strohý, úderný styl vypravování, jenž mě nezahlcoval sáhodlouhými popisy či líčením. Drsný příběh Turiho a jeho cesty k statusu legendy vás určitě zaujme. Mnoho odboček, nečekaných souvislostí, aha momentů a krvavých praktik Sicilského podsvětí.
Svět zločinu a svět vysoké politiky... patrně si nebudete jistí, co je co, a to byl podle všeho záměr. Puzo tu skvěle ukazuje, jak na Sicílii ve čtyřicátých a padesátých letech jedno neoddělitelně souviselo s druhým. Je trochu mrazivé uvědomit si, že ono to je dost možná podobné i dnes, nejen na Sicílii, ač metody se změnily... Každopádně tenhle román, vyprávějící skutečný příběh známého Sicilského bandity, je sice ze světa Kmotra, avšak i kdyby nebyl, tolik se v něm nezmění. Michael Corleone tu má extrémně málo prostoru a je tu spíš k tomu, aby příběh se slavným Kmotrem propojil. To mi chvilku vadilo, čekal jsem další příběh rodiny Corleone, navíc jsem se těšil na další střípky ze sicilské odysey Michaela (ač mnoho z ní je už právě v Kmotrovi), takže nejen vadilo, nýbrž i mrzelo... ale zvykl jsem si a nakonec musím uznat, že kniha je skvělá. Kmotrovi se sice nevyrovná a myslím, že i román jménem Corleone (prequel Kmotra, Edem Falcem beletrizovaný scénář Maria Puza k filmu, co se nakonec nenatočil) je lepší. To ale nic nemění na tom, že i Sicilián je skvělá kniha.
Nádherné doplnění Kmotra z úplně jiného prostředí, ale řídící se stejnými principy. Knížka poslechnuta, v práci to pěkně utíkalo
Sicilián není pokračování Kmotra. A není ani příběhem vyhnanství Michaela Corleona na Sicílii. Víc než polovina knihy popisuje životní příběh reálného sicilského bandity, který žil v období druhé světové války.
(Před čtením knihy o něm raději nečtěte heslo na wikipedii, protože historická fakta jsou vlastně spoilery.)
Podobně jako Kmotr je kniha příjemnou odpočinkovou literaturou. Pocitově však vůbec nenavazuje na Kmotra, ale plně se odehrává na prosluněné Sicílii. Celý příběh má díky hlavnímu hrdinovi velmi romantickou atmosféru. Bandita Giuliano byl skutečně žijící historická postava a zároveň novodobý Robin Hood.
Puzo zde spojil svou fiktivní rodinu dona Corleona, historická fakta a mafiánské prostředí na Sicílii. Všechno do sebe výborně zapadá. Vzhledem k životním osudům Guiliana se v knize objevuje i propojení mafie a politiky.
Škoda že kniha neobsahuje nějaký odborný doslov, aby si čtenář mohl lépe ujasnit tehdejší historické souvislosti. Myslím, že by to knihu velmi obohatilo. V této knize ještě víc než v Kmotrovi vidíme zhoubný vliv mafie.
V kontrastu s mafií, se kterou se tak nedá sympatizovat, vypadá najednou idealistický bandita sympaticky. Příběh má sice blízko k obyčejné dobrodružné literatuře. Puzo však přidává vztahy mafie, církve a politiky.
To vše inspirované skutečnými událostmi a reálnými postavami. Nedivil bych se, kdyby se to někomu líbilo víc než Kmotr. Nejsou zde popisy dekadentní smetánky a díky popisu života na Sicílii působí kniha mnohem autentičtěji. Podle mě opět dobře zvládnutý závěr. 75%
Příběh Siciliana je opravdu jiný než Kmotr,ale čtenář by měl vzít v úvahu, že to má reálný základ. Knihu mám moc rád. Fra diavolo
Pro mě osobně rozporuplná kniha, která má ke Kmotrovi daleko. Zatímco Kmotr měl spád, zajímavé postavy a pořád se v něm něco dělo, Sicilián se místy utápí ve zdlouhavosti, zbytečných popisech krajiny, prostředí, zvyků i politického rozpoložení kraje, což sice čtenáři umožní pochopit, proč je tam mafie tak mocná, ale mnohdy to zdržuje. Tempo kniha nabere až v poslední třetině, kdy je potřeba osud Giuliana uzavřít. Ve výsledku je jedno, jak moc se Puzo drží reality, protože vše působí až moc romanticky a idylicky a je to jako by uhlazené. Kdyby Sicilián vyšel ve formě novely, asi bych z něj měl lepší pocit, takhle mi připadá, že Puzo se rozepsal až moc a neměl nikoho, kdo by ho trošku korigoval a upozornil ho na opravdu velké množství vaty. Jako celek ale kniha určitě špatná není a naprosto chápu, proč měl Puzo potřebu ji napsat, jen asi ztratil nadhled. 60 %
Příběh sicilského Jánošíka. Pro mě osobně poutavé a napínavé pouze poslední kapitoly. Návaznost na Kmotra minimální.
!SPOILER!: v Kmotrovi don Corleone připravuje s Michaelem akci, kterou Michael spustí až po donově smrti. Varuje ho, že bude zrazen a poradí mu, jak odhalí zrádce. Kdo si tohle pravidlo zapamatoval, ví téměř od začátku Siciliána, jak vše dopadne.
Okřídlená, zidealizovaná a po čertech zromantizovaná literatura faktu, spíše než román. A přece jsem se od Siciliána nemohla odtrhnout. Turi Giuliani miluje děti a nade vše zbožňuje svou rodinu a svůj kus země. V tom je typický Ital. Jeho ctnost a postoj k ženám už tak italsky, natož sicilsky, nepůsobí. I v tom se spíše podobá Robinu Hoodovi, známému zbojníkovi, který rovněž "bohatým bral a chudým dával", a zabíjel. Což Turi samozřejmě taky. Přes veškeré sympatie nemůžu říci, že to je můj hrdina. Na jedné straně se snažil pomoci chudým, na straně druhé si je bral za rukojmí. Důsledným dodržováním zákona omerty vlastně zachovával jednu z nejbrutálnějších mafiánských praktik. Možná, že se zkorumpovanou policií a dalšími to jinak nešlo. Možná... Závěr překvapivý a přece zase ne tolik. Tušila jsem, kdo bude zrádcem a případným Giulianovým vrahem. Nejvíce často trpí ti, jež žijí ve stínu těch, co je milují...
Navýsost zajímavé ovšem pro mne byly informace ze života mafie, "přátel přátel" a zkorumpované římské poválečné administrativy. Sicílie, stejně jako chudý jih Itálie, je i dnes ještě v mnohém odkázána, resp. odsouzena na "pomoc" mafie, která dobře ví, z jaké oblasti běžného života si zřídit živnost (např. bojkotem svozu odpadků, který má pod svou správou, dokázala před pár lety zasmradit a zaneřádit celou Neapol, a dosáhla svého). Cizinec by se ale v Kampánii, Kalábrii či Sicílii měl cítit bezpečně. Na rozdíl od italských turistů nebývá okraden, protože mafie dobře ví, co turismus pro chudé jižní italské regiony a místní podnikatele znamená. Říkají Italové :-).
Štítky knihy
mafie detektivní a krimi romány 50. léta 20. století Sicílie krimi nešťastná láska podle skutečných událostí Palermo zakázaná láskaAutorovy další knížky
1990 | Kmotr |
2004 | Poslední kmotr |
2000 | Omerta |
1989 | Blázni umírají |
2012 | Corleone |
Mě se kniha líbila. Bylo to trošku jiné než Kmotr, ale i přesto super. Já doporučuji.