Cesta hněvu
Antoine Rouaud
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/187105/bmid_cesta-hnevu-ldz-187105.jpg
3
30
30
Kniha a meč série
1. díl
Dun-Cadal velkou část svého života propil. Zrazen přáteli – kteří se odvrátili do svých ideálů a zaprodali se nové republice – a pronásledován žalem nad ztrátou svého učedníka, který mu na bojišti zachránil život a kterého pak za odměnu cvičil, aby se mohl stát rytířem, skoncoval s politikařením, s dobrodružstvím i s lidmi. Lidé ale neskončili s ním – ještě ne. Viola je mladá historička, která hledá meč posledního císaře, a pátrání nejenže ji zavede k Dun-Cadalovi, ale také je oba zaplete do série nájemných vražd. Dun-Cadalovi zrádní přátelé totiž jeden po druhém umírají – jsou vražděni někým, kdo používá nezaměnitelný styl císařského asasína…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2014 , Fantom PrintOriginální název:
Le Livre et l'épée, 2012
více info...
Přidat komentář
Na třech stovkách stran rozehrává Antoine Rouaud nekomplikované vyprávění, které se nijak výrazně neliší od toho, co člověk četl už v různých obměnách jinde. Nejde o výpravu za záchranou, ani o válečné drama, ale starou dobrou historku o důvěře a zradě. Příběh tak v mnoha ohledech připomíná koncept Hvězdných válek (Obi-Wan Kenobi vs. Anakin Skywalker), jen s rytíři Jedi na straně Impéria a více v mantinelech fantasy. Přesto je tu pár velice dobrých nápadů i nečekaných zvratů. Ovšem nejvíc jsem ocenil absenci pohádkovosti, kdy pravda a láska zákonitě zvítězí nad lží a nenávistí.
Přílišné množství návratů do minulosti - které navíc vysvětlují souvislosti již zřejmé - bohužel staví ústřední zápletku do pozadí a ta pak trpí lehkou předvídatelností. Nehledě na to, že po stylistické stránce je román na úrovni kdejakého cyklu z herního světa. Dílčí zápletka je však uzavřená, takže člověk alespoň neskončí v polovině věty. Snad autor v dalších dílech předvede trochu více štiplavější originality.
Tak pro mě byla tato kniha velmi milým překvapením. I kvůli tomu, že je odlišná od jiných profláklých fantasy. Víc dějových linek jenom podněcuje čtenářovu pozornost a když pak věnujete každé lince pozornost, zjistíte, jak věci do sebe zapadají. Rozhodně překvapení v dobrém smyslu slova :)
Příběh Žabáka mě lákal, svým obsahem a prostředím. Jenže zas taková sláva to nebyla.
Spousta flashbacků udělala z příběhu spíš zmatenou znět mnohdy nechápajících situací.
Vlastně celé se mi to špatně četlo a knihu jsem přelouskal jen díky mé zvědavosti, jak to dopadne.
Pár citací:
Moje dětství skončilo dnem, kdy jsem poprvé zaváhal..........
Rozhodují Bohové, my jen plníme jejich přání............
Nechápu, kde se mohlo ve světě vzít takové haló, které prý tuhle knihu provází. Slabý příběh. Šablonovité postavy. Podivné přebíhání, bez upozornění, mezi přítomností a minulostí a to často několikrát na jedné stránce.
Snaha napodobit politické hrátky, bohužel už bez pochopení, že ten hlavní "wou" efekt, který G.R.R.Martin vyvolává, je založen mimo jiné i na tom, že je umožněno čtenáři pochopit, jak taková pleticha funguje. Tedy ne jen výchozí stav a pak důsledek, ale i to jak toho bylo dosaženo.
Takže s Hrou o trůny to nemá nic společnýho, ani s Nočním andělem. Malazskou knihu padlých nemohu posoudit, páč jsem ji nečet, ale divil bych se.
Cesta hněvu
Na tuto knihu jsem narazil náhodou ve výkupu a vzal jsem ji za pár korun čistě jenom proto, že jsem viděl nakladatelství Fantom Print. Proč nedát šanci něčemu, o čem vůbec nic netuším, že?
Výsledek pak nebyl úplně špatný. Čistý a přímočarý příběh, zajímavý svět, adekvátní množství akce, ale i přesto pocit, že další díl tu nikdo nepřeložil. To je podle mě vůči této knize škoda a myslím si, že i to je důvod, proč ve výsledku zapadla do totálního průměru.