Kniha apokryfů
Karel Čapek
Čapkovy apokryfy patří k textům, které k nám stále promlouvají současným hlasem. Čapek je příležitostně psal v průběhu celé své literární dráhy, a představují tedy určitý průřez tématy, jimiž se zabýval. Apokryf je specifický literární žánr s dlouhou tradicí – původně se jednalo o texty, které měly vyplnit „mezery“ v biblických příbězích a kanonických životopisech svatých. Čapkovy apokryfy se však nesnaží dobrat toho, „jak to bylo“ nebo dokonce „jak to bylo doopravdy“. Z každého velkého historického či literárního příběhu si autor bere pouze střep – postavu, větu nebo scénu – a zasazuje ho do vlastního rámu. Cílem není poučení, ale hra. V našem vydání jsme se rozhodli v této hře pokračovat a o poněkud netradiční ilustrace jsme požádali současného výtvarníka Mariana Pallu.... celý text
Přidat komentář
Když se někdo pustí do takto klasické látky a postaví se k ní naprosto odlišně než původní autor, tak to chce hodně odvahy a ještě více umu. A jak je vidět, umu bylo opravdu hodně, čte se to dodnes.
Úžasně ironické, sarkastické a filozofické. Jsem tou knížkou nadšená! Čapek u mě stoupá výše a výše ;)
Z knihy je cítit velké porozumění pro běžné lidské starosti, úsilí něco dokázat a neměnnost principů soužití. V krátkých doplňcích historických událostí je jasné, že obecné principy lidského konání ať dobré nebo špatné se v běhu času nijak nemění.
Čím jsem starší, tím více objevuji genialitu Karla Čapka. Myslím, že byl jedním z největších, nejmoudřejších spisovatelů, Čechů a lidí vůbec. S takovým nadhledem, vtipem ale i vší vážností obnažit a prohlédnout lidskou povahu, lidské jednání, nejrůznější pohnutky či zájmy, to dokáže v dějinách jen málokdo. Veliký člověk, spisovatel a novinář, jakého v dnešní generaci asi úplně nenacházím.
Krásné jsou biblické apokryfy (O pěti chlebích, Pilátovo krédo, ale i starořecké a strořímské – Císař Dioklecián, Prometheus, Agathon čili o moudrosti, ale i další.
Přepracování historických či literárních příběhů je skvělý nástroj k tomu, jak poukázat na různé lidské nešvary. Čapek to však dělá s jakousi laskavostí, že se nedá dělat nic jiného, než se tomu zasmát. Navíc může vyvstat otázka, zda se všechny ty příběhy opravdu staly tak, jak nás učí ve škole. Výborné, humorné, zajímavé slovní obraty.
Při každém delším pobytu v zahraničí se mnou jely dvě knihy - mrňavá kapesní Bible a Kniha apokryfů v sešitovém vydání. Co dodat?
Štítky knihy
humor apokryfy biblické události Karel Čapek, 1890-1938
Část díla
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Už je to dávno, a měl bych si Čapkovy Apokryfy znovu přečíst. Ale na starou Janečkovou, pohoršující se nad nestoudností bujných tvarů Věstonické Venuše, se prostě zapomenout nedá.