Kniha hřbitova
Neil Gaiman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532590/bmid_kniha-hrbitova-65d51e42cc733.jpg
4
1084
1084
Hřbitov není místo, kterého bychom se měli bát. A Neil Gaiman nás o tom přesvědčí. Jedna ze sta nejlepších knih z oblasti young adult podle časopisu Time. Chtělo by se říct, že Nikdo Owens (v originále Nobody Owens), známý jako Nik, je normální kluk. Je to ale pravda jen napůl. Jeho domovem je po tragické smrti rodičů hřbitov a vychovali ho duchové, vlkodlaci a jiné příšery spolu s jeho strážným andělem Silasem, který nepatří ani do světa živých, ani mezi mrtvé. Díky nim ale přežije a naučí se leccos užitečného třeba jak se stát neviditelným pro lidi. Na malého chlapce číhají na hřbitově různá dobrodružství i nebezpečí, například prastarý Indigový muž pod kopcem, brána vedoucí do ruin města obývaných ghúly, podivná a strašná hrozba Sleer. Opustí Nik někdy hřbitov? A pokud ano, čemu bude muset čelit? Kniha získala ocenění Carnegie Medal (jedno z nejprestižnějších britských literárních ocenění pro autory knih pro děti), výroční cenu Hugo a další. Časopis Time ji zařadil mezi 100 nejlepších knih z žánru young adult.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2021
,
Tympanum
Originální název:
The Graveyard Book, 2008
Interpreti: Ondřej Brousek
více info...
Přidat komentář
Hřbitov je v této knize místem bezpečí a místem lidí, kteří Vás mají rádi a přestože se kniha tváří jako pohádka pro děti, nechová se jí tak po celou dobu. Příběh je velmi čtivý, zábavný, autor nám předkládá zajimavý svět za hřbitovní zdí. Dopuručuji jako takovou jednohubku.
Jednohubka na jeden večer. Je to Gaiman, který se tváří jako pohádka pro děti, ale je to jinak, jako obvykle. Své si najde i dospělý a mnoho náznaků a odkazů dětský čtenář stejně nepochopí.
Jako knihu pro děti bych ji nekvalifikoval. Myslím, že dětem by spousta maličkostí asi nedošla a celkově by knihu nedocenily. Jinak jako obvykle u Gaimana originální téma a originální postavy.
Nádherná knížka. Od autora jsem si už zamilovala Koralinu a Kniha hřbitova je snad ještě o chlup lepší. Mám hned chuť si od Gaimana přečíst něco dalšího. Přijde mi, že se mu skvěle podařilo setřít hranici mezi dětskou literaturou a literaturou pro dospělé. Jediné, co mi tak trochu nesedlo bylo zveřejnění rozhovoru s autorem na konci knihy. Tazatel se snaží z autora vytáhnout informace nad rámec příběhu, respektive jak to bylo dál atd. To mi přijde naprosto zbytečné, příběh je dokonalý a uzavřený jako celek, tento rozhovor bych tedy z knihy úplně vyškrtla. Dílo by mělo mluvit samo za sebe, nikdy jsem nepochopila takové ty rozhovory s autory, kde se jich redaktor ptá, jak by příběh pokračoval dál a co kdyby tohle bylo jinak atp.
Moc krásný hřbitovní příběh. Zajímavý a skvěle zpracovaný nápad. I když u mě stále vede z autorových "dětských" knih Coralina.
Návrat do dětských let díky této nádherné pohádce. Sleer mě byl tajemným starobylým strašidlem a Silas tím správným strážcem a ochráncem. Díky pane Gaimane za příjemně strávené chvilky ve vašem světě kouzel a tajemství.
Přečteno. Nečekala jsem, že mě kniha dojme až k slzám. A to se mi stává opravdu málokdy. Skvělý příběh, který byl skvěle napsán. Můžu jedině doporučit všem, i těm, kteří fantasy nečtou.
Doufala jsem, že mi tahle knížka chvilku vydrží. Ale to se vážně nedalo :o) Úplně mě to vcuclo a nepustilo, dokud jsem nedočetla. Sama jsem vyrostla hned vedle hřbitovní zdi a mám tedy pro funerální tematiku jistou slabost, ale tohle bylo vážně výborně napsané. Celou dobu jsem byla napnutá a toužila se dovědět, co za vším vězí. Až se budu příště procházet po hřbitově, bude mi o dost příjemněji než doposud (a to mi tam bylo příjemně už teď) :o)
Existují místa, která mají zvláštní význam, jsou plná vzpomínek, lidí, kteří měli své životy, i když někteří třeba velice krátké ...
... otevřete tuto knížku a začtěte se do ... pohádkového? ... duchařského? ... detektivního? ... prostě do příběhu o jednom lidském životě, který začíná tak krutě ... ohavným zločinem ... přesto se nenechte odradit, protože příběh Vás pak zavede na místo, kde zjistíte, že je dobré ... "dívat se, co lidé dělají, a ne jen poslouchat, co vám říkají, že dělají", ... možná zjistíte, co dělá člověka dobrým a zlým a že mezi tím neexistuje až tak ostrá dělicí čára ...
... a taky zjistíte, spolu s Nikem, ... že teď je zrovna řada na Vás, abyste vyprávěli svůj příběh :-),
... že zaklínadlo pana Pennywortha: "Jsem prázdný rám dveří. Jsem prázdná ulička, jsem nic. Oči mě neuvidí, pohledy mne nezachytí" ... pro nás nefunguje, asi proto, jak na to správně přišla Liza, že některý věci fungují jen pro mrtvé, co se musí strašně snažit, abychom si jich všimli :-) ... protože my, živí, ještě musíme udělat spoustu chyb, ... projít hodně cest ... než se vrátíme s tou bledou paní na širokém hřbetě jejího obrovského šedého hřebce ... a cestou nás může provázet ukolébavka paní Owensové:
"Hajej, můj maličký, houpy hou,
hvězdičky na nebi svítí,
až jednou vyrosteš, uvidíš svět,
hádám, že se ti zlíbí ...
... Zlíbej svou lásku,
roztanči sál,
najdi své jméno
i pokladů pár ...
... žij si svůj život,
radost i žal,
vydej se cestou
i pěšinou v dál."
To bylo tak strašně milé! Přečetla jsem to celé jedním dechem a nedokázala se odtrhnout. Nemůžu ani začít psát, co se mi líbilo nejvíc, protože bych musela napsat hrozný sloháč o tom všem. Takže prostě.. nádhera.
Ačkoliv je to kniha určená dětem, i dospělí si v ní najdou zalíbení. Nik si mě hned omotal kolem prstu a stejně tak i ostatní obyvatelé hřbitova. Ponořila jsem se do toho tolik, že jsem se ani nenadála a byl konec. Ráda bych věděla kam všude se Nik dostal a jestli ještě někdy potkal Silase ale možná je lepší že to nevíme. Protože pak si každý může představit co sám chce.
No a jestli budu mít někdy děti, bude tohle rozhodně jedna z knih, co jim budu číst.
Super, pan Gaiman mě opět nezklamal. Zajímavý příběh o chlapci, co se před vrahem své rodiny ukrývá na hřbitově, kde ho vychovávají duchové a další všemožná stvoření.
Neil Gaiman je jednoduše moje krevní skupina. Dítě vychovávané na hřbitově různými obskurními stvořeními... proč ne?
Zajímavé dílo, upřímně ani bych to neřadilo do žánru Pro děti a mládež. Naprosto úchvatný příběh od jednoho z autorů, který vás nikdy nezklame. Strhla jsem jednu hvězdičku, jen proto, že mi některé části přišly malilinko zdlouhavé, ale celkově chytlavý příběh. Oblíbila jsem si čarodějku Lizu a Silase [ Kdo by ho nemiloval, že? ]. Zatím mohu jen doufat, že se kniha dočká filmového zpracování.
Nádherný příběh z netradičního prostředí. Nejde tu ani tak o brutální vraždu, duchy, ghúly, upíry a záchranu světa, jako spíš o dospívání jednoho chlapce, který musí vylétnout z rodného hnízda (hřbitova). Gaiman vás vtáhne do úžasného světa, který si většina lidi spojí jen se smrtí a smutkem (a přitom je to tak úžasné místo). Obdivuji autorovu barvitou fantazii, jeho smysl pro humor a schopnost zaobalit poselství nenápadně mezi omšelé náhrobní kameny a rozpadající se mramorové hrobky, které dokázaly poskytnout útočiště a rodinné zázemí Nikdo Owensovi.
Kniha pro děti a mládež a začíná trojnásobnou vraždou :-D
Přestože už nepatřím do cílové věkové kategorie, kniha se mi líbila. Měla hluchá místa, pasáže, které mě moc nebavily, ale pro děj byly potřebné, žádné plácání o ničem. Vyrovnala to napínavá místa, zejména závěr. A Silas je nepřekonatelný :-)
Gaimanova bezbřehá fantazie mě dostává a pokaždé mi vyrazí dech. Zbožňuju ten jemně černý humor, který odhalí jen oko dospěláka. Samozřejmě, oproti Nikdykde je Kniha hřbitova daleko pohádkovější — ale o to kouzelnější... A zamilovala jsem se do Silase.
Štítky knihy
fantasy pro děti duchové a přízraky kluci hřbitovy Hugo (literární cena) strašidelné příběhy pro dospívající mládež (young adult) Locus Poll Award (ocenění) britská literatura záhrobíAutorovy další knížky
| 2006 |  Nikdykde |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2001 | Američtí bohové |
| 2017 | Severská mytologie |
| 2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
Krásná kniha. Čtivá. Napínavá. Takový Maugli ze hřbitova. Však to autor sám přiznal. Jen škoda, že Nik dospěl...