Kniha hřbitova
Neil Gaiman
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/550634/bmid_kniha-hrbitova.jpg
4
1084
1084
Nikdo Owens, známý jako Nik, je normální kluk. Byl by naprosto normální, nebýt toho, že žije na hřbitově a vychovali ho duchové, vlkodlaci a jiné příšery spolu s jeho strážným andělem, který nepatří ani do světa živých, ani mezi mrtvé. Díky nim však přežije a naučí se leccos užitečného – třeba jak se stát neviditelným pro lidi. Na malého chlapce číhají na hřbitově dobrodružství i nebezpečí – prastarý Indigový muž pod kopcem, brána vedoucí do ruin města obývaných ghúly, podivná a strašná hrozba Sleer. Ale jestli Nik někdy opustí hřbitov, bude muset čelit útoku Jacka, muže, který mu už vyvraždil rodinu… Román získal cenu časopisu Locus za rok 2009, a byl odměněn cenou John Newbery Medal asociace pro knihovnickou slžbu dětem. Dostal se do finále na cenu British Fantasy Award v kategoriích nejlepší román a nejlepší ilustrátor. Audioverze získala cenu Audie Award za rok 2008 v kategorii tituly pro děti 8 - 12 let a také nejvyšší cenu Audiokniha roku.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2022
,
Polaris
Originální název:
The Graveyard Book, 2008
více info...
Přidat komentář
Atmosféra této knihy je nezadržitelná. Byl to můj první Gaiman. :) Trochu mi to připomíná Martelův styl psaní. Gaiman něco načrtne, pak vám to naservíruje, až vmete přímo do hlavy a vy jenom zíráte a říkáte si: "vau". Pecka!
A ghúlové? To jsem se fakt bála a dost mě mrazilo. Čím byl hlavní hrdina tažen dál, tím víc jsem si myslela, že už se odsud nikdy nedostane. A dostal se? Si to přečtěte ;)
I když je to "dětská" kniha, mě se velmi líbila, a hlavně jsem v ní našla, co jsem potřebovala.. ".. sebe si vždycky neseš s sebou...."
Příběh který mě už od začátku nijak nenadchl. Byla jsem nadšena autorovou knihou Koralína a chtěla něco podobného, ale toto dílo to jen vdáleně připomínalo. Mnoho chytrých nápadů, které mi přišly ale nedotažené do konce nebo ofláknuté. Hrdinové divný a někdy jsem se ani nevyznala kdo je a kdo a co ze zrovna děje. Ke čtení jsem musela nutit a styl psaní byl taky zvláštní. Mladší a nenáročné čtenáře to možná zaujme, ale pro mě to bylo moc jednoduché a příběh nepohltil, spíš nudil.
Kniha pro děti, která začíná vraždou a děj se odehrává na hřbitově...no nevím, jako dítě bych to asi číst nechtěla :D Konec předvídatelný, ale jinak opět skvělé. Gaiman prostě vede :)
Asi jsem od toho nečekala, že to bude tak moc dětská kniha. Totiž že zase tajemství, které se nesmí nikomu říct, jinak půjde o život, se vyslepičí prvnímu neznámému člověku, který přijde hrdinovi do cesty. Škoda, že nebyl víc rozvinutý příběh vedlejších postav, ten bych si přečetla asi ještě raději než linku o muži Jackovi.
jednohubka sladká jako hřbitovní maliny. ideální na prázdniny. a k tomu ještě krásně napsaná
Tak zvláštně půvabně a poutavě napsáno - moje první kniha od tohoto autora a moc se mi líbila :)
Jde spíše o dětskou knížku, ale s krásným, originálním a poutavým příběhem. Ten je postavený na lidských hodnotách. Knížka nenudí a pobaví. Gaiman je sázkou na jistotu kvalitního čtení a tady tomu není jinak.
Tak do téhle knihy jsem se zamilovala. Pořád doufám, že jednou na hřbitově objevím malého chlapce a půjdeme si hrát... Dobře, tohle zavání trochou pedofilie, protože jsem na to stará, tak mou dětskou duši nebudeme pitvat.
Neil Gaiman je pan pohádkář. Každá jeho kniha mě vždy přenese do kouzelného světa, kde můžeme jasně říci, co je dobré a co je zlé. Radujeme se z maličkostí a tančíme na hranici snů. Pokud potkáme nějakého padoucha, vždy z něj čpí nechutný zápach, který příslušníci zla jiných autorů nemají. Jsou to padouši, kterých se opravdu bojíme, ne jen tupí vrazi a zloduši - je v nich něco víc, něco prastarého.
Ve tmě byla ruka a držela nůž... Měl rukojeť z leštěné černé kosti a ostří tenčí a ostřejší než břitva. Kdyby vás řízl, nejspíš byste si toho ani nevšimli, tedy ne hned. Ten nůž už udělal skoro všechno, co měl v tom domě udělat, a ostří i rukojeť byly mokré...
Krása Gaimanových vyprávění je v tom, že pro mladší čtenáře píše stejně jako pro dospělé - i proto tento jednoduchý příběh o chlapci, který vyrůstá hřbitově s jeho zesnulými obyvateli, žádného dospěláka neurazí, není hloupý a dokáže být v náznacích i strašidelný (Putování do města ghúlů ve společnosti těchto odporných mrchožroutů).
Kniha by se dala zařadit někam mezi Koralinu a Nikdykde, přičemž má blíže spíše k tomu druhému.
Přečtete ji za chvíli, má přesně tu fantazii, originální nápady a vypravěčský styl, kterými Gaiman tak uchvacuje. Pokud máte Gaimana rádi, tuhle knihu nesmíte minout, a pokud ho neznáte, měli byste s tím něco udělat.
Vůbec mě nenadchla. Předvídatelný děj, občas nevěrohodné postavy nebo jejich činy, nevysvětlená základní otázka "proč že je vlastně pro všechny tak moc důležitý" a tak dále a tak dále. Některá místa překvapivě za-srdce-jímající, ale na to, že je to Gaiman, jich bylo bohužel až žalostně málo.
Štítky knihy
fantasy pro děti duchové a přízraky kluci hřbitovy Hugo (literární cena) strašidelné příběhy pro dospívající mládež (young adult) Locus Poll Award (ocenění) britská literatura záhrobíAutorovy další knížky
| 2006 |  Nikdykde |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2001 | Američtí bohové |
| 2017 | Severská mytologie |
| 2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
Moc ráda bych to viděla zfilmované :) ...hřbitov a všechno a všichni, kteří jsou k němu vázáni...to by mohl umět třeba Burton, hm? ;)