Kniha lesů, vod a strání
Stanislav Kostka Neumann
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/439775/kniha-lesu-vod-a-stranigFr5xe-5sz-.jpg
3
217
217
Soubor přírodní lyriky, který významný český básník napsal během svých letních pobytů v moravských lesích a poprvé ho vydal roku 1914. Stanislav Kostka Neumann v jedné z nepřesvědčivějších sbírek české přírodní lyriky vitálním způsobem vzdal hold půvabům moravské krajiny. Okolí řeky Svitavy, lesy, prozářené louky i proměny jednotlivých ročních období se pro básníka stávají mohutnou inspirací, která se zároveň rozlévá do osobitého pojetí života, jenž se podle jeho slov má proměnit v plnohodnotný smyslový prožitek, umocněný vědomím radostné a svobodné individuality. Neumann se nevyhýbá ani erotickým a intimním motivům a i proto úrodná země dostává v jeho podání tvář krásné a atraktivní ženy, propojené s nezastupitelnou rolí matky a milenky.... celý text
Přidat komentář
Krásné lyrické básně ... oslava přírody a jejích proměn, oslava života a krásy, a to vše dohromady nás nutí uvažovat na smyslem života a zároveň nabízí řešení - návrat člověka k přírodě:
"A viny odpusť nám, jež nevědomost plodí ...
... jsme děti svedené; jen bludičky nás vodí."
"Od divokých břehů šílených měst přišel jsem k vodě a lesům,
já, který se učím teď chápati jejich nedůvěřivost k lidem ...
... od člověka k člověku nesmírná cesta a ještě nedojdeš k cíli;..."
Jsou to hezké básně o přírodě, ale nemohu si pomoci, něco tomu chybí. Asi trochu opravdovosti, trochu skutečného citu a nejen povrchní pózy městského člověka, který je vržen do přírody. Často přirovnává přírodu k ženě. Vidí v tom obdobný vztah, ale v obojím případě se u něj asi jednalo o vztah bez lásky.
Štítky knihy
příroda milostná poezie básně roční období
Autorovy další knížky
| 1950 |  Kniha lesů, vod a strání |
| 1990 |  Proč nejsem komunistou |
| 2000 | Dějiny ženy |
| 1897 | Satanova sláva mezi námi |
| 1954 | Domove líbezný |
Básnická sbírka vsazená do okolí Bílovic nad Svitavou je směsí chvály přírody, milostných vsuvek, jakýchsi narážek na církev a vyjádřením autorových komplexů.
Osobně mi přijde škoda, že mnohdy vzletné verše jsou na některých místech, pro mě nepochopitelně, spojovány s vírou či nevírou, bohem či ateismem. Zřejmě se v tom odráží jakýsi vliv doby, zároveň však nějaká autorova touha po něčem, co jej převyšuje.