Kniha nocí
Sylvie Germain
Čtenář je nesen proudem vyprávění, nikoli příběhem samotným. Přesněji řečeno vyprávění se stává příběhem a příběh je obsažen ve způsobu, jímž je vyprávěn. Pokus přiblížit se nejhlubším, traumatizujícím rovinám vědomí a tichu, z něhož vše teprve vyrůstá. S. Germainová je posedlá archetypálními reakcemi, nevyčerpatelným bludištěm vztahů, jimiž jsou její postavy svázány. ... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1997 , DauphinOriginální název:
Le Livre des Nuits, 1984
více info...
Přidat komentář
Napsat o této knize, že se vám líbila nebo, že je krásná, už samo o sobě zavání psychiatrickou diagnózou. Když se však podíváte na fotku autorky na obalu knihy, na které vypadá jako reklama na depresi, tak začnete tušit, že tu něco nahraje.
Děj knihy je v podstatě prostý. Vypráví o tom, jak do života lidí na francouzkém venkově opakovaně vstupuje válka a jiné strastiplné události. Šťastných okamžiků je pomálu a když přijdou, tak jsou mnohonásobně zaplaceny událostmi následujícími.
Pokud se do čtení této knihy pustíte, tak vás předem upozorňuji, že to opravdu není kniha pro každého. Autorka se nebojí nechat své postavy padnout, až na úplné dno, kde pozbývají poslední zbytky vědomé vůle a jsou vláčeny proudem nevědomí. Velký důraz je přitom kladen na vnitřní prožívání postav a na promítnutí tohoto stavu do vnějšího světa. Často až za hranice toho, co je reálně možné.
Ponořit se do této knihy, pro mne bylo nesmírně emočně náročné, ale stálo to za to. Z mého pohledu je tato kniha klenot, kterých není mnoho. Plný počet hvězd a ještě trochu víc.
Autorovy další knížky
1997 | Kniha nocí |
1995 | Dny hněvu |
2000 | Bohuslav Reynek v Petrkově |
2005 | Jantarová noc |
2005 | Pieseň neláskavých |
Tahle autorka by měla být populární a překládaná a měla by stát v jedné řadě třeba s Márquezem a Bernièrsem, i když její díla nejsou tak úplně vecpatelná do škatulky magického realismu. Varování předešlého komentátora jsou opravdu platná, protože autorka se nebojí nejdrsnějších motivů. Je neúprosná jako přírodní děje, i když ta největší zvěrstva v její knize páchá vždycky jen člověk...