Kniha Nosferatu: Vampírská bible
Petr Štěpán
Autor předkládá historická fakta i životopisy slavných osobností, které se více či méně dotýkají fenoménů upírství, vampyrismu či vlkodlactví. Zároveň odhaluje i různé praktiky a konkrétní rituály, umožňující vstoupit za hranice tajemna. A tak čtenář zde nalezne údaje o slavném transylvánském Draculovi či hollywoodském herci Belovi Lugosim, ale také modlitbu Nosferatu nebo popis magického rituálu. Velice svérázná a subjektivní interpretace informací v knize je svým způsobem dána samotnou osobností autora, který - jak v knize uvádí - byl osobně vyzván vampýrským veleknězem k sepsání této bible vampyrismu.... celý text
Přidat komentář
Dlouho jsem nečetl takový nesmysl.
Z počátku knížka působí sympaticky, má hezkou vazbu a hezky graficky dělaná. Nicméně je výsledkem toho, co se mi na dnešní společnosti hnusí. Až na to, že místo puberťaček s vyšpulenou pusou a moudrými citáty, tady máme super-nesmysly a zvláštní guláš nepřesné historie, opředené citáty vytrhnutými z kontextu. Posuďte sami: Brát si do pusy Nietzscheho - zapřísáhlého odpůrce náboženství, či Howarda Phillipse Lovecrafta (jehož jméno ani v knize není napsáno dobře) je opravdu vrchol.
Nu a dále už jen takové ty perličky, hodné jako vstupenka a jednosměrná jízdenka do psychiatrické léčebny v Bohnicích. Když to zjednoduším - Hitler vlastnil Necronomicon, Titanic se potopil, protože převážel upíry... (oukej, v téhle části knihy jsem už brečel - ale ne smíchy jako na začátku) a dál tajemné zakázané rituály. Tady jsem s knížkou končil, protože jsem neměl nervy pokračovat dál. Ale ... popravdě by mě nepřekvapilo, kdyby s 11. září začal autor spojovat nějaký tajný upírský řád, který prostě nechtěl, aby budovy stály... a kdo ví co ještě...
Podtrženo/Sečteno: Historicky je knížka nepřínosná. Byť se dozvídáme zajímavé informace o životě představitelů Drákuly, vše je na základě JPP ("jedna paní povídala"). A ten zbytek..., braní si do úst autory, vytrhávat je z kontextu ... a "moc moc" tajné rituály ... působí spíš jako spis aktivního pacienta Bohnic.
Miluju XIII. Století a odteď miluju i tuto knihu. XIII. Století rád poslouchám a když jsem se dozvěděl, že frontman kapely Petr Štěpán napsal nějaké knihy tak jsem byl rozhodnutý, že si je všechny přečtu. Začal jsem tedy Knihou Nosferatu, která mě zaujala nejvíce. Je zde mnoho případů či událostí, které se zabývají prokletými předměty, Golden Dawn, Vlkodlaky a samozřejmě upíry.
Také mě zaujala část o hercovi jménem Bela Lugosi ( prvním filmovém Draculovi ). Byl tajemný a podle některých svědků byl Lugosi skutečný upír.
Knihu bych doporučil lidem, kteří se zajímají o mystiku, okultismus, upíry...
Vždycky mě to táhlo k těmto a podobným tématům a konečně jsem se dostala k této všemi gothiky a temnými dušemi tolik protěžované knize. No čekala jsem něco lepšího teda, úvodní chvástavé slovo autora - viz komentář od Matyeos - naprostý souhlas. Přelouskala jsem, je to snůžka konspiračních teorií. Jediné co se mi dobře četlo a bylo pro mě docela zajímavé byly kapitoly o filmu - o Belovi Lugosim a Borisi Karloffovi. Že kolem Bely panují různé tajemné pověsti je známé a dává to jeho filmům jakýsi bonus navíc, ať už těm pověstem věříte, nebo ne. Možná jsem si knihu měla přečíst když jsem byla mladá a hrála jsem si na gothičku...to by asi byla pecka, ale holt už sem asi stará, abych všemu věřila.
"To, co vám zde sdělím, je neuvěřitelně temné a tajemné, mohlo by to někomu ublížit a proto neřeknu odkud čerpám informace, ani kdo byl můj zdroj, popř. jak provést tento rituál a co k němu potřebujete. Ale věřte mi! Všechno, co říkám, je pravda!"
První polovina knihy by se mohla vytrhnout. Letering a grafické zpracování je otřesné.
Knihu jsem koupil za účelem nahlédnutí do konspirační mysli kvůli své nové hlavní komiksové postavě. Bohužel mi nebylo nabídnuto téměř nic. "Vampýrská bible" se snaží fungovat jako odborný náhled do světa vampirismu a okultismu, ale svojí konstrukcí v této pozici ničí sama sebe. Nejlépe je na tom konec knihy, který se dá pojmout jako sled krátkých povídek.
Toto téma mĕ vždycky zajímalo. A tak jsem sáhla po této knize. Musím uznat, že se mi četla velmi dobře a nevadí mi ani autorova nadsázka. Při čtení jsem se bavila a mohu jen doporučit.
Velmi čtivá a svým obsahem velice zajímavá kniha. Bohužel jsem po jejím přečtení byla k tématu stejně skeptická jako před čtením a některé informace na mě působily stylem "jedna bába povídala". Ale vesměs jsem si z tohoto počtení odnesla pozitivní zážitek.
Po všech stránkách dokonalá kniha - v každém ohledu dokonale strašná. Asi nejhůř to odnesla část faktografická, která se skládá z hromády senzacechtivých nesmyslů, polopravd a urban legends. Okultní složka je legrační, styl napsání iritující. Chápu, že železo třeba kout, dokud je žhavé a kindergotiky třeba dojit všemi možnými prostředky, než odhodí šminky a skočí na špek někomu jinému, ale stejně je mi tento výrobek páně Štěpána protivný bezmála tolik, jako celé XIII. století (které nemohu vystát).
Dostal jsem ji jako dárek, Petr Štěpán je můj oblíbený muzikant. Čte se pěkně, část o "draculovi" Bellovi Lugosim je hodně zajímavá...
Kniha pro mne měla dvě části: Tou první byl popis života Draculy a Belly Lugosiho, tyto pasáže krásně popsané a asi nejlépe ucelené ze všech knih vůbec. Ovšem ostatní pasáže na mě působily mnohdy až přehnaně a autor se občas snažil toho tajemství vměstnat tolik, že to spíše chvilkami působilo až jako laciné klišé.
Přečetl jsem jakožto fanda skupiny XIII.století. Dobrý zdroj informací o upírském mýtu.
Pokud se chcete dozvědět něco o životě Vlada Tepese a Beli Lugosiho je to jeden z nejucelenějších zdrojů informací, ale většina se dá najít na internetu pokud víte, kde hledat (Bela Lugosi mě moc nezajímal a ani nezajímá takže o něm jsem nic moc nehledala, ale život Vlada III. mě zajímal takže, pár let zpátky, jsem na netu hledala nějaké informace o něm - v knize je v podstatě jen shrnutí a vyzdvihnutí nejkrvavějších situací do detailů, ale dost toho chybí) je to ale jen můj názor. Zmínka o Hitlerovi je zajímavá, ale o tom , že byl v okultních organizacích jsem viděla pár pěkných dokumentů, které byly podstatně podrobnější. Pokud si chcete udělat vlastní názor přečtěte si knihu.
Jak sám autor připomněl hned na začátku, nejedná se o knihu zaměřenou jen na vampýrismus. Autor nakousne i témata jako okultismus, lykantropie nebo pricnip starých pohanských rituálů, nicméně ve výsledku jsem se toho moc nedozvěděl. Kapitoly jsou i přes úpravy pořád jaksi splácané dohromady a při čtení vždy visí ve vzduchu pach nakousnutého jablka. Za velké plus považuji prezentaci života Beli Lugosiho a kapitolu o nalezených vampýrských hrobech. Vše ostatní je buď příliš krátké, nezajímavé, nebo příliš zahlceno retrospektivními myšlenkami Petra Štěpána (z doby při psaní knihy nebo shánění materálů), které nejsou ani tak čtivé, jak si sám nejspíše myslí, ale spíše rušivé a dosti zbytečné.
Autorovy další knížky
2003 | Kniha Nosferatu: vampýrská bible |
2010 | Zpovědnice |
2015 | Hrdinové nové fronty – příběh punkové legendy |
2013 | Nový věk temnoty |
2019 | Míla Fürstová: Všechny mé řeky |
Poprvé jsem Nosferatu četla, když jsem byla osmnáctiletá dívka, kterou zajímal jakýkoli závan tajemna, takže pořízení této knihy bylo samozřejmostí. Obsah jsem zhltla a naprosto jsem věřila všemu, protože proč by si měl autor vymýšlet, ne? Nějaký čas mi knížka ležela v knihovně a nedávno jsem si řekla, že si ji dám znova, je tenká, čte se hezky a alespoň si připomenu ty super informace v knize obsažené. Je zajímavé, co udělá pár let navíc s člověkem a jeho názorem. Najednou už to nebyla ta fantastická knížka, při jejímž čtení se mi tajil dech. Neříkám, některé pasáže se mi líbily i nadále, např. fáze měsíce a vliv na člověka, kapitola o životě Bely Lugosiho nebo Vlada Napichovače (i když těžko říct, kolik toho na tom bylo pravdy). Ale co tam dělal Hitler, to mi je záhadou. Jo, když chce člověk udělat zlo ještě větším zlem, tak Hitler a Třetí říše je sázka na jistotu. V knize, která by měla být o upírech je toto ale naprosto zbytečné, leda by Němci měli armádu sestavenou z upírů, to už by bylo logické. Zkrátka, chcete-li si knihu přečíst jako naprostý zázrak, jděte do toho, dokud jste mladí, protože jakmile přesáhnete řekněme třicítku, začnete příliš laborovat nad informacemi v ní obsaženými a ochudíte se tak o to tajemné, co by vám kniha měla skutečně dát.