Kniha o Evě a Adamovi
František Koukolík
Z úvodu: Nejrozšířenější mytologie v našem kulturním okruhu říká, že první člověk se jmenoval Adam. Z prachu země ho stvořil bůh, jenž mu vdechl duši. Ve stejném mýtu bůh stvořil z Adamova žebra Evu. Poté ji dal Adamovi za ženu. Proč jsem v názvu knížky obrátil pořadí lidských jmen? Prvních pětatřicet dní svého nitroděložního vývoje jsme totiž Evami všichni. Bez ohledu na to, zda jsme geneticky založeni jako ženy nebo jako muži. V šestatřicátém dni vývoje změní u budoucích Adamů polohu genetický vypínač. Jediný atom uhlíku spojený s třemi atomy vodíku určí, že plod se nadále bude vyvíjet jako muž. Základy ženských orgánů, které se vyvinuly do této chvíle, zmizí... Evini a Adamovi potomci označili sami sebe vědeckým pojmem Homo sapiens sapiens, což se překládá slovy člověk moudrý moudrý, z čehož plyne, že jsme vrozeně skromné bytosti. Někteří z potomků jsou nemytologicky přesvědčení, že se vyvinuli během posledních 5 až 10 miliónů let - poté, co se vývojová větev jejich nejstarších předků oddělila od vývojové větve směřující k dnešním šimpanzům. Potomky s mytologickou vírou takové přesvědčení někdy zlobí. Připadají si jako něco lepšího... Obojí potomci se ptají starými otázkami: Jak jsme se stali a jak se stáváme lidmi? autor... celý text
Přidat komentář
Musím upozornit, že kniha je přes 20 let stará. To neznamená, že by se nějak zásadně měnil její význam, ale podrobnosti už zkrátka nebudou platné. Naopak musím říct, že navzdory stáří je kniha pořád informačně hodnotná.
Očekávat něco nového samozřejmě nedává smysl. Kniha je určitou syntézou mnoha oblastí, které popisují schopnosti či vlastnosti člověka. Koukolík je dává do souvislostí s lidskou evolucí a vysvětluje, kde se u nás vzaly a jak jsme k nim přišli. Škoda, že kniha nemá nějaký závěr nebo shrnutí. Má totiž poměrně dobrý úvod, kde vysvětluje vše podstatné od vzniku života po evoluci.
Co je nevýhoda, že to působí jako učebnice. Na můj vkus píše Koukolík extrémně suchopárně. Výhodou naopak je, že píše vědecky korektně. Osobně musím obdivovat, jak je kniha napsaná. Výklad není ateistický ani materialistický. Koukolík se drží čistě vědecké roviny a nemotá tam představy, které tam nemají co dělat. Tohle asi nikdo neocení. Za naprosto vynikající považuju kapitolu o spiritualitě. Je vidět, že Koukolík byl v době psaní knihy perfektně zorientován v aktuálním poznání. V některých ohledech tak kniha skoro nezastarala.
Objevuje se zde spousta vědních oborů. Od biologie až po antropologii, psychologii a neurologii. Protože se vše dává do souvislosti s evolucí, zasahuje se do spousty dalších oborů od historie až po lingvistiku, epistemologii apod. Jenže díky tak širokému záběru je výklad poměrně povrchní. Limit je počet stran.
Číst tohle na střední škole byl bych nadšený. Jenže domácí knihovna zaměřená spíš na nekvalitní beletrii mě nasměrovala úplně jinam. A sám jsem byl příliš hloupý, abych si k tomu sám našel cestu. Teď to čtu a trpím, že jsem se k tomu nedostal, když to vyšlo. To je nespravedlnost! Vraťte čas zpátky. :D
Doporučuju všem, koho zajímá vývoj člověka zaměřený na to, co nás činí lidmi. Koukolík se vzhledem ke svému oboru nejvíc věnuje vývoji lidského mozku. Řeší se tak náš jazyk a řeč jako taková. Dále pak naše myšlení, chování a vše co souvisí s lidskou psychikou až po otázku vědomí a jáství.
Fyzickému tělu se věnuje pouze okrajově. Velmi podařená syntéza, ale koho nefascinují samotné informace, bude se asi nudit. Na čtení je to díky striktnímu učebnicovému přednesu dost nezáživné. Je to víc „naučné“ než „populární“.
Hodnocení bude časem klesat. Jen ta kostra zůstane správná. Dá se říct, že pokud je v knize něco špatně, může za to čas, a ne Koukolík. Mozek byl mnohokrát aktualizován a vydán znovu. Kdyby tohle vyšlo přepracované, 100% bych to doporučil. Takto ovšem záleží jak máte načteno. Takže pozor, 22 let je už hodně. 80%
Genezis bol predvolaný k súdnemu konaniu. Medzi žalobcami vidíme: evolučnú teóriu, neurológiu, psychológiu, fyziológiu, antropológiu, filozofiu a ďalších. Na mieste vyhradenom pre obhajcov - krčí sa teológia. Sudca sa snaží nastoliť v súdnej sieni poriadok a treba poznamenať, že tento sudca to skutočne vie. Procesu predsedá František Koukolík a všetko nasvedčuje tomu, že sa prípadu nezľakol. Zápisnica z procesu vyšla v knižnej podobe pod názvom: Kniha o Eve a Adamovi.
Přečteno podruhé, poprvé před více než deseti lety. Na tuhle knihu je třeba jít odpočinutý, prostě duševně ve formě, není to žádné lehké čtení. Místy jsem ztrácel, především tam, kde autor popisuje, kde která funkce mozku sídlí, nebo při závěrečném výkladu některých filozofických teorií. Ale rozhodně je to kniha, která za přečtení stojí.
Mně se to moc líbilo. Je vidět, že pan profesor je zvyklý přednášet, takže tu strašně otravnou faktografii umí zpestřit příhodou z klinické praxe. Má taky docela nadhled, jistě je to moudrý pán (a možná trochu nafoukaný na tu svoji učenost). Záběr knihy je nesmírně široký a kromě pasáží o fyziologii, kde je pan profesor doma, jsou hlavně ke konci témata,kde pan profesor tak trochu plave. To když se pouští do věcí na hranici psychologie a sociologie, nebo nedej bože do matematiky. Ani Koukolík není Děd Vševěd.
Mimochodem, výborné oživení knížce dávají kreslené glosy Miroslava Bartáka.