Kniha o lidech a zvířatech
Axel Munthe
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33919/kniha-o-lidech-a-zviratech-Brx-33919.jpg
4
53
53
Kniha o zvířatech a lidech je knihou 15 povídek, napsaných na popud přátel, a druhým Muntheho dílem. Žila vždy – ač neprávem – ve stínu jeho slavnější Knihy o San Michele, přestože je po umělecké stránce zcela srovnatelná, okruh zkoumaných lidských povah a osudů je dokonce širší, Muntheho pohled ještě pronikavější, navíc jsou jeho povídky obohaceny schopností, která je výsadou vyzrálých mistrů, úsměvným a soucitným vtipem. Projevuje se zde také jeho takřka antický postoj ke vztahu člověka a přírody, k jejich harmonickému souzvuku. V čtenáři navíc dokonale probudí pocit, že každá Muntheho myšlenka má nejen svoji hloubku, ale také bohaté zázemí životních zkušeností.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Povídky
Vydáno: 1970 , PráceOriginální název:
En gammal bok om människor oen djur, 1931
více info...
Přidat komentář
Na tuhle sbírku povídek jsem natrefil náhodou, při hledání čtiva do Čtenářské výzvy. Košatý jazyk mi chvílemi dělal celkem potíže a musel jsem se dost soustředit. Některé povídky mě ale bavily.
"Ale netruchlete nad svým osudem, vy mladí! Neboť ráno je nejkrásnější čas dne a nejpůvabnější růže života věnčí kadeře jara."
Knížka vybrána jako další do Výzvy. Těšila jsem se na zajímavé povídky o zvířatech a ono nic. Až na asi čtyři povídky to byla nuda a dost špatně se mi to četlo. Snad mi sedne jiný bod Výzvy víc.
Jiný žánr, nový pohled na svět, nové obraty. Jsem ráda za seznámení se s autorem. Nejvíce mě zaujala povídka o stoupání na Monc Blanc, o řádové sestřičce a tajemná povídka o choleře v Neapoli. Za zamyšlení pak stojí pojednání o cirkusových zvířatech.
Tuto knihu nemohu hodnotit hvězdičkami. Je to přesně jedna z knih u které bych potřebovala půl hvězdy, tedy 3,5. Na 4 to není a 3 jsou málo.
Mám ve zvyku mít rozečtených více knih, proto jsem si oblíbila i knihy povídek. Tato kniha byla rozečtena dlouho, protože v druhé třetině mě prostě přestala bavit. Dlouho jsem se dokopávala ji dočíst a stalo se. Je fakt, že poslední povídky mě bavili rozhodně víc než předchozí (ty nejspíš zachránily můj názor na knihu), byly více záživné a některé i dojemné. Velmi se mi líbí, jak autor popisuje lásku ke zvířatům a pomoc lidem v nouzi. Kniha se mi líbila, některé příběhy si možná budu dokonce pamatovat, ale jestli si ji někdy přečtu znovu? To si nemyslím.
Krásná knížka, škoda jen, že je tak útlá. V těch povídkách je všechno: vyprávění úvahy, meditace i kritické zamyšlení a vše je psáno krásným , výrazově bohatým jazykem. Nejvíce mne okouzlila povídka Pán hor o turistické výpravě na Mont Blanc, která je vyprávěna formou báje a místy, při popisu krajiny a vnitřních prožitků, připomíná báseň v próze.
Četla jsem v prosinci 2011. Podle mých poznámek:
Spousta zajímavých myšlenek.
Citát:
"Kolik chytrých myšlenek se rodí v hlavách oslů, nikdy nevíme. Moudrý osel totiž zarytě mlčí."
"Údělem čtyřnohých psů je hledat dvounohé kamarády. Přestože mají vytříbený čich, najdou jenom Pány."
Ze začátku to bylo fajn, postupně však nějak ztrácela glanc a přišlo mi to svým způsobem pořád stejné
Po Kniha o životě a smrti asi trochu zklamání :-(. Prostě jsem čekala něco jiného.
Věčná škoda, že autor toho napsal tak málo, ovšem obě knihy stojí za to. Pohladí po duši i po srdci, je z nich cítit laskavost, soucit a láska k lidem, zvířatům a životu.
Knihu ocení především ti, kteří se seznámili s Knihou o San Michele, protože jak říká autor v předmluvě, "najdou tady mnoho starých známých v těchže obnošených šatech, ..." a je znát, že ji psal autor o řadu let starší a vyzrálejší.
Autorovy další knížky
| 1969 |  Kniha o životě a smrti |
| 1970 | Kniha o lidech a zvířatech |
| 1934 | Červený kříž a Železný kříž |
Příběhy plné pokory vůči životu, chudobě a lidskému strádání. Takový náš Neruda. Povídky plně lásky ke zvířatům a k normálním lidským citům.