Kniha radosti
Jeho Svatost Dalajlama XIV. (p) , Douglas Carlton Abrams , Desmond Tutu
Jeho Svätosť Dalajlama a arcibiskup Desmond Tutu sa raz začali rozprávať o veľmi dôležitej téme – o radosti. Obaja nositelia Nobelovej ceny za mier, významní duchovní majstri a morálni vodcovia našich čias sú známi aj tým, že sú to najnákazlivejší šťastní ľudia na svete. Túto knihu si od začiatku predstavovali ako trojposchodovú narodeninovú tortu: ich vlastné príbehy a ponaučenia o radosti, najnovšie zistenia v náuke o hlbokom šťastí a denných tréningoch, ktoré vychádzajú z ich vlastných citových a duchovných skúseností. Obaja si prešli veľkými osobnými i politickými nepriazňami, a obaja sú tu pre čitateľov, aby sa s nimi podelili o vlastné príbehy zápasov a znovuzrodenia. Teraz, obaja osemdesiatnici sa chcú vyznať z toho najdôležitejšieho – teda skutočnosti, že aby ste boli radostní, musíte tešiť ostatných.... celý text
Literatura světová Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 2016 , NoxiOriginální název:
The Book of Joy, 2016
více info...
Přidat komentář
Spousta krásných a hlavně moudrých myšlenek, který zazněly při rozhovorech mezi dalajlamou a arcibiskupem Tutuem. Kdyby bylo jakékoli náboženství náboženství prezentováno tímto způsobem, kdy z něho čiší láska k člověku a radost ze života tady a teď, chtěl by být věřícím asi každý. Nudily mě jen vstupy "moderátora". Skvělá byla spousta návodů k meditacím na konci knížky.
"Kéž netrpím, kéž jsem zdravý, kéž jsem šťastný, kéž naleznu pokoj a radost"
"Pokud s tím lze něco udělat, jaký je důvod ke sklíčenosti? Pokud se nic dělat nedá, k čemu je být sklíčený?" - Šántidéva
"Bože, prokaž nám milost přijmout s klidem věci, které nemůžeme změnit a dej nám odvahu změnit věci, které změnit můžeme a moudrost jedno od druhého odlišit" - Niebuhr /Pokojná modlitba/
To bylo krásné čtení. Kolik moudrosti, lásky, soucitu, laskavosti, .. umí tito dva muži předat lidem?! Kniha je inspirující, spousta věcí je vysvětlena i z vědeckého pohledu. Na konci je praktický návod jak meditovat, jak pracovat na sobě.
"Radost je mnohem víc než štěstí. Zatímco štěstí se často chápe jako závislé na vnějších okolnostech, radost nikoli."
Radost coby stav mysli a srdce staví oba duchovní pánové za metu a cíl lidského bytí, stejně jako objevování štěstí. Odtud musí plynout ono Každý strůjcem štěstí svého či Každý pánem osudu svého. Jakkoli se to jeví jako protimluv viděno optikou buddhistické filosofie převtělování duší a teorie vlivu skutků současných na vytváření osudů budoucích. A tak jsem se se zájmem ponořila do dalajlámova učení o radosti dostupné všem navzdory jakkoli nepříznivým a jakkoli dlouho trvajícím okolnostem. Nemohla jsem nevzpomenout demagogické učení katolické církve, podle níž se měl člověk těšit na život věčný v království nebeském a trpělivě snášet veškerá příkoří života na zemi s vidinou štěstí na onom světě. Vlastně tak vyprojektovali lidské peklo dříve, než tuto volbu dostala duše člověka při jeho smrti. Alibistické, nevěrohodné, pokrytecké od katolického kléru žijícího mnohdy v "nekřesťanském" bohatství. Arcibiskup Tutu mě ale příjemně překvapil. Vědecky podložené teorie pak mají napomoci a dle mého napomáhají intelektuálně, spíše materiálně založeným osobám. A taky vyloučit domněle zatížený pohled jak křesťanské nebo buddhistické strany a nabídnout pohled nestranný.
Moudrost, lidskost a radost, stejně jako a nejenom nauky, výklady a koncepce nabízí nestoři dvou duchovních ve vnitřní struktuře nemálo odlišných filozofií a nauk, které tady spolu nesoupeří, ale naopak se doplňují. Autor neodděluje život obou duchovních od jejich myšlenek, nečekejte proto duchovní příručku, ale knihu radosti. A nejenom radosti. Diskuze se průběžně vrací k tématům velkorysosti, vděčnosti, odpuštění a soucitu, které s pocity a prožitky radosti úzce souvisí. Dalajláma nezapomíná ani na strach, stres a hněv, jejich příčinnou souvislost a destruktivní vliv na člověka. Uvědomění si příčin strachu zabrání nejen vyvolání stresu a následného hněvu, ale přispěje taky k duševnímu klidu. Prostě celá řada vědecky podložených tezí, které lze spatřovat v pozadí stavu radosti. Jako bonus lze vnímat zajímavé informace ze života dalajlámy i arcibiskupa Desmonda Tutu.
Mimochodem, doufám, že vás uklidním, když ocituji dalajlámovo přesvědčení, že všichni jsme ve své podstatě dobří. Jsme určeni k tomu, abychom konali dobro :-).
Kniha se mi líbila, dobře se četla, chvílemi jsem se smála, chvílemi byla dojatá i smutná.
Skvělá kniha, která vznikla na základě několikadenního setkání pár lidí, jejich povídání a rozjímání nad radostí - jak si ji udržet i ve světě chaosu, utrpení a smutku....
Ke knížce se budu určitě vracet.
Kniha o radosti byla opravdu pojatá vtipně..byla jsem nadšená od těchto duchovních.. zasmala jsme se, zamýšlela a budu se ráda vracet, ale dokázali mě pánové i rozbrečet .. za mě krásná kniha moc děkuji
Kniha vznikla na základě pětidenní návštěvy arcibiskupa Desmonda Tutu u dalajlámy v Dharamsale. Avšak zdaleka nejvíc textu pochází od Abramse. Na to že setkání trvalo 5 dní mi to přijde poněkud slabé.
Abrams se totiž pokusil zprostředkovat nejen radostnou atmosféru, ale navíc to proložil úryvky rozhovorů arcibiskupa s dalajlámou. Pak jejich odpovědi na jeho otázky a ještě shrnutí, které z rozhovoru vyplynulo.
Výsledek je zábavný text, ve kterém se špatně orientuje. Z toho jak je to napsané vyplývá absence delšího uceleného výkladu. Je to spíš záznam celé akce. Co se nejvíc povedlo, tak snaha předat její atmosféru.
Mezi části dialogu dalajlamy a arcibiskupa náhodně vstupuje Abrams a komentuje a upřesňuje. Ale až dodatečně, ne během rozhovoru. Na začátku je to dost živelné a je to víc vtipkování než nějaká forma přednášky.
Atmosféra super, ale jinak trochu chaos. Někdy bylo obtížné udržet myšlenkovou nit a rádoby vtípky oslabovaly důležitost sdělení. Kdo vyloženě hledá praktické a užitečné informace, bude asi zklamán.
Tohle je spíš pro fanoušky dalajlámy. Závěrečná část popisující praktická cvičení je napsaná naprosto odlišným stylem. I tak bych cvičení uvítal spíš u kapitol, kterých se týkaly. Celkově se mi kniha zdá nedobře uspořádaná.
Je škoda, že v knize nejsou uvedeny žádné zdroje a žádná bibliografie. Autoři se sice opírají o vědecké poznatky, ale vše je přímo v textu. Přečíst to jednou jako vědomostní knížku moc fungovat nebude.
Bude to užitečné hlavně při opakovaném čtení. Místy je to takové patetické a přeslazené. Rozhovory měly být víc oddělené. Škoda, že taková hezká kniha neměla lepší úpravu textu. Jiný font nebo odstavce...
Ale z hodnocení je vidět, že se to lidem líbí. Pro mě je důležitá kvalita výkladu a to je zde největší slabina. Hodnotím to sice kriticky, ale jinak mám radost, že je Kniha radosti tak dobře hodnocená. :)
Dalajláma a arcibiskup byli tentokrát až příliš vtipní. :D 77,5% 3,5*
Skvělá kniha! Vždy se k ní budu ráda vracet. Měla jsem z ní neskutečně dobrý pocit v průběhu čtení a dala mi velmi důležité hodnoty do života. Doporučuji po ní sáhnout!
Kniha plná moudrosti, ale také humoru. Těžší na čtení, nejedná se o oddechovku, ale to jsou všechny seberozvojové knihy. Kdo má blízko k Dalajlámovi nebo tomuhle ,,směru myšlení'', tak rozhodně doporučuji :)
Kniha plná moudrosti, laskavosti a nutí k zamyšlení. Jde o záznam rozhovorů Jeho Svatosti Dalajlámy a arcibiskupa Desmonda Tutu. Rozebírají to co jim přináší radost a co lidem brání radost prožívat. Vlastně co brání lidem prožívat naplněný život. Pro mě osobně jde o úžasnou ukázku tolerance, kde se setkávají dvě náboženství bez jakékoliv zášti. Oba ctění muži jsou schopni si ze sebe dělat legraci, přátelsky se škádlit a kniha je ukazuje i jako obyčejné lidi.
Mnoho starostí a málo radosti? V knize zjistíme, že s laskavostí, humorem a tolerancí sdílené starosti už nemusí být starostmi a sdílená radost může pomoci zlepšit náladu i ostatním. Kniha radosti přečtena, přečtena mnohokrát a pokaždé v ní najdu to, co momentálně potřebuji.
Velmi moudrá, laskavá kniha plná jedinečných rozhovorů dvou svatých mužů, se zajímavým cvičením radosti na konci. Myslím, že se k ní ještě určitě vrátím.
Pro mne netypická forma rozpravy. Bavilo mě, s jakou lehkostí autor zachytil rozhovory dalajlámy a arcibiskupa, s jakou lehkostí oni mluvili o radosti i bolesti. Uklidňující čtení okořeněné humorem, který vyvažoval ta těžká a smutná témata, která doprovázely životy hlavních představitelů, ale i celého světa. Jak jsme malincí, když se podíváme na lidstvo jako na celek. Určitě bych ráda aspoň zprostředkovaně přes internet i knihy dál poznávala tyto osobnosti. Oceňuju na závěr cvičení, jak si vnést do života víc radosti. Zdravím všechny, kteří usilují o lepší svět :o)
Velmi inspirativní kniha, která nabízí klid. Plná hluboce pravdivých myšlenek, které by si každý měl položit. Určitě se vyplatí ji přečíst, alespoň některé části, s časovým odstupem znova. Určitě se ale nejedná o knihu na jeden večer. To by byla škoda.
Velmi pěkná, pozitivní, inspirativní kniha o tom, jak v životě prožívat více radosti. Myslím, že kdyby se člověku podařilo aplikovat byť jen pouhé jedno procento přečtených doporučení, tak už jen to určitě povede k větší spokojenosti.
Jsem spokojená. Rozhovory o radosti a o jejím praktikování v běžném životě. Lépe se vstřebají, pokud jsou čteny dávkovaně.
Myslím, že pokaždé, když knihu otevřete - znovu a znovu - v ní najdete něco nového, co vás může inspirovat.
Pět hvězdiček je málo. Je vám smutno? Jste zoufalí? Nikdo vás nemá rád? Nevíte si rady? Vemte do ruky knihu radosti. Není to kniha návodů, kázání .. nic podobného. Je to setkání a rozhovor dvou přátel, ale jako bych seděla s nimi, byla jsem s nimi milována, šťastná a najednou jsem našla cestu ze svých chmur, bolístek. Mám ji doma a už to je dar.
Autoři knihy
tibetská, 1935 Douglas Carlton Abrams
americká, 1967 Desmond Tutu
jihoafrická, 1931 - 2021
Za mě je kniha velkým zklamáním.
Poskytuje pouze obecné rady, mnohdy chybí konkrétní tipy, co a jak. Koncepce knihy je šílená, protože:
1) pročítání prostřední částí knihy bylo nezáživné, pokud poctivě čtete jako já;
2) chaotický styl psaní na čtivosti nepřidá (a místy je text i zbytečně natažen) + než se zorientujete, co jsou příběhy autora a jeho domněnky (obojí jsou mnohdy opravdu nadbytečné a zbytečně);
3) uchopení knihy jako reportáže nevím, zda bylo vhodné (vzhledem k tomu, že z pětidenní cesty byl pořízen audiovizuální záznam, který byl vysílán veřejnosti) a tak vesměs skoro polovina knihy je popisná (příjezd,, popisy, co kdo dělal v ten moment /místy přínosné, ale některé by šlo omezit/), což nemusí sednout každému;
4) kniha prostě není čtivá, pokud jste poctiví a čtete jako já stránku po stránce (nepřeskakujete a nečtete pouze pasáže či texty, které Vás zajímají);
5) cvičení uvedená na konci jsou zajímavá, ale je jich tolik, že se v tom spíš
ztratíte, ale dokud jsem aspoň jedno nevyzkoušela, tak nebudu soudit;
6) kniha obsahuje moudra, ale pokud jste již pár motivačních knih či knih o pozitivním myšlení četli, tak ty nejpodstatnější myšlenky knihy pravděpodobně znáte a možná to pro Vás bude úmornější, ale opakování je matkou moudrosti a něco nového se dost pravděpodobně dozvíte.
Něco nového mi kniha přinesla a tak nad obligatorní hvězdičky dávám půl navíc a zaokrouhluji na 3, byť zde s těžkým srdcem, neb mi kniha způsobila čtecí krizi a těšila jsem se, až ji konečně dočtu, uložím do knihovničky. budu se věnovat jiným knihám.
Arcibiskup i dalajláma mají tolik moudrosti, které se nebojí předat dál. V dnešní době, kdy každý své know how pečlivě střeží, tento přístup obdivuji a moc děkuji. Samotné
podání autorem je za mě proto veliká škoda a jsem překvapená vysokým hodnocením zde. Trochu mě to přivádí k myšlence, zda jsem disponovala stejným textem knihy jako ostatní a nebo má kniha pouze stejný přebal, ale obsah byl jiný (knihu jsem dostala darem a byla zakoupena v knihkupectví, tudíž je zřejmé, že text musel být shodný, jaký měli ostatní recenzenti přede mnou).
#prvniknihavsrpnu2023