Kniha upírů
Eduard Martin (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/20968/bmid_kniha-upiru-YjW-20968.jpg
4
25
25
Bádání strace je neseno touhou stvořit dokonalého lidského jedince, ale tady jeho umění selhává a výsledkem je zrůda, která svému stvořiteli ztrpčuje život.
Dobrodružné Povídky Literatura česká
Vydáno: 1990 , KPK - Knižní podnikatelský klub , Corfinvíce info...
Přidat komentář
Objevením tohoto sešitového svazku jsem byl příjemně překvapen, protože mám E. Martina zafixovaného jako autora přemýšlivých, lehce kritických a jemně humorných sci-fi povídek (které mám rád). Že napsal mysteriózní horrorové romaneto mě fakt překvapilo. A překvapilo příjemně. Sice (vulgárně řečeno) příběh patlá dohromady trochu více věcí (v hodně velké zkratce je v tom cítit Ostrov Dr. Moreaua, Frankenstein, upírské příběhy a částečně mi vyskakoval i Re-Animator) ale má hezkou atmosféru. Co se mi fakt líbilo byly doprovodné ilustrace a fakt, že i když příběh autor napsal/vydal v roce 1990, fakt působí jako o celé století starší. 3,5*
Tajná organizace Společenství světla už po staletí věnuje své síly tomu, aby napravila chybu stvoření. Její mistři se zabývají výzkumy a experimenty na živých tvorech. Eduard Martin vytvořil v jednom pražském malostranském paláci další ostrov doktora Moreaua, který literárnímu světu představil už někdy na konci 19. století Herbert George Wells. Název Martinova romaneta je ovšem silně zavádějící, neboť upíři v pravém slova smyslu se v tomto dílku nevyskytují. Autor jim nicméně věnoval na závěr jeden z doplňků, v němž nabízí deset způsobů ochrany před těmito krvelačnými tvory (druhý doplněk encyklopedicky popisuje neuvěřitelné bytosti vymyšlené člověkem). Příběh nepřekvapí ani neohromí, zaštiťuje se především tajuplnou atmosférou. Bohužel ani v této oblasti mnoho nenabídne, a díky poněkud nevýraznému a plytkému finále vyšumí do ztracena bez jakéhokoliv zásahu do terče. Jako čtení do autobusu dobré, pro soustředěnou četbu chybí důvod.
(SPOILER) Knihu jsem četl poprvé asi ve třinácti letech. Samotná zápletka spadá do žánru sci-fi, nic méně dějovou linku jsem vnímal pouze jako (byť napínavou) kulisu. To čemu jsem jako čtenář propadl byla pochmurná a znepokojivá atmosféra, kterou Eduard Martin v románu vytvořil. Atmosféra prastrýcova starého domu a po té jeho statku na samotě, výrazně rámovaná ilustracemi (nebo spíše kolážemi) Miroslava Huptycha, mne fascinovala a zároveň strašila. Celý příběh získává vice spád a nádech sci-fi s příchodem ZOOMA a i když celý příběh končí v jakési smířené sentimentalitě a pochybnosti, i na konci přetrvává ten znepokojivý pocit- něco zde nebylo v pořádku, bylo zde něco děsivého, něco skrytého...a nebo to byl jen klam.
Nijak zvlášť mě kniha bohužel nenadchla, očekávala jsem asi něco trošku jiného. Dočetla jsem ji jen kvůli tomu, že byla tak slabá. Nějak mě za celou dobu nedokázala vtáhnout pořádně do děje.
Tajemná procházka starou Prahou, ulice osvětlené plynovými lampami vás dovedou na Malou Stranu, do sklepení starého paláce kde ožívá... co vlastně?
Mimochodem jsem se dozvěděl, co znamená literární útvar romaneto, a toto romaneto vám nedovolí přestat číst dál...
Kniha mi místami připomíná Drákulu, nicméně četla se dobře, škoda jen, že ten konec byl takový mlhavý. Navíc se mi líbí doplnění knihy seznamem monster a návodem na ochranu proti upírům.
Tohle hororové romaneto je tak trochu variací na Ostrov dr. Moreaua z prostředí Malé strany. V roce 1990 jsem si ji přečetl, vrátil ji a zapomněl jsem na ní. Potom jsem si na ní před lety vzpomněl a chtěl si ji znovu přečíst. Jenomže jsem si nepamatoval název a ani autora. Ptal jsem se lidí, ale podle indicií nikdo nevěděl o jakou knížku by mohlo jít. Pročesával jsem internet až jsem ji zahlédl na stránkách jednoho antikvariátu, ale protože jsem si nepamatoval ani obálku knihy, tak jsem byl napnutý - naštěstí to byla ona.
Příběh má dobrou atmosféru a rád se k němu vracím.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Česká kniha mrtvých |
| 1988 | Roboti a androidi |
| 1986 |  Manžel z Marsu |
| 1990 | Manželka z Venuše |
| 1989 | Milenci našich žen |
Tajemný palác, tajemný strýc, který je jeho majitelem. Tento sešit mě vrátil o 27. let zpět. Asi první mystery, hororová kniha co jsem četl ( teď jsem se k ní vrátil,
když jsem marně vzpomínal, jak se kniha jmenuje, jakou má obálku, nebo kdo ji napsal. Až náhodně v antikvariátu jsem ji po 27 letech objevil) Kniha připomínající Tajemný ostrov Dr. Moreau, Draculu, Frankensteina s návodem na zabití upírů a popisy slavných mýtických monster s pěknými ilustracemi. Těch 65 stran slupnete během chvilky.