Kniha vzpomínek
Rowan Coleman
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/234746/bmid_kniha-vzpominek-SQX-234746.jpg
4
423
423
Jméno prvorozeného dítěte. Tvář vašeho muže. Váš věk a adresa… Co když se vám tohle všechno začne ztrácet z paměti? Claire má fungující manželství, dvě dcery, všetečnou matku... a Alzheimera. Dříve měla i práci, kterou milovala, ale kdo by zaměstnával učitelku, která trpí ztrátou paměti? Claire se zoufale snaží zachovat alespoň to, o co ji ještě nemoc nepřipravila, a tak si na radu terapeuta pořídí Knihu vzpomínek. Zapisuje momenty z minulosti i současnosti, protože ví, že brzy budou její řádky to jediné, co po ní manželovi a dětem zbude. Ví to, protože na stejnou nemoc zemřel její otec. Dny tráví doma, v nedobrovolném uvěznění, protože každý odchod hrozí tím, že nenajde cestu zpátky. Postupem času přestává být bezpečno i doma: vynechávající paměť Claire znemožňuje vykonávat i ty nejběžnější, nejbanálnější činnosti. Výsledkem je nekonečná frustrace a zášť vůči blízkým, prokládaná zoufalou touhou využít každý vzácný okamžik, kdy se ještě může těšit z jasné mysli... Román Kniha vzpomínek je neobyčejně silný příběh, smutný i povzbudivý zároveň. A Claire je literární hrdinka, která se každému čtenáři natrvalo vryje do paměti. I když ona sama paměť už téměř ztratila.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , DominoOriginální název:
The Memory Book, 2014
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem si vybrala do čtenářské výzvy. A nelituji. Skvěle se četla. Smutný příběh ze života.
Alzheimer...tento vyraz vsichni zname...cist roman a ctyricetilete matce dvou deti, ktera ma tuto nemoc bylo dojemne. Kniha popisuje, jak se s touto nemoci, kterou hlavni hrdinka ma, vyrovnava a smiruje cela jeji rodina. Kniha to byla krasna, dojemna. Musi to byt neuveritelne tezke, kdyz clovek, ktereho milujeme, zacne zapominat.....
Smutný příběh, nemá daleko od reality. Tuto autorku a její styl psaní mám ráda, a kniha se hodila i do čtenářské výzvy. Kdo má rád smutné příběhy, které chytnou za srdce, směle do toho.
Krásná kniha, smutná kvůli Alzheimrově chorobě, avšak plná lásky a naděje vypráví rodinný příběh tří generací žen. Obdivuji autorčin jazyk a schopnost popsat emoce tak, že jsem místy plakala. Určitě si přečtu i její další knihy.
Smutné poetické čtení. Kniha se mi moc líbila, vtáhla mě do sebe, donutila přemýšlet. I přes velmi vážné téma nakonec vyznívá pozitivně a nadějně. Konec není dobrý, ale láska i přes to vítězí... Určitě knihu doporučuji k přečtení..
Asi jsem čekala něco jiného. Ačkoliv hned první kapitola byla neuvěřitelně silná a hodně mi přiblížila myšlenkové pochody člověka s ACH, děj se v průběhu vyvíjel spíš romantickým směrem. Vzhledem k častému střídání vypravěčů a retrospektivnímu popisu vzpomínek mi vadilo, že dvě hlavní postavy mají podobná jména (Claire a Caitlin). Občas jsem se musela zastavit a zamyslet, kdo je kdo. Některé pasáže byly trochu moc kýčovité. Celkově je kniha napsaná velmi jednoduše a čtivě, byla jsem schopná přečíst třeba i 120 stran za den, což je u mě vzácnost. Pokud hledáte nenáročnou oddychovku s trochu netradičním tématem, je to určitě dobrá volba.
Četla se mi dobře. Čekala jsem knížku plnou smutku, ale je i o krásných rodinných vzpomínkách tří generací žen. Je to má druhá knížka od autorky a určitě není poslední.
Jako člověk, který nějakou dobu pracoval s pacienty s Alzheimerem a demencí, musím říct, že popsání dopadů nemoci na člověka je celkem výstižné. Jinak jak už bylo zmíněno níže, kniha je spíše milostným příběhem a některé dějové linky naprosto nepravděpodobné a nepochopitelné.
Těšila jsem se na knížku, která mi přiblíží, jak se žije člověku s Alzheimerovou chorobou, místo toho jsem si přečetla dvojitý milostný příběh, kde Alzheimerova choroba je jen pozadí linky. Chování hlavních postav bylo zcela předvídatelné (jaká ironie, když člověk od osoby postižené Alzheimerem čeká vlastně opak) a i ten tajemný muž vlastně vůbec tajemný nebyl a já už od začátku tušila, jak se to s ním má...
Je to škoda, protože kniha je tak jen průměrným romantickým románem. Četlo se to ale docela dobře, bylo to svižné.
Kniha se mi velmi dobře četla, ale není to lehké čtení. Občas jsem se neubranila slzám.
"Láska přetrvává. Láska si nás pamatuje. Láska zůstává, i když tady už nejsme."
Ano, je to příběh hlavně o lásce, je lásky plný. Lásku si nejvíc uvědomíme, když ji začneme ztrácet.
Claire už bohužel nezbývá moc času v boji s ACH, proto začne psát knihu vzpomínek, dokud jí ještě paměť slouží. O své vzpomínky se dělí i všichni členové domácnosti. Vzejde z toho opravdu krásný, dojemný příběh, na který jen tak nezapomenete, protože je plný emocí. Ukazuje, jak je důležité, mít kolem sebe rodinu, aby vás měl v těžkých chvílích kdo podržet.
"Jsi moje dítě, moje dcera, moje malá holčička. Nezáleží na tom, jak jsi velká nebo kolik je ti let, pořád budeš moje milované dítě. Nikdy tě neopustím, Claire. Nikdy, co živa budu."
(ne ach) , ale ACH... To byl ten důvod, proč jsem po knize sáhla, a taky proto, že je to téma (u nás doma) aktuální ...
Ale toto byla idylka, byl to slaďák, který Alzheimera popisuje docela jako pohádku. To co zažíváme my doma, je peklo...
Dějové linky okolo - Ryan... No budiž, ovšem nevěřím tomu, že by to někdo takto hrál proti ostatním členům rodiny, ano , může takovou hru hrát s nemocným, ale tak o tom řeknu ostatním, jistě by to pochopili spíš, než nechat je zažívat strach, že se nemocný ztratil.
Dějová linka kolem Caitlin je brak. Pardon, ale to je fakt největší blbost...
Přistihla jsem se, že ve volné chvilce při čtení této knihy, jsem raději prokrastinovala, než abych k tomu sedla.. Ale knihy se snažím dočítat. Tak jsem silou vůle dočetla.
Spoiler!
Ať jen nekritizuji, byly tam i momenty, které celkem věrně popisují náhlé změny stavu a i to chování, ale myslela jsem, že to bude kniha hlavně o tom a jak jsou rodinný příslušníci z nastalé situace OPRAVDU zoufalí, ale až na Grega se mají všichni vlastně celkem fajn, a dcera Cait zažívá snad nejšťastnější období života. Těhotná z nepovedeného vztahu, odejitá ze školy, maminka má před sebou poslední měsíce života (člověk by si řekl ve 20 pěkná sr***), ale ona po 2 dnech v Manchestru najde životní lásku a v takovém období jen lehce zaváhá jestli opustit mámu už teď kvůli tomu hodnému klukovi s nejhezčím úsměvem ...nebo ne wtf???. Tátova manželka, která se teprve dozví, že existuje ještě jiné dítě jejího manžela, jí přijme hned s otevřenou náručí nejen do vlastního domu, ale i do vlastního života, (může se to tak časem rozvinout, ale tohle není prostě normální první reakce, ne není) nabídnou ji s nimi dokonce bydlet... Nesmysl!!! Takhle to opravdu nechodí...
Jinak námět na knihu to byl ale pěkný, proto jsem taky po knize sáhla.
Knihu doporučuju, pokud chcete pohádku s trochou neobvyklého, ale pokud chcete číst o opravdové demenci a jejích dopadech na rodinu, a jako útěchu, že v tom nejste sami, tak rozhodně ne.
Po knize Všichni jsme utkáni z hvězd jsem se hrozně těšila na další příběh od této autorky. A opět jsem nebyla zklamaná. Skvěle vykreslená situace, smutné a přesto tak živé. Stránky jsem hltala jednu za druhou, a přestože jsem takový konec očekávala, nedokázala jsem se odtrhnout. Mohu jen doporučit :)
Bylo by to někde mezi třemi a čtyřmi... Líbily se mi popisy stavů Claire způsobené nemocí, kdy se z pocitu, že všechno zvládne, dostávala do naprostého zmatku, i když tedy linka setkávání s Ryanem mi už tak realistická nepřišla. Je pravda, že i jinak je v příběhu plno klišé a mnoho situací je značně přitažených za vlasy, jak již bylo zmíněno, především příběh Caitlin je takový dost nereálný... Ale některé scény byly celkem zábavné, i když méně cukrkandlu by knize určitě prospělo.
Nějak jsem se nemohla smířit s osudem hlavní hrdiny, může to potkat kohokoli z nás. Hodně jsem si poplakala.
Štítky knihy
psychologické příběhy Alzheimerova choroba červená knihovna boj s nemocí romance romány
Autorovy další knížky
| 2015 |  Kniha vzpomínek |
| 2017 | Všichni jsme utkáni z hvězd |
| 2017 | Léto plné neskutečných věcí |
| 2015 | Není co ztratit |
| 2019 |  Zrcadlo, zrcadlo |
Opravdu krásná kniha, plná emocí, smutku, citu a hlavně lásky, mateřské i partnerské. Je tady krásně a citlivě popsané, jak se s projevy této hrozné nemocí vyrovnávají jednotliví členové rodiny. Vůbec jsem netušila, že může udeřit v tak mladém věku, a o to je to všechno bolestnější.