Kniha vzpomínek
Rowan Coleman
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/234746/bmid_kniha-vzpominek-SQX-234746.jpg
4
423
423
Jméno prvorozeného dítěte. Tvář vašeho muže. Váš věk a adresa… Co když se vám tohle všechno začne ztrácet z paměti? Claire má fungující manželství, dvě dcery, všetečnou matku... a Alzheimera. Dříve měla i práci, kterou milovala, ale kdo by zaměstnával učitelku, která trpí ztrátou paměti? Claire se zoufale snaží zachovat alespoň to, o co ji ještě nemoc nepřipravila, a tak si na radu terapeuta pořídí Knihu vzpomínek. Zapisuje momenty z minulosti i současnosti, protože ví, že brzy budou její řádky to jediné, co po ní manželovi a dětem zbude. Ví to, protože na stejnou nemoc zemřel její otec. Dny tráví doma, v nedobrovolném uvěznění, protože každý odchod hrozí tím, že nenajde cestu zpátky. Postupem času přestává být bezpečno i doma: vynechávající paměť Claire znemožňuje vykonávat i ty nejběžnější, nejbanálnější činnosti. Výsledkem je nekonečná frustrace a zášť vůči blízkým, prokládaná zoufalou touhou využít každý vzácný okamžik, kdy se ještě může těšit z jasné mysli... Román Kniha vzpomínek je neobyčejně silný příběh, smutný i povzbudivý zároveň. A Claire je literární hrdinka, která se každému čtenáři natrvalo vryje do paměti. I když ona sama paměť už téměř ztratila.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , DominoOriginální název:
The Memory Book, 2014
více info...
Přidat komentář
Četla jsem od autorky Všichni jsme utkáni z hvězd, kniha se mi moc líbila, i když stylu psaní jsem musela přivyknout. Bohužel jsem se od té doby už pročetla spoustou o dost lepších a silnějších knih a po Knize vzpomínek jsem sáhla, když jsem dočetla Mezi krásou a ošklivostí (která mě naprosto odzbrojila). Možná i to ovlivnilo můj kritický pohled na tuto knihu. Jsem zklamaná! Očekávala jsem ryzí příběh ženy v boji s Alzheimerem a místo toho jsem dostala sladkou love story jak z young adult knihovny. Byly tam dojemné i smutné pasáže, ale příběh působil těžkopádně. Trápila jsem se s ní dlouho a dočetla jsem jí z donucení. Zařadila bych to do oddychové četby, není to zlý, ale není to prostě to co jsem čekala.
Knihu jsem nedočetla, proto ji nehodnotím. Čekala jsem příběh člověka, který bojuje s Alzheimerovou chorobou. Ale přišlo mi, že se děj daleko víc točí kolem života její dcery. Každopádně knihu nezatracuji, časem jí dám ještě šanci.
Pěkně propracovaný příběh. Jen asi ve dvou třech momentech jsem měla pocit že je hodně nereálný (napr. Seznámení se Zachem..).
Krásná a zajímavá kniha. Zajímavá svým námětem, lehce mi připomněla knihu "Hledá se Elizabeth", a hlavně film "Pořád jsem to já".
Tato kniha byla mým prvním setkáním se spisovatelkou, a rozhodně ne posledním. Líbilo se mi jak příběh pojala, byl podmanivý, čtivý, laskavý, s nádechem smutku.
Za mě určitě ano! :-)
Kniha se mi líbila, zlákal mě hlavně námět. O Alzheimerově chorobě se hodně mluví, ale málokdo si projevy umí představit v reálu. Měla jsem tu "čest" starat se lidi s touto nemocí, ale tato kniha mi dala možnost nahlédnout na druhou stranu a to ze strany pacienta.
Tím ale ovace na knihu končí.
Zápletka těhotné 20leté dcery, která se rozhodne zůstat sama, vyhledat biologického otce, ta mi přišla přitažená za vlasy. Nikomu nic nevadí, všechno je děsně sluníčkové.....
Totéž setkání s biologickým otcem, který i s novou manželkou dceru přivítají....pěkná kravina, takto to v životě nechodí....
Mximalni spokojenost - kdo hleda knihu pro pohlazeni duse jedohlasne doporucuji. Postupne se ztracet a znovu vynorovat je narocne nejen pro hrdinku romanu, ale i vsechny v jeji blizkosti...
No tak to ne... Čekala jsem syrový příběh o příšerné nemoci, čekala jsem postupnou degeneraci hlavní hrdinky, čekala jsem propracovanou psychologii postav, čekala jsem, že pocítím dojetí, smutek, soucit... Jenže Kniha vzpomínek nic takového nenabízí. Je to prachobyčejný romantický příběh sladký jako cukrová vata. Klišé, klišé, klišé...A ještě navíc příšerně předvídatelné. Meh, jsem hrozně zklamaná, protože už jsem od autorky četla Všichni jsme utkáni z hvězd a to bylo velmi citlivé a opravdové.
Z audioknihy jsem taky docela rozpačitá. Nemyslím si, že by byla namluvená nějak nekvalitně, ale zejména hlavní hrdinka Claire (Šárka Vondrová) na mě byla asi až trochu moc hysterická a narátorku Caitlin (Terezii Taberyovou) mám zas až moc spojenou s Jennifer Lawrence, za to ona ale chudák nemůže :)
PS: Teprve teď jsem si přečetla komentář Jizi (i když to tak možná nevypadá, protože jsme shodou okolností použily úplě stejnej obrat :D) a panebože - it tells it all :D
Silný příběh.. Knihu jsem četla na dovolené a i přesto, jakého smutného tématu se týká, jsem si ji moc užila.. :)
Hezká kniha, pokud se dá říct hezká, když se týká tak závažného tématu nevyléčitelné nemoci. Láska, smutek, naděje, emoce, to všechno tady je, velmi dobře se čte a můžu jen doporučit.
Začala jsem číst, a odložila ji. Vím, jak je těžké tohle téma a rozčilovalo mě sledovat hlavní hrdinku, která vzpurně utíká a pak neví, kde je. A pak mě něco donutilo zkusit to znovu a už jsem neodložila. Pěkný příběh, ačkoli pár výhrad bych měla, ale v konečném hodnocení jsem moc ráda,že knížka dostala druhou šanci.
Vzhledem k tomu, že jsem od této autorky četla už knihu Všichni jsme utkáni z hvězd, která mě okouzlila nejen svým tématem, ale i napínavostí, čtivostí a lehkostí, s níž je napsána, jsem už tak trochu očekávala, že i Kniha vzpomínek mě stejně zaujme a vtáhne do děje. Nebyla jsem proto moc překvapená, když jsem zjistila, že se kniha s největší pravděpodobností stane jednou z mých nejoblíbenějších. A taky se jí i stala, neboť nevidím jediný důvod, proč by se toto dílo Rowan Coleman, které se nejenže jako obvykle zabývá závažným tématem, což ho činí zajímavějším a nepochybně i poučnějším, je však taky napsáno s přehledem, prosyceno dojemnými okamžiky a nespočtem emocí a jeho děj se pozvolna ubírá ke konci bez toho, aniž byste se při čtení nudili, a vy po celou tu dobu... prostě nevíte, nemáte sebemenší tušení, jak to skončí. A když konečně přijde ono slavné rozuzlení, nejste překvapeni. Nejste vůbec překvapeni, protože přesně takovéto ukončení k tomuto typu příběhu naprosto sedí.
Je to až obdivuhodné, ale ať se snažím sebevíc, zatím se mi nepodařilo najít jedinou vadu Rowanina díla. Plně doporučuji.
Krásně napsaná kniha, která nás seznámí s postupem Alzheimerové choroby u matky dvou dětí. Doporučuji k přečtení
Výborná kniha! Claire i všichni její blízcí jsou ovlivněni její progresivní Alzheimerovou chorobou. Doporučuji!
Zajímavé (a samozřejmě velmi silné) téma předčasně rozvinutého Alzheimera v kombinaci s několika (žel bohu velmi málo) silnými scénami nemůže v žádném případě vyvážit plytkost děje a stereotypní unylost postav.
Kniha vzpomínek je takové typicky "ženské" čtení. Osobně tuhle škatulku ze srdce nesnáším, ale něco na ní asi bude. Neumím si představit chlapa, který by tuhle rádoby srdceryvnou limonádu přečetl a neslezly mu z toho nehty aspoň na jedný noze. Přestože základní osa příběhu (matka - dvě dcery (20 a 3) - demence a vidina brzkého konce krátce po čtyřicítce) vyloženě čiší potenciálem, autorka jej uchopila v souladu s tématem tak dementně, jak jen to šlo, snad aby se někdo necítil příliš sklíčeně.
Všechny postavy jsou krásný a úžasný a obětavý a děsně hodný a chápavý a milý. Nikdo není tlustý, brýlatý, šišlavý, pajdající, koktající. Nikdo nemá žádný zásadní problém (až teda na toho Alzheimera), všichni jsou v jádru zlatí lidičkové se srdíčkem na správném místě, kteří navíc vypadají jako by z hollywoodu utekli. Hotová cukrová vata. A tím samozřejmě teprve začínáme.
Samotný děj se točí kolem slaboučké zápletky vystavěné na jednom zatajeném těhotenství - už vidím dvacetiletou holku, která kopne kluka, co s ním chodí, do zadku, přestože je těhotná a on ji nebije/nepodvádí/nechlastá/nefetuje... a rozhodne se být s děckem sama. Budou jich zástupy - protože ona už tehdy ví, že on není ten pravý. Jasně, vezměme otcům děti! Oni přeci nemají právo podílet se na výchově... Základní premisa v mých očích nečiní z hlavní postavy hrdinku, ale sobeckou slepici, kterou v jejím rozhodnutí podpoří dokonce i její matka. Tak když je holka ve dvaceti tele, tak aspoň ona by mohla mít rozum? Ale kdeže. Poté, co začne Claire, jak se ústřední postava jmenuje, blbnout, chce najednou, aby se její dcera s biologickým otcem seznámila. To, že on má vlastní rodinu a život, ji vůbec nezajímá. Jasně, nic mu neřekla, nechala se zapírat, ale teď, po 20 letech, je na čase, aby přijal dcerušku sakum prdum! A víte co? Víte, co se stane?! No jasně - on to udělá! A kdyby jen on! Jeho manželka a dvě dcery jsou naprosto v pohodě, když k nim nakráčí vyšinutá ženská s těhotnou adolescentkou a sdělí jim: tramtadadá, tady nás máte! (Dokonce se obejmou. Obejmou!! Umíte si to představit?)
Ano, jistě, dcera je totiž taky ve dvaceti těhotná a protože se historie trapně opakuje, i ona zůstává sama, bez dokončené školy. Tedy, ona sama nezůstane, protože stačí, aby vešla do baru a chovala se jako arogantní, vylízaná pinda a hned jí padne k nohám nejkrásnější kluk ve vesmíru (jenž shodou okolností pracuje za barem a taky nestuduje a umřela mu máma, takže je děsně chápavej) - a stačí dvě holý věty a on ví, že ona je ta pravá. (Dá se zívat a zvracet zároveň? Dá - zííí-grrrrc-vvvv.)
A pak je tu mladý manžel hlavní hrdinky, který s ní má tříletou dceru, prostě lásky jejího života. Na něj je navázaná druhá, děsně tajemná zápletka knihy (začínám být v zívání/zvracení fakt dobrá).
Ne, naštěstí o Alzheimeru nic moc nevím. Ne, naštěstí jsem nikdy neměla tu čest se s někým, kdo jím trpí setkat, natož o něj pečovat. A doufám, že mě to stejně jako tsunami nebo horečka dengue nikdy nepostihne. Přesto se nemůžu ubránit tomu, že autorka s nemocí nakládá tak, jak se jí to hodí. Protože tohle je prostě... dementní.
Jedna hvězda čistě pro mě za statečnost, že jsem to dokázala dočíst.
Úžasná a krásně napsaná kniha. Emotivní, strhující příběh a dobře popsané jak tato nemoc působí na nemocného a jeho okolí.
Celá kniha je velmi silná a poutavě napsaná. Mohu jen doporučit.
Krásná kniha o hrozném tématu. Akorát ten růžový konec mi k tomu úplně nešel.
Krásná a silná kniha o velkém a těžkém tématu. Myslím, že je potřeba, abychom byli takto konfrontováni s tématy těžké nemoci nebo smrti. Člověk si pak uvědomí spoustu z toho, na co každodenně zapomíná. A Rowan Coleman navíc umí tato náročná témata podat s takovou lidskostí, lehkostí a humorem, že se vám po přečtení bude chtít sice trošku plakat, ale zároveň taky hodně žít. Je to skvělá kniha!!!
Štítky knihy
psychologické příběhy Alzheimerova choroba červená knihovna boj s nemocí romance romány
Autorovy další knížky
| 2015 |  Kniha vzpomínek |
| 2017 | Všichni jsme utkáni z hvězd |
| 2017 | Léto plné neskutečných věcí |
| 2015 | Není co ztratit |
| 2019 |  Zrcadlo, zrcadlo |
Dost depresivní, ale rozhodně stojí za přečtení. Nebýt nepravděpodobných dramatických zvratů a nečekaných milostných zápletek jak ze špatného filmu, byla by to kniha dokonce výborná. Když člověk sleduje, jak hlavní hrdinka přichází postupně úplně o všechno, padá do propasti zároveň s ní. Myslím, že autorka si mohla odpustit kýčovité romance, příběh by byl daleko silnější.