Kniha ztracených věcí
John Connolly
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452332/bmid_kniha-ztracenych-veci-0JG-452332.jpg
4
305
305
Druhé vydání kultovní knihy o síle příběhů! Dvanáctiletý David se snaží vyrovnat se smrtí své matky. Cítí se opuštěný, společnost mu dělají pouze knížky. A ty k němu začnou šeptem promlouvat... Příběh o smutku a o ztrátě, o věrnosti, o lásce, o válce a o zázračné síle vyprávěných příběhů. Kniha ztracených věcí vychází v češtině podruhé, tentokrát obohacená o dva bonusové příběhy, které autor napsal pro speciální edici publikovanou 10 let od prvního vydání. Obálku vytvořila Renáta Fučíková.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 2020 , Albatros (ČR)Originální název:
The Book of Lost Things, 2006
více info...
Přidat komentář
Každý měl v dětství své vlastní příběhy ...
Je milion věcí, které člověka ovlivní - jeho chování a to co z něj v životě bude, někdy jsou to jen maličkosti...jindy jsou to životní tragédie, např. ztráta maminky.
A je běžné, že cestou k dospělosti ztratíme pár věcí..
Vzpomeneme si, co pro nás bylo v dětství nejdůležitější? Co (kdo) nás všechno ovlivnilo?
Proč jsme takoví jací jsme?
Příběh Davida, který je na prahu dospělosti a loučí se s dětskou nevinností.
Příběh o smutku a o ztrátě, o věrnosti a lásce a o zázračné síle vyprávěných příběhů.
"Z pravěku"
Příběh o smutném životě chlapce, který sedí v podkroví a brečí za svou mámou. Chybí mu hodně, ale nic mu jí už nevrátí. Svůj stesk utápí v knihách, které mu dělají po dlouhé dny a večery společnost. Jednou k němu začnou promlouvat a přenesou ho do říše kouzel, které panuje král. Ten ukrývá své tajemství v tajné Knize ztracených věcí. Tajemno a napětí dýchá ze stránek a David hledá své štěstí.
Kniha, která snad ani nepatří do rukou dětem. Temná obsahem, ponurá atmosférou, brutální líčením násilných scén. Ze své čtenářské zkušenosti jsem zvyklá na ledacos, v knihách už jsem se setkala opravdu se vším /ne/možným... ale ještě se mi nestalo, že by se mi nad popisovanými scénami v některé z nich dělalo chvílemi až fyzicky nevolno. Což mne nutilo knihu odložit jako nedočtenou, ale nakonec jsem ráda, že jsem tak neučinila: cosi mě neustále ponoukalo číst pořád dál. Zaujala mě totiž hra, kterou se čtenářem autor rozehrál - nabídl dílo mnoha vrstev a bylo opravdu zábavné je všechny postupně sloupávat a odkrývat: dobrodružné putování plné nebezpečí, nástrah a ohrožení... rytířský román s drsným líčením krvavých bitev... drastický bildungsroman o postupném sebeuvědomění a těžkém přerodu chlapce v muže... hrdinský epos... a další.
Nabídl nejen fantaskní svět popletených pohádek, drsnějších než ty původní od bratří Grimmů, depresivnějších než ty Andersenovy, ale i bizarní svět podivných mutantů, a krvelačných příšer, bažících po moci. V jeho pojetí se prvky světa reálného prolínají se světem snovým: žádný z nich není dokonalý a nenabízí klid ani pokoj: příběh toho skutečného se odehrává v Anglii na počátku 2. světové války, příběh světa fantaskního se odehrává v blíže nespecifikované zemi, v níž chřadnoucí král postupně přichází o moc a očekává svého nástupce.
Autor se zároveň nebránil jisté absurditě, vzbuzující úsměv, kterou dokonale ztvárnil v postavách trpaslíků, zarytě vyznávajících ideály komunismu. A nebál se přidat i závažnější téma, téma homosexuality, letmo naznačené v postavě rytíře Rolanda. Nechybí ani téma proměny - David, 12iletý chlapec, se v cizí zemi ocitá sám, bezbranný a ustrašený, zprvu potřebuje ochrannou ruku, ale postupem času se vymaňuje z moci okolností, iniciuje odpor vůči nepřátelské síle, která zemi ničí, a překonává i sám sebe. Postavy Dřevorubce a rytíře Rolanda mají zprvu jen "doprovodný charakter", kdy jej mají chránit, zároveň však hrají důležitou roli jakýchsi "vypravěčů" příběhů, v nichž Davidovi předávají cennou moudrost. Postava podivného "Hákáče" je asi nejzajímavější: dodává textu příchuť tajemna a čiré hrůzy, vzbuzuje spousty otázek a jeho význam není až do závěrečné scény zcela jasný.
Bavilo mne v textu vyhledávat bohaté zdroje autorovy inspirace a narážky, které používá: kromě klasických bájí, mýtů a pohádek se zde objevuje celá řada aluzí na díla jako Nekonečný příběh, Jack a stonek fazole, Alenka v Říši divů a za zrcadlem, Letopisy Narnie, Harry Potter, Čaroděj ze země Oz, Most do země Terabithia, Bratři Lví srdce... každý si najde svoje, záleží na čtenářské zkušenosti. Ač jsem s autorem mnohdy nesouhlasila a kniha ve mě chvílemi vzbuzovala téměř fyzický odpor, ráda jsem do jeho fantazijního světa zavítala. A protože nešlo o pohádku, vzhledem k době, kdy se děj knihy odehrává, příběh nespěje k umělému happy endu, ale dostává se mu poměrně reálného vyústění.
"Válka je pro lidi jenom záminka, aby se nemuseli ovládat a mohli beztrestně vraždit. Války byly a budou, jenže problém je, že lidé mezi sebou bojují a ubližují si, mrzačí se a zrazují jeden druhého, i když žádná válka zrovna není, protože to zkrátka dělali vždycky."
"Zbytek odpoledne strávil tím, že listoval starými knížkami Jonathana Tulveyho. Seděl ve výklenku arkýřového okna a myslel na to, že možná i Jonathan v něm čas od času sedával. Procházel těmi stejnými chodbami, jedl jídlo ze stejné kuchyně, hrál si ve stejném obývacím pokoji, a dokonce spal i ve stejné posteli jako David. Možná že v Davidově době se Jonathan míhal neviděný v podobě ducha, aniž si kdy uvědomil, že spí každou noc v posteli s cizím člověkem. Při tom pomyšlení se David zachvěl, ale současně pocítil i radost, že je spojuje takové pouto, když si byli navzájem tak podobní."
(SPOILER) Kniha se mi moc líbila. Rozhodně není pro malé děti, ale myslím, že od takových třinácti let je ideální. Hlavně chlapcům by se mohla líbit. Není to jen obyčejná pohádka se sladkým koncem. Tolik krve a setnutých hlav by kdejaký horor mohl závidět, proto by mohla zaujmout právě kluky. Zároveň však v sobě skrývá hlubší poselství, ukazuje že všechno nekončí: "A žili spolu šťastně, až do smrti.", někdy prostě něco skončí špatně, ale člověk v tom nesmí zabřednout a musí jít dál.
Kniha byla skvělá, jen teda v některých pasážích mi přišla dost "drsná" pro děti a mládež.
Kniha mi nesedla, měla jsem co dělat abych ji dočetla. Úprava klasických pohádek mi přišla násilná..
Kniha ma zaujala hneď od začiatku. Dvanásťročný chlapec, ktorý stratil matku a ktorý zbožňuje knihy, ešte k tomu v čase druhej svetovej vojny, aj keď to tam veľkú úlohu nezohralo. No a potom, keď sa dostal do druhého sveta, do sveta, ktorý obývajú rôzne príšery, ale aj hrdinovia, tak tam to začalo byť naozaj zaujímavé. Najprv som si myslela, že táto kniha je určená pre deti, respektíve mladším čitateľom, preto ma dosť zarazilo, aké hrôzy tam David zažil, hlavne jeho stretnutie s Lovkyňou, ktorá deťom robila naozaj strašné veci. David sa tam ale stretol aj s kladnými postavami, či už s Drevorubcom alebo rytierom Rolandom – obaja mu rozprávali aj zaujímavé príbehy, naše rozprávky prevrátené naruby a tieto „vsuvky“ sa mi veľmi páčili. Celkovo som ale z knihy trochu rozpačitá. Príbeh sa mi v podstate páčil, aj keď celá kniha je pretkaná smútkom, ale takisto v nej je obrovské množstvo zaujímavých myšlienok, ktoré mi ešte dlho budú ležať v hlave. Na druhú stranu hlavná postava, David, mi až tak nesadol a aj keď ma jeho putovanie bavilo, jeho samotného som si až tak neobľúbila. Tiež som celý čas rozmýšľala, komu je kniha určená – napriek tomu, že hlavná postava je dieťa, tak deťom určite nie. Napriek tomu predpokladám, že k tejto knihe sa ešte niekedy vrátim, jej zvláštnosť ma skutočne očarila.
Z počátku jsem váhala, jestli se mi tenhle příběh líbí nebo ne. Ale nakonec to do sebe všechno tak hezky zapadlo, že dávám palec nahoru.
Johna Connollyho znám hlavně díky jeho sérii o Charlie Parkerovi, ale už jsem od něj četla i první dva díly Samuela Johnsona, takže jsem si naivně myslela, že vím, co můžu od Ztracených věcí čekat. Nevěděla.
Přechod děje z reálného světa do toho zvráceně pohádkového je sice lehce uspěchaný, ale tak sugestivně popsaný, že jsem ani na okamžik nepochybovala o tom, že je to pro hlavního hrdinu skutečnost. Příšery byly vážně příšerné a oblíbila jsem si Dřevorubce i Rolanda (toho hlavně a – lehký SPOILER – o to víc mě pak mrzel jeho osud).
Je to poutavý, ale taky pěkně drsný příběh o klukovi, který rychle dospěl. Malému dítěti bych tuhle knihu do ruky nedala.
Iniciační příběh pro dospělé o proměně chlapce v muže. Originální nápady a hrůzyplná, ne-pohádková atmosféra.
Příběh: 5/5; překlad: 1/5 - škoda.
Celkové hodnocení ode mě ***
Jak uz se tu nekdo zminil, je to opravdu vyjimecna kniha. Cetla jsem ji poprve v mladi a ted jsem na ni narazila a rozhodla se ji precist znovu. Nelituju zadneho ptecteneho slova, radku, strany ani kapitoly. Nektere knihy jsou proste vasimi srdcovkami, at se ostatnim libi nebo ne. Tahle je jedna z tech mych.
Libi se mi, jak jsou ruzne pohadky propletene, vtipne zakomponovane do pribehu, kdy hlavni vypravec prochazi "jinym" svetem. Svetem, kde je vsechno jinak, kde prevlada zlo nez dobro. Jenze jak to vetsinou v pohadkach, i kdyz tahle byla spis hororovejsiho razu, byva, dobro vzdy zvitezi. Tak to ma byt..
Doporucuji vsemi deseti
Tahle kniha byla zvláštní... Nejdříve jsem se začetla tak, že jsem od ní nechtěla odejít, poté se děj přesunul do pohádkového světa, ovšem pohádkově totálně pomíchaného a drsného, až jsem si říkala, proboha, to má být co??? Nicméně ke konci to opět všechno začalo dávat smysl a knihu jsem dočetla jedním dechem.
Knížku jsem četla poprvé jako dítě a od té doby jsem na ní často vzpomínala. A nakonec jsem ji letos dostala a znovu si ji tak měla možnost přečíst.
Musím říct, pamatovala jsem si ji trochu jinak. Trochu víc pohádkově, trochu víc jemněji.
Knížka si vysloužila čestné místo v mé poličce, protože je prostě jinaká. Je zvláštní, je svojská.
Nevím jistě co tou knihou chtěla autorka říci. Líbil se mi námět a kniha je i docela čtivá, nicméně osobně bych vynechala pohádky "naruby", které podle mého názoru knihu degradují na mnohem nižší úroveň než jakou by si možná zasloužila.
Úžasná kniha s atmosférou, která ve mě pořád i po letech rezonuje. Koupila jsem si ji na základě obálky, která mě zaujala a nevědomky jsem našla zlato. Četla jsem ji už mockrát a pořád mě baví. Je to propojení pohádek a morbidních hororových prvků, nechybí silné trochu povědomé postavy (Jake, Roland, Lovkyně, Hákáč, ...), temné epické výjevy, ale ani malá hnusná všední tajemství. Kniha je v kategorii pro děti, čemuž moc nerozumím. Asi bych ji nedala číst dítěti dřív než třeba ve čtrnácti. Hlavním motivem knihy je ztráta nevinnosti a iluzí. Objevují se v ní ruku v ruce s pohádkami i dospělá vážná témata a náznaky. A nebere si servítky.
Kniha má skvělý rozjezd, člověka (knihomola) to chytne, když vidí ten krásný nápad, jak knihy začnou promlouvat a jak hlavního hrdinu o nich maminka vyučuje. Další děj je dost temná, až hororová fantasy. Ne vyjímečná, ale celkem dobrá. Konec se autorovi opět velmi povedl. Mohu doporučit s klidným srdcem, i když u fantasy dávám přednost jiné atmosféře.
Jestli podle anotace čekáte knihu o životě, lásce, přátelství, ve které hrají roli příběhy, určitě se do ní nepouštějte. A že je kniha v žánru pro děti, tomu nerozumím vůbec .
Kniha je vskutku drsná a morbidní, ale já mám ráda bujnou fantazii a tady opravdu pracovala na plné obrátky. Literárně psáno velmi pečlivě a čtivě. I přes ten hrůzný svět v ní popisovaný, je zároveň citlivá. Kdo má rád originální věci a nebojí se fantasie , dostanete nevšední zážitek. Já v tom neviděla , jak je psáno níže, jen nechutnosti a zvrácenost, ten příběh byl opravdu silný...ale rozhodně není pro každého.
Výjimečná kniha. Geniálně proplétá svět dětství a dospělosti, místy je vtipná, místy drsná a syrová. Když se děj rozběhl, nemohla jsem se odtrhnout. Silný zážitek.
Na knihu jsem narazila jako malá, přečetla ji, a zanechala na mě velmi silný obtisk. Je místy trochu chaotická, ale podle mě to v tom bylo kouzelné a moc ráda bych si ji přečetla znova.
Štítky knihy
Anglie láska smrt dospívání tajemství rodinné vztahy vyprávění, narace paralelní světy věrnost knihyAutorovy další knížky
| 2008 |  Kniha ztracených věcí |
| 2006 | Černý anděl |
| 2017 | Vlk v pasti |
| 2007 |  Nokturna |
| 2001 | Polibek smrti |
Tak to byl krásný příběh! Díky čtenářské vyzve jsem po této knize sáhla a opravdu nelituju. Připadala jsem si zase jako malá, když mě tahle knížka plná kouzel ihned vtáhla do děje. Jako kdybych tam byla. Každopádně kniha pro děti opravdu není, je tam hodně krvelačných scen. Líbilo se mi ale, jak dokázal autor vše nádherne popsat (napr. Vlkouny nebo harpyje) a že se v knize objevují příběhy jako Sněhurka a sedm trpaslíků, ale úplně jinak, než je všichni zname. A to bylo skvělý, protože člověk nikdy netusil, jak to bude dal. Víc prozrazovat nebudu, každopádně knihu rozhodně doporučuji. Líbí se mi, že má kniha i konec, protože nemám ráda knihy s otevřeným dějem na konci. Za mě 10/10.