Knihy a typografie
Martin Pecina
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/185295/knihy-a-typografie-185295.jpg
5
72
72
Publikace se zabývá procesem tvorby knih. Obsahuje eseje o čtení, knihomilství, knize a knihovnách, ale funguje i jako praktická příručka, užitečná při navrhování beletrie, poesie nebo odborné literatury. Druhé vydání přináší na devadesát stran nového obsahu, mimo jiné rozsáhlou pasáž o diakritice, anatomii písma či slovníček pojmů. Část textu byla v roce 2011 zpracována pro vysílání v Českém rozhlasu a kniha získala několik uznání doma i v zahraničí. Druhé vydání. Druhé, rozšířené vydání.... celý text
Přidat komentář
toto nie je kniha, ktorú je po prečítaní možné odložiť. takže ju mám poruke a vždy, keď si nie som istý (takmer vždy:), či nepácham niečo brutálne voči typografii, beriem ju do ruky a nechávam sa viesť.
Pecina má dar podať odborné záležitosti čitateľnou formou a hoci v pozadí presvitá jeho pocit, že je najlepší na zemeguli, vôbec to nevadí, pretože ak by aj nebol, určite by sme ho našli v prvej päťke. a v našich končinách vedie na celej čiare.
odporúčam každému, kto vraždí grafiku vo worde a myslí si, že čím viac fontov, tým krajší výsledok a čím väčší formát, tým výraznejší úspech.
určite stojí za to nalistovať si Pecinove weby a pravidelne ich navštevovať - samozrejme, iba v prípade, že vás táto téma zaujala.
Velice čtivá kniha která nechá nahlédnout širšímu spektru čtenářů do zákulisí, na skryté boje svědomitého typografa a nakladatelství. Měl bych jen lehké výhrady k tuhosti vazby — po více jak hodinovém čtení mě vždy bolely ruce jak jsem musel překonávat pnutí vazby.
Devatenáct. Počet lepítek, jenž jsem si nalepila během prvního čtení knihy. Skvělé myšlenky, odkazy na díla (na které se chci opravdu podívat) a velmi pěkně popsaná práce s typografií. Jsem ráda, že kniha obsahuje i úvahy o čtení a knihách jako takových a na knize není nic co by mě nebavilo. Nedokáži snad ani popsat, jak jsem ráda za tuto knihu, jež dává dohromady knižní podstatu a její tvorbu.
Krásně zpracovaná (to by byla zrovna u tohoto titulu asi ostuda, kdyby ne) a velmi čtivá a vtipná kniha o typografii i pro diletanta jako já. Každý vášnivý čtenář by se měl asi trochu poučit i o tvorbě knih a pan Pecina je učitel k tomu zrozený.
Tak typograf ze mě nebude! Díky knize jsem se o tom ujistila.
Na druhou stranu oceňuji zábavnost i srozumitelnost celé knihy. Vzhledem k tomu, že studuji knihovnictví, tak si myslím, že není marné něco vědět o procesu tvorby vzhledu knihy, nejen obsahu.
Takže veliké díky za tuto poučnou knihu, která rozevírá obzory.
Výjimka mezi odbornými knihami. Tahle se dá normálně číst a je dokonce zábavná :) A přesvědčila mě o tom, že typografie a knižní grafika jsou velmi obsáhlé obory, do kterých se bez patřičného vzdělání nemá smysl plést, protože budete nakonec okolí akorát pro smích. Dobře graficky upravená kniha se od té špatně upravené jasně odlišuje, a teď už dokážu i konkrétně pojmenovat čím, což před přečtením nebylo tak lehké. To jsem jen měla pocit, že vypadá "krásně", "lacině", nebo "nepřehledně", nebo, "jako by ji někdo splácnul na koleni". Nechat na knize pracovat zkušeného grafika se rozhodně vyplatí, může zásadně změnit vyznění knihy a buď ji potopit, nebo pozdvihnout. Teď už to vím, díky!
Martinu Pecinovi vřelé díky za tuto nedocenitelnou knihu. Jak rád na ní odkazuji, když se potýkám s klienty, kteří prostě ví nejlépe, jak se dělá řemeslo, na které si mě najali a to je kniha. Dokonce jsem se dostal jednou v diskuzi nad mojí prací k tezi, že stejně dělám jen Kontrol Cé a Kontrol Vé, tak proč pořád řešim a vysvětluju... tak pokud má někdo na práci typografa podobný názor, nechť si prosím přečte tuto knihu... je čtivá a naplněná typografií až po okraj a to, nutno říct, velmi působivým a vytříbeným stylem. Mě po profesní stránce potěšila, pobavila a naplnila hrdostí, neboť Martin Pecina potvrzuje, že je u nás na poli typografie stále o čem přemýšlet. Máme v historii tolik zvučných jmen a nepochybně mezi ně jméno Martin Pecina patří. Díky.
Mám rád Martina Pecinu. Mám ho rád proto, že již deset let kultivuje prostředí českého internetu svým projektem Typomil a mnoho rádoby designerům (včetně kdysi mně) poskytuje vždy dostupné a jednoduchou formou psané základy řemesla. Také proto, že na svém blogu Typofilos mnoho let často výstižně reflektuje dění na grafické scéně. Protože je kreativním grafikem s egem v uvozovkách, je tvůrčí a nápaditý, ale přitom není dětinský či buranský. Překračuje pravidla, ale vždy tak akorát, s ohledem na čtenáře. A k tomu všemu vydal tuto vynikající knihu, v níž dokazuje, že grafik nesmí zůstat nevzdělaným, úzce vyprofilovaným specialistou, ale měl by mít rozhled a nebát se myslet. Pět hvězd.
Do vod nakladatelského byznysu jsem se vrhl bezhlavě a dá se říci bez jakýchkoliv znalostí. Postupně jsem zjistil, že neumím téměř česky – myslím tím správně a gramaticky, a že udělat knihu tak, abych se za ni nemusel stydět, není úplně jednoduché, byť se jedná „jen“ o knihu elektronickou. A tak jsem se začal rozhlížet a střádat informace. Kniha Martina Peciny je jednou z této vlny sebevzdělávání. Ovšem k jejímu přečtení jsem se dostal až letos… toliko o mé studijní disciplíně :-)
Krom toho, že je kniha skutečně originálně typograficky zpracovaná (ač to na první pohled skoro není poznat) je plná zajímavých informací o knižním designu, knižní grafice a typografii obecně. Některé informace jsou skutečně jen pro ty, kteří se tímto oborem zabývají více do hloubky, ale i naprostý laik si dokáže udělat rámcovou představu o tomto oboru. A krom toho mě pobavily ony „eseje o čtení, knihomilství, knize a knihovnách“.
Vzhledem k tomu, že mám s knižní grafikou také co do činění, mě velmi pobavily tyto řádky.
"Přežije-li navržené grafické řešení připomínky redakce, korektorů, redaktorů a náhodných kolemjdoucích, doputuje i k autorovi textu. Každý literát je umělec. A má bratra, ženu, matku, přítelkyni nebo kamaráda. A ti všichni mají vlastní představy o tom, jak by kniha měla vypadat."
Je neuvěřitelné, jak si každý myslí, že dělat grafiku je ta nejjednodušší věc na světě. V životě by mě nenapadlo mluvit řidiči autobusu do toho, jak má řídit autobus. Nebo v divadle začít kritizovat herce a radit jim, jak mají hrát.
četla jsem tu novější....přepracovanou...
Bála jsem se trošku, že samými dříky, patkami a chlebovým textem se budu prokusovat. :-) Ani náhodou! Nebylo suchopárné. Pán má očividně rád knihy, občas nosem ční hore, ale to mu odpustím, protože několik věcí v knize pobavilo mě. Že knihovna bují, pozná se z toho, jak začneme pokládat knihy na knihy v regále horizontálně. Někdo by řekl, že nic světoborného, ale MP popsal ten proces moc hezky. Představil mi též zajímavý pohled na knižní design, na vztah digitalizace a knižního grafika. Na práci s e-knihou a hřbetů mizení....
No a aby kovářova kobyla nechodila bosa, musím zmínit ještě nádherně odvedenou práci na výzoru knihy.
Nádherná kniha o tom jak má (podle autora) vypadat krásná kniha, jak taková kniha vzniká a jakými útrapami musí chudák typograf/designér projít při jejím návrhu.
Mně se naopak hodně líbilo, že se autor nesnížil jen ke strohému typografickému manuálu. Přišly mi zajímavé názory na čtečky e-booků, jednotlivé typy písmen, fakt, že v každém jazyce vypadají jinak a něco málo z historie knižních úprav. Přiznávám, že až do této doby jsem opravdu netušil, jak je práce typografa pro knihu samotnou tak důležitá. Odteď se jistě budu na každý kus, který mi přijde pod ruku dívat zcela jinak. Škoda jen, že toto řemeslo je tak děsně v pozadí celého procesu výroby knihy, narozdíl třeba od překladatele nebo knižního editora.
Na skutečnou učebnici málo podrobná, na úvod do typografie asi dobrá, nevím, na trhu toho asi moc tohoto žánru není...
Po velmi dlouhé době skutečně nejen užitečná a praktická "učebnice" knižního designu, ale také velmi citlivě a vkusně vysazená a upravená kniha, ostatně jak je jejímu autorovi – Martinu Pecinovi – vlastní. Odborné knihy z oblasti typografie a knižního designu se na našem trhu objevují bohužel velmi sporadicky a domácí provenience již vůbec ne. Nejen z tohoto důvodu patří Martinu Pecinovi dík zřejmě celé obce knižních úpravců. Doufám, že se brzy stane povinnou neboli doporučenou odbornou četbou na uměleckých školách zabývajích se když ne knižním, tak alespoň grafickým designem.
Děkujeme, více takových.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2012 |  Knihy a typografie |
| 2010 | Perverše |
| 2023 | Jazyk, srdce, mozek, krev |
| 2021 |  Tajemství Velkého Fonta |
Třetí vydání jsem si koupila s dojmem, že půjde o vesměs učebnicově sepsanou knihu o typografii. Prvních x stran upřímných a vtipných zamyšlení mi tedy zatočily hlavu. Je to první kniha (na kterou jsem narazila), která vypráví o odborných záležitostech formou osobního přátelského rozhovoru, což je pro mě neskutečná úleva, rázem velká zábava a radost. Určitě si ji nechám poblíž, až se zase připletu k nějaké sazbě.
Jediné, co mě celou dobu při čtení trochu rozptylovalo, byla vlastně samotná kniha, která je veskrze dokonalá, ovšem nezvládala jsem ji otevřít tak, aby se okamžitě nervala do zavřené pozice. Jestli to bylo příliš úzkými stránkami či množstvím stran, materiálem a vazbou, nevím. Ale to je spíše taková osobní frustrace z nepoddajných stránek. :)