Knihy džunglí
Rudyard Kipling
Knihy džunglí je dvoudílná kniha dobrodružných povídek a novel. Jde vlastně o jakýsi zvířecí epos v próze odehrávající se až na dva příběhy v indické džungli. První kniha obsahuje sedm, druhá osm povídkek, respektive novel. Ty jsou uvedeny krátkou básní a na konci každé z nich jsou další básnické texty, doplňující vyprávění. Více než polovina z nich (tři v prvním a pět ve druhém dílu) se týkají malého indického chlapce Mauglího (anglicky Mowgli), kterého unesl z vesnice lidožravý tygr a zachránila jej vlčí smečka. Tyto příběhy jsou někdy vydávány zvlášť s titulem nesoucím jméno svého hlavního hrdiny Mauglí, což prý znamemá ve zvířecí řeči Žabáček (jméno dostal chlapec od své adoptivní vlčí matky). V knize totiž zvířata spolu rozmlouvají, lidé však o tom vůbec nevědí a jejich řeč nevnímají. Mauglí se však řeči zvířat naučí a stane se plnohodnotným obyvatelem džungle i příslušníkem vlčí smečky.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Příroda, zvířata
Vydáno: 2002 , Albatros (ČR)Originální název:
The Jungle Books, 1906
více info...
Přidat komentář
Na lov, zda smím se, lovče ptát?
Na číhané mě roztřásl chlad.
Kde jeleni jsou skoleni?
Dosud se pasou v osení.
Kde je tvá zpupnost zbojníka?
Z boku mi proudem uniká.
Kam pospícháš? A co je ti?
Jdu umřít ve svém doupěti.
Jako malá jsem milovala pohádku od Disneyho a když se mi dostala do ruky kniha, neodolala jsem. V příběhu se za mluvícími zvířátky, která byla to hlavní, co jsem na Knize džunglí jako malá viděla, skrývá něco hlubšího, něco, co mne přinutilo se nad knihou pořádně zamyslet. Mezi mé nejoblíbenější povídky patří Rikki-Tikki-Tavi, Bílý lachtan a hned ta první povídka o Mauglím (nevzpomínám si na název). A když už jsme u toho, První kniha mě bavila víc. Mezi mé nejoblíbenější postavy se řadí Baghíra, Bálú, moudrý Akéla, Rikki-Tikki-Tavi a hroznýš Ká, u kterého mne potěšilo, jak už tu někdo psal, že ho autor nevykreslil jako "toho zlého hada," ale udělal z něj pro mě sympatickou postavu.
Takže knihu hodnotím čtyřma hvězdičkama, protože tam byly i povídky, které mě moc nezaujaly. Neříkám, že by mne nebavily, to je silné slovo, ale "moc nezaujaly" myslím dobře vystihuje mé pocity z daných povídek.
Čítal som ju asi 1 mesiac a veľmi ma zaujala. Skutočne nádherne predstavené zvieratá ako postavy. Akurát ma veľmi nebavili kapitoly, v ktorých bol prevažne rozhovor (Služobníci Jej Veličenstva, Hrobári), skôr sa mi páčili "akčné kapitoly" (Ryšaví psi atď.). Okrem toho si myslím, že autor veľmi dobre interpretoval myšlienku, že človek sa vždy vráti tam odkiaľ skutočne pochádza. A to je na tej knihe najkrajšie. Pri poslednej kapitole mi skoro prišlo do plaču - keď som si tak spomenul na to ako Mauglí prišiel medzi vlkov... Veľmi pekná a hlavne poučná kniha. Vrelo odporúčam!
Přečetla jsem všechny příběhy kromě jednoho. Povídky o Mauglím byly nejlepší, kdyby se kniha skládala jenom z nich hodnotím čtyřmi hvězdičkami. Kniha ale obsahuje i další slabší i průměrné povídky, které (většinou) vás neosloví ani nepřekvapí svým koncem. Na knize (na rozdíl od filmu) oceňuji, že se autor neřídí zažitým klišé, že hadi jsou zlí, naopak, udělá z Ká poněkud svéráznou postavu, která Mauglímu pomůže a vyniká svou obratností, způsobem lovu a moudrostí.
Než jsem knihu otevřela, vůbec jsem netušila, že příběhy nejsou jen o Mauglím. Kniha se mi líbila, i když musím říct, že byly pasáže, které jsem četla proto, abych se v příběhu dostala dál. Takže ano, pěkná kniha, ale určitě se nestane moji oblíbenou.
Dívejte se dobře, dobře se, vlci, dívejte! Tohle bude už vždycky kniha mého srdce kvůli vlčí smečce a našemu středisku a přesahu, který pro mě příběh má. A o džungli bych mohla číst pořád, pořád a pořád. Povídky mimo knihu džunglí bych si pro příště odpustila (čimž nechci říct, že by nebyly dobrý...). A ze všeho nejradši mám asi "písně" a další poučky, který jsou strašně krásně přebásněný. Vítr, strom i vodní tok, celá džungle chraň tvůj krok.
Když jsem při prohrabávání starých krabic narazil na tuhle povinnou četbu s ilustracemi od Buriana (sloni jsou tu sice afričtí a sedmiletý Mauglí vypadá nejmíň na dvacet, ale jinak fajn), okamžitě padl verdikt, že si Knihy džunglí přečtu znovu.
Po zdlouhavém odkládání jsem se do nich skutečně pustil a dlužno říct, že si mě tenhle svérázný kraj mluvících zvířátek znovuomotal kolem prstu rychleji, než hladový Ká opičí krk. Křup. A teda, kvůli Disneymu už jsem skoro zapomněl, jak ostré má ta původní Kiplingova verze drápy. Ona ale taková karkulka a císařský řez taky nepatří mezi nejjemnější vyprávěnky, takže věk 9+ asi v pořádku.
A i když se občas některé příběhy lehounce táhly, bylo by jít vůči jejich jedinečné básnivosti s hodnocením pod pět ***** nespravedlivé.
Pět, o které si čas ještě nějaký ten pátek zub vylamovat bude.
Ještě dočítám, chybí mi pár stran. Ale je to prostě klasika...
Za sebe musím však říct, že se mi povídky četly hodně špatně.
Špatně se mi posuzuje jazyk, protože původně jsem Knihy džunglí četla v ruštině, takže si již bohužel nevybavuji, že by se mi kdysi četly takto těžko. Možná je to tím, že nyní nevyhledávám knihy pro děti a mládež.
Nebo je to prostě tím, že moc nevyhledávám povídky. Disneyovku o Mauglím jsem milovala, takže jsem se již podruhé po mnoha letech k originálu navrátit musela.
Paradoxně mne kniha začala více bavit až ke konci.
Určitě však za zapamatování stojí Bílý lachtan a Rikki-Tikki-Tavi.
Zbytek mne moc nenadchnul. Mne prostě v povídkách chybí kontinuita.
Paradoxně se mi mnohem více líbily povídky, kde se nevyskytuje Mauglí - můj malý milý hrdina Rikki-tikki-tavi. ♥
Příběhy o zvířatech a nechybí ani Mauglí. Některé mě zaujaly více, některé méně. Pro mě Kipling má těžký jazyk trošku tak mě to nenadchlo jak jsem čekala, ale rozhodně stojí knížka za přečtení…
V prvé řadě bych se rád připojil k pochvale brilantního překladu, který zejména v nádherných písních a básních zachovává rovnováhu mezi věrností a estetikou způsobem, před nímž je nutné smeknout. Dále bych rád vyjádřil obdiv panu Zdeňku Burianovi, jehož úchvatné ilustrace krásně dokreslují vydání z roku 1974.
Největší síla knihy je v atmosféře, dle mého mínění. Velmi příjemným způsobem se můžeme dozvědět něco o životě lidí a zvířat v Indické džungli v dobách Britské koloniální nadvlády.
Možná proto, že jsem znal Knihu Džunglí pouze jako televizní kreslený film z dob mého dětství, byl jsem trochu překvapen dalšími příběhy, které jsou povahou, tónem, ale i geografickým umístěním často dosti odlišné. Avšak rozhodně jsem nebyl zklamán. Některé vedlejší příběhy jsou velmi silné, představují zajímavé postavy a někdy obsahují i filozofická zamyšlení.
Považuji za nutné zde také podotknouti, že jisté scény příběhu mohou být pro příliš malého čtenáře docela drsné, řekněme příliš naturalistické. V mém vydání je psáno "pro čtenáře od 9 let", já bych apeloval na rodiče, aby zvážili posun této hranice o takové 3 roky nejméně.
Náctiletému čtenáři by však mohla kniha přesně sednout do noty. Rád bych ocenil autorův um personifikovaným zvířatům v příběhu vytvořit lidskou povahu. Většina postav reprezentuje silné morální hodnoty. Sám Ká říká: "Chrabré srdce a zdvořilý jazyk - s těmi to, človíčku, v džungli někam přivedeš..."
Po X rokoch som šahla na starú zaprášenú knihu a znova ju doslova zhltla. .-) Teším sa na nový film ktorý je v kinách už od dnes, ja počkám na 3D :-)
Dodnes si pamatuju animovanou disneyovku s Mauglím, Balůem, Baghýrou a dalšími a řadím ji mezi tři animované filmy, které mě v dětství nejvíce těšily. Proto sáhnout po originální knize, byť o X let později, nebyla těžká volba, ba naopak. A zklamán nejsem. Mauglího dobrodružství a přátelství se zvířaty v sobě skrývá skutečně mnoho hlubších myšlenek, než by se mohlo na první pohled zdát. Moudrost Kaa, učitelská starostlivost Balůa a jeho znalost Zákona džungle, všeobecný respekt Akely, Baghýrova zkušenost s lidmi, nevypočitatelnost a neobliba opic spolu s jejich kriticky podanou příbuzností s lidmi a samozřejmě Mauglího splynutí s divokou přírodou, která je dnešním lidem tak vzdálena. Melancholicky dojemný byl pro mne závěr, čili Mauglího návrat k lidem, byť není vyloženě tragický.
Co bych možná vytknul (nevím, zda to bylo vydáním či je to tak i v originále) byly ostatní povídky vložené mezi hlavní linku, což dost odvádělo pozornost. Na druhou stranu i mezi nimi lze najít skvosty jako Bílý tuleň nebo Rikki-Tikki-Tavi.
Uf. Po téhle knize jsem sáhla díky Čtenářské výzvě. Kniha džunglí? Cca 160 stran? Brnkačka. Jenže nakonec z toho byl celkem boj. Nevím jestli to bylo mým vydáním, nebo jsou takhle přeložené všechny, ale byl to takový malý češtinářský boj plný přechodníků a trochu krkolomných prapodivných vět, kvůli kterým mi občas unikal děj. Znala jsem jen příběh o Mauglím, o zbytku jsem netušila, natož aby se dostal taky do křížovek :)
Na jednu stranu jsou to pohádky pro děti, na druhou stranu je to kniha plná filozofických úvah z oblasti východních náboženství a mýtů, které člověka nutí k trošku hlubším úvahám podobně jako třeba ,,Malý princ"....... Čekal jsem spíše takovou dobrodružnou oddechovku, ale zklamaný rozhodně nejsem, ačkoliv příběhy o tuleních a eskymácích jsem v knize, která by se měla odehrávat v džungli zde působí poněkud zvláštně.
Štítky knihy
Indie přátelství Zdeněk Burian, 1905-1981 zfilmováno anglická literatura džungle rozhlasové zpracování dětská dobrodružství Mauglí příběhy o zvířatechČást díla
Bílý lachtan
1894
Hrobaři
1895
Jarní běh
1895
Ká na lovu / Kajova honba
1894
Kde se vzal strach
1895
Autorovy další knížky
1958 | Mauglí |
1968 | Knihy džunglí |
2008 | Just So Stories / Bajky i nebajky (dvojjazyčná kniha) |
1971 | Stopka & spol. |
2006 | Kim |
Literarni klasika.