Knížka Ferdy Mravence
Ondřej Sekora
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/135586/bmid_knizka-ferdy-mravence.jpg
5
438
438
Snad nejznámější knížka Ondřeje Sekory o veselém „chlapíkovi, který se ničeho nebál, pustil se do každé práce a všechno dovedl. Sice se na něj štěstí vždycky nesmálo, ale nedal se. Po jeho boku ovšem nesmí chybět Beruška, brouk Pytlík a ostatní přátelé. Kniha je kouzelně O. Sekorou také ilustrována a dočkala se i filmové animace.... celý text
Přidat komentář
ČVd 14 nečtu poprvé. Vydání 1972 má v knihovničce několikátá generace a kupodivu to není salátové vydání;-) Z dětství už nevím, že je to vlastně kniha 3v1, bylo mi to jaksi jedno. Stejně jako teď. Nostalgie?
Co mi vyráží dech u hodnocení není, že se tahle klasika dětem líbí (psal ji kdo znal jejich svět), ale jak dospělí řeší slušně řečeno "kontext doby" - od rukojmí, přes omezování svobody po rasismus:-(( Co to jako je?!? Jste zapomněli, že nejste v kriminálce, hororu, ani u voleb či soudu? Že jediné co to je je příběh!!
Dokonale popsaný svět hmyzu, kde z přírody úžasné mravence zastupuje Ferda, mravenec práce všeho druhu (možná někdy moc sebejistý, ale vždy myslí na druhé), krásné červenočerné tečkované berušky zastupuje fintivá Beruška (kdo není nadšený když mu přistane na ruce a nevzpomene si "kam poletíš..."), zlobivé a nehodné jako v lidském světě zastupují.... Fantazie, kterou měl pan Sekora ani jeho obrázky nestačí? Zapomněli jste být dětmi....
Číst jakoukoliv knihu s dětmi, zvláště malými je přece takový dar, jak vidí svět z papíru v tom svém a vždy si najdou toho svého kamaráda a toho ne hodného, poradí si s příběhem po svém.... A já jen poslouchám, koukám a.... učím se.... být aspoň chvíli v dětském světě, lepším světě než teď jako dospělí máme a tak jsme do něj spěchali.... Alespoň chvilku se zastavit a být chvilku zase dítětem....
Absolutní klasika, poučná pro děti i dospělé. Není nad to si připomenout zajímavosti ze světa hmyzu. :-) Dětem se knížka taky moc líbila.
Není nad osvědčenou klasiku. To si říkám skoro pokaždé, když narazím na nějaké novodobé knížky pro děti, kde kupříkladu pták vypadá jako opeřená koule s trojúhelníkem místo zobáku, anebo kde kráva připomíná obdélník se čtyřmi tyčkami místo nohou.
Jistě, každý umělec má právo na svou vlastní osobitou tvorbu, občas si však říkám, jestli to už není moc, a jestli v takovémto případě spíš děti nemateme a neodrazujeme od čtení místo toho, abychom je v četbě povzbudili a třeba je díky ní i trochu vzdělali. A to je jen jeden z mnoha důvodů, proč se ráda vracím ke knihám ze svého dětství.
Jsem proto moc vděčná, když se některé nakladatelství rozhodne znovu vydat právě takové klasiky. Samozřejmě mezi ně patří i Knížka Ferdy Mravence. Ta se spolu s Knížkou Brouka Pytlíka řadí k mým nejoblíbenějším dílům od Ondřeje Sekory.
Knížka Ferdy Mravence je složena ze tří částí: Ferda Mravenec, Ferda Mravenec v cizích službách a Ferda v mraveništi. Ve všech třech částech se Ferda dostává do prekérních a naprosto nezáviděníhodných situací s jinými živočichy, avšak malý hrdina s červeným šátečkem a s přesvědčením, že zvládne práci všeho druhu, si přece opravdu poradí úplně se vším, nebo ne?
Pokud váháte s odpovědí, zkuste zapátrat, zda na půdě u rodičů či prarodičů nenajdete jedno z mnoha vydání této milé klasiky. A v případě, že je neobjevíte, nezoufejte. Knížka Ferdy Mravence z polic v knihkupectvích ještě nezmizela a věřím, že ještě dlouhou dobu nezmizí. Koneckonců, některá díla se prostě nedají nahradit.
Kniha mých dětský let...milovaná....A ty krásné ilustrace ,na které se dalo dívat znova a znova....
Dětem by se před spaním mělo číst. Opravdu. I za cenu toho, že musíte po padesát večerů číst pořád dokola knížku o dvanácti stránkách s příběhem ztraceného papuchalka, případně dementního králíka Binga, který nikdy neposlechne dospělého, ale oni to za něj pak vyřeší. Dětem se má číst, ale když předemnou ležela výzva po tisícprvní číst o klukovi, který si myslí, že má slona, přikázal jsem tu moderní oceňovanou literaturu uklidit s tím, že "Teď vám kluci ukážu co jsem jako malý četl já!"
Protestovali, ale dali Ferdovi šanci a on si je získal!
Přitom kdybych to měl nějak shrnout, Ferda je vlastně neskutečně otravný, je to takový ten Hanzlík že Slavnosti sněženek. "Čemu nerozumíte, pánové? Máte štěstí že jdu kolem". (Dobře, narozdíl od Hanzlíka to ale obvykle fakt opraví). Knížka je místy dost rasistická, násilná a rozhodně je potřeba ji zasazovat do kontextu doby. Ferda třeba bez konsenzu osahává Berušku, ta si to ale nenechá líbit a Ferda končí v poutech. Ferda si totiž vzal do hlavy, že ji sbalí tím, že ji sežene koně. Nevyšlo, a Ferda musel do vyhnanství, ukázalo se totiž, že omezoval na osobní svobodě šneka a navíc ho před ostatními zesměšňoval. Je tohle vhodný idol pro naši mládež?
Na druhou stranu, celou druhou třetinu knížky tráví Ferda v otroctví. Tady je právě ten rasismus, Ferda je chycený hnědými mravenci, kteří se z nějakého důvodu chovají jako pionýři, a ti ho prodaji na práci. Ani to nejdřív neměli v úmyslu, ale kšeft je kšeft. Když ale Ferda zvelebí půlku lesa, je za pomocí dvou kamarádů (co se v knížce vyskytují tajemně jak nějaké postavy z Dana Browna) čas vrátit se do mraveniště.
Tady Ferda vylepší místní práci s mládeží, nachytá mšice, aby bylo co do capartů, málem rozpoutá válku se sousedním mraveništěm, jasně, začali si. Ale když pak přišli s prosíkem (Ferda jim poslal jasný vzkaz), došlo i na rozšiřování té správné genetické informace a Ferda místo genocidy inseminuje.
Je to zkrátka borec, ten Ferda. A díky Katovně divadla Sklep víme, že je tahle knížka lepší než Bible. (A to jsem se v těch postavách chvílemi neorientoval a i tak s nimi souhlasím.)
P.s. Jazyk knížky je boží! Jestli mě děti někdy donutí koupit nějaké další zvíře, musí se jmenovat Ťutínek! :)
Četla jsem to až v dospělosti, byla jsem Ferdou víceméně nepolíbená, těšila jsem se na to. Ale zas tak odvařená jsem z toho nebyla. Možná mi vadilo, jak byl Ferda moc skvělý a nelíbil se mi v otroctví.
Česká klasika. Učebnice hmyzu. Chytrá knížka. Podmiňovací způsob minulý, kdo ho dnes používá?
Knihu jsem četla klukům (dvojčata 6 let) před spaním. Moc se jim líbila. Měli rádi ploštičky. Za mě I. část knihy nejlepší (beruška pěkná mrcha), ale kluky bavilo vše. Ve III. části, jak to fungovalo uvnitř mraveniště, na to byli zvědaví.
Krásná kniha a ještě krásnější ilustrace, naším klukům se moc líbila, a tak se vrháme na další díly. :-)
Knihu jsme četli po večerech s dětmi (kluci 4 a 5,5) a moc se nám líbila. Na základě knihy se začali dívat i na kreslené pohádky o Ferdovi, které je prozatím moc nebavily. Musím ocenit to, že se v knize objevují opravdu reálné informace ze života hmyzu, například o mravkolvu jsme googlili asi půl hodiny, abychom se o něm dozvěděli ještě více. Na druhou stranu, trochu jsem byla překvapena z té části knihy, kde si brouci předávájí Ferdu jako nějakého otroka či rukojmí a on s tím nic neudělá a trpně to snáší...to se mi jako příklad pro děti moc nelíbilo (a nebo jsem to nepochopila :) ).
Já nikdy fanouškem Ferdy nebyla, ale četla jsem ho dvouleté dceři a moc se jí líbil. Moc ráda si i sama prohlížela ilustrace
Tuto knihu jsem dostala k pátým narozeninám a z té doby si ji moc nepamatuji. Ovšem když má teď pět let moje dcera, našla jsem ji (v salátovém vydání), oprášila a četly jsme spolu na dobrou noc. Všechna dobrodružství se nám moc líbila a nadšeně jsme čekaly, co bude další večer. Přestože už má kniha od vydání pár desítek let, jistě zaujme i moderního malého čtenáře! Doporučuji! :-)
Tato knížka byla jednou z mých oblíbených a moc ráda jsem ji četla. Nedávno jsem ji našla u rodičů doma a hned jsem si ji vzala pod svá křídla. Teď z ní večer co večer čtu staršímu synovi a až povyroste mladší budu ji číst i jemu a doufám že jednou i vnoučatům. No považte, kdo by nemiloval hrdinu jako je Ferda.
TOTO NENI KOMENTAR PRE DETI. ZAKRYTE IM OCI!
Ponorme sa mile deti do rozpravkoveho sveta hmyzu, kde je vsetko mozne aj nemozne. (Kde skoro doslo k medzidruhovej "laske" medzi mravcekom a beruskou.)
(Kde brouk Pytlik je taky vseumel, nieco ako vas sused, co vam so vsetkym chce pomoct, ale po jeho pomoci si musite zavolat ozajstnych majstrov a jedno namontovanie boilera vas stalo kybel nervov a rok zivota.)
Kde je Beruska, co je teda riadna pizza, zlatokopka a zdutel, a zasluzi si byt osu***a leda lucnym konikom.)
Ano, kazdy si v tejto knizocke najde svoje. Deti krasne pribehy, poucne, jemne zlahcene charakterove postavy, nadherne Sekorove ilustracie. My dospeli inotaje a trosku vyfantazirovanej zabavy. Je v tom kus nostalgie, ale mam pocit ze Ferdo aj dnes prekona hocktoru novu knihu pre decka, a ze ich teda vydavaju kvanta oproti starym casom. Proste kvalitny pribeh bude evergreenom navzdy.
Inac poznam ludi co si uz zo Sekorovych kniziek urobili zberatelsky konicek. Necudujem sa im, takych 20 Ferdovych vydani v polici moze posobit impozantne.
Autorovy další knížky
| 1990 |  Brouk Pytlík |
| 1978 | Kronika města Kocourkova |
| 2009 | Ferda Mravenec |
| 2004 | Knížka Ferdy Mravence |
| 1980 | Malované počasí |
„Jeden mravenec
běžel sem, druhý tam,
každý něco nesl,
každý něco dělal“
(O hochu, který šel lesem)
„Ferda Mravenec, práce všeho druhu.“
Kdysi jsem si říkal, že se k těmto příběhům Ondřeje Sekory ještě vrátím. A je to tady. Vlastním knihu vytištěnou Státním nakladatelstvím dětské knihy v Praze roku 1968. Její stav je dostačující na to, aby zvládla ještě několikero přečtení. Prostě drží jako pořádně bytelné mraveniště. Jedná se vlastně o 56 krátkých příběhů, které jsou uspořádány do třech formací a ty jsou spojené v jednu knihu. První svazek se jmenuje „Ferda Mravenec“, druhý „Ferda v cizích službách“ a ten třetí má název „Ferda v mraveništi.“
Citát: To je švanda, hleďte! Hlemýžď si hraje na traktor!
Vlastně hned prvním příběhem jsem se okamžitě dostal do lesa a do příběhů samotných. Považte, kdo by znovu nechtěl potkat Ej, pana Hlemýždě, stále nazlobeného na všechno a na všechny, kdo by nechtěl vidět nafintěnou Berušku, užvaněného brouka Pytlíka nebo skákavého poplašeného koníka Zeleného? Já jo. Na všechny jsem se těšil. Trochu jsem se pousmál, když Hlemýžď oslovil Ferdu Mravence „ty černý hajdaláku!“ To by mu dneska si neprošlo, že jo? Jak já jsem si tyto krátký příběhy užíval. Kochal jsem se veselostí, veškerým osazenstvem lesa, barvami a napětím a hlavně si liboval v nádherné kresbě. Byla tak jednoduchá až se stala magickou. Pánečku, to tenkrát byla krása a je dodnes.
Citát: No vidíš, jak jsi rozumný. Teď už ti můžu sundat řetěz s krku.