Knulp: Tri príbehy z Knulpovho života
Hermann Hesse
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/335358/bmid_knulp-tri-pribehy-z-knulpovho-zivot-hhn-335358.jpg
4
59
59
Hrdinom Hesseho románu je tulák a zároveň spevák Knulp, človek vykoľajený, ktorý sa k ničomu nedopracoval a nevie sa zaradiť do poriadku ostatných občanov. Tento romantický "simplicissimus", ktorý sa na svojich potulkách usiluje vyhrávaním a spevom urobiť radosť iným, skrýva vo svojej čistej a naivnej duši ešte iného Knulpa, samotára, človeka bez domova, ktorému bolo súdené túlať sa a nikde nezakotviť. Voľnosť a romantickú neviazanosť musel však draho zaplatiť - zrieknutím sa rodinného šťastia. Knulp nie je spokojný so svojím údelom. Tuláctvo zavinila nešťastná láska. Bieda a nedostatok mu podlomili zdravie. Ochorel na tuberkulózu na konci života, zoči voči smrti, keď v snehovej fujavici úplne vyčerpaný blúdil lesom, trápila ho už len otázka, či jeho život nebol predsa len omylom, ako mu to vraveli ostatní občania a počestní remeselníci. V postave Knulpa je obsiahnutá štipka samého autora. Hesse totiž nebol spokojný sa životom usadlíka v Gaienhofene. Necítil sa dobre v uzavretom rodinnom prostredí, a preto túžil po cestovaní, po poznaní nových krajín a nových ľudí.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2001 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Knulp, 1915
více info...
Přidat komentář
Toto bola kedysi láska na všetky pohľady. A doživotná. Vlastne, by som tu mohol ocitovať vlastný komentár ku knihe "Dobrý človek ešte žije". Použijem len časť poslednej vety: Aby hlava dokázala snívať, srdce vnímať a.... myseľ dokázala mať nadhľad. No a ten úsmev samozrejme ;)).
Pro mě milá novelka, která ve mně podpořila svobodného ducha. To tulactví je mi něčím sympatické, ale pozor: není růže bez trnů, na což autor mimoděk upozorňuje. Jako by autor říkal, buď, a nebo. (V dnešní době je díky bohu možnost žít i něco mezi tím). Je tam i trochu filozofování a prostor pro vlastní úvahy čtenáře. Knulp si stojí za svým způsobem tuláckého života i přes závažné onemocnění až do jeho úplného konce.
Od tohoto autora první kniha, kterou jsem četla. A bylo to vydání z r. 1958 - Edice ilustrovaných novel. To se mi moc líbilo. Miluju ilustrace v knihách!
Osobní poznámka: Pro mě bylo fajn, že jsem to měla rychle prečtené vzhledem k tomu, že jsem předtím četla bichli o 700 stranách s náročným tématem:-).
Opětné čtení po letech rozhodně nic neubralo na zážitku, spíše naopak, objevují se nové vrstvy.
Pohodové čtení o tulákovi a moudrostech života. Moc hezky napsané. Už si asi ani nemyslím, že jde s Hessem sáhnout vedle.
Příběh člověka který si žije po svém,nikomu tím neubližuje a stal se tak svobodným že už jeho samotná existence je projevem rebelie a odporu.
Jednoduchý příběh, který v sobě skrývá hodně filozofie a otázek o hodnotě života, předsudcích, vymanutí se z pravidel společnosti... takové obrázkové povídání o romantickém tuláctví, které má svůj smysl v obohacování života usedlých přátel, uvázaných ke svému majetku.
" Opravdu nevidíš, že všecko je dobře a v pořádku a že nic nemohlo být jinak? Chtěl bys být teď pánem nebo řemeslnickým mistrem a mít ženu a děti a večer číst noviny? Copak bys zase hned neutekl a nespal s liškami v lese a nelíčil vějičky na ptáky a nehrál si s ještěrkami?"
...škoda, doba Knulpům nepřeje...
Člověk. Tulák. Šprýmař. Jak těžké, žít bez střechy nad hlavou. Jak snadné, žít bez závazků, bez odpovědnosti, bez starostí o majetek, práci, ženu, děti. Možná taky ne. Přitahoval mě tento bezstarostný šprýmař, pro kterého spořádaný život nic neznamenal. Jenom to neodolatelné nutkání, to tak trochu znám. Knulpa žene z místa na místo. Místa, stejně jako lidi, poznává a zase opouští. Je svobodný. Je sám. A přemítá o člověku, o životě a o tom, zdali právě tohle je ta správná volba. Našel Knulp smysl svého života? Zajímavý příběh a úvahy o smyslu života a jeho podobách, který v dnešním světě regulací, kreditních karet, podmostních lepenkových kartonů a domů armády spásy nemá paralelu.
Pre mňa príjemne clivé a melancholické čítanie (presne ako ten dážď za oknom vo farbách jesene), vľúdne sa prihovárajúce sympatickou postavou Knulpa, s ktorým mám veľa spoločné... Knihu som vytiahla z domácej knižnice "náhodou" a som rada, že som sa prostredníctvom nej mohla zoznámiť s autorom. Je mi blízka jeho lyrická epika, pomalé tempo rozprávania, krásne generované obrazy, typy postáv a v neposlednom rade posolstvo tohto zvláštneho príbehu obsahujúceho mnoho životných právd. Posolstvo, že dobré a správne je to, čo cítime, že je dobré a správne. Nie to, o čom si iní myslia, že by sme robiť mali.
Ani sa nečudujem, že autor bol dobrým priateľom s R. Rollandom. Obaja majú k sebe blízko - životným poznaním, vierou v dobrého človeka, intenzívnou kritikou vojny, individualistickými hrdinami a mnohým ďalším. Všetkým tým, čím mi obaja učarovali :).
Tuhle knížečku jsem četla na dvě etapy. V té první mě přiznávám příliš nezaujala, asi proto, že od knížky s tak "cool" názvem jsem čekala něco víc... O to víc mě překvapila, když jsem se teď dokopala k jejímu dočtení. Její esence jako by z ní přímo prýštila, špatně se to popisuje, a snad se o to tedy ani nebudu pokoušet. Knížky Hermana Hesseho jsou neskutečně zvláštní a mě ta jejich zvláštnost začíná bavit. Ač se tak trochu tváří, tak neřeší nijaké nové, ani závažné otázky, jsou to atmosférické knížky, které na vás beze zbytku přenesou všechny emoce, které obsahují. Vážně jsem vděčná, že jsem ji mezi tím nádobím na půdě našla :D.
Prozaická báseň o svobodě, dobru a hledání smyslu života. Hermann Hesse pro mě dříve byl tak velkým literárním pojmem, tak vysoko čněl v mých představách, že jsem podvědomě nikdy po jeho knihách nesáhl, snad z obavy, abych sám sebe neshodil. Zase jen předsudky. Dnes vím, že tento pán nám má co říci každému. Tato knížka to jen dokazuje. Je to na devadesáti stránkách zkoncetrovaná krása. Už se chystám na další Hesseho knihy. :-)
Po přečtení této povídky ve mně stále hlodá neodbytná myšlenka: o jak moc více svobodnější jsme, než byli lidé konce devatenáctého století? A o kolik svět opravdu pokročil v myšlenkách svobody a tolerance?
Vemte si Knulpa; toulá se po tehdejším Německu, na živobytí si buď někde vydělá, nebo si ho vyprosí od známých, přátel a dobrých lidí. Na oplátku může nabídnout jen svoji dobrou náladu a společnost. Lidé se sice pozastavují nad tím, že nevyužil nadání a předpoklady, které měl, ale nevyčítají mu to. Spíš ho pro to litují. Nanejvýš někteří měšťáčkové porovnávají jeho "životní nezdar" se svým " úspěchem".
Jak by to vypadalo s Knulpem dnes? Jak by na něho dnešní pokroková, moderní doba pohlížela? Jako na socku, houmlesáka, příživníka, nezaměstnaného a neplatiče daní - tedy přítěž pro "slušnou, poctivou" společnost, málokdo by s ním vůbec prohodil slovo, možná by si na něm mládež z dobrých rodin pocvičila hmaty a chvaty.
Bohužel...
Štítky knihy
německá literatura svoboda Nobelova cena za literaturu Nobelova cena tuláctví, bosáctví, vagabundážAutorovy další knížky
| 2006 |  Stepní vlk |
| 2003 | Siddhártha |
| 2008 | Demian |
| 2005 | Narcis a Goldmund |
| 2012 | Hra se skleněnými perlami |
Půvabný oduševnělý příběh o nezištném poutníkovi... (Zajímavé, často jsem si během čtení vzpomněla na Kandidáta z Kamene mudrců, jakoby je nějaká nitka spojovala..). Jednoznačně krásné, hluboké, doporučuji....