Kočas 2010
Jiřina Vorlová , * antologie
Kočas (Cena Karla Čapka) série
< 2. díl >
Kočas- to je přepestrý výběr děl z Ceny Karla Čapka, naší nejprestižnější literární SF soutěže. Na své si přijdou milovníci klasické sci-fi z dalekého vesmíru i hrdinské fantasy, počítačoví magoři a pařani, stejně jako znalci upírů a vlkodlaků. Najdete zde humorné hříčky i sociální dramata, cesty časem, temnou magii, postkatastrofické světy, dobrodružný děj i lyrické příběhy. Zkrátka, Kočas znamená pro každého něco.... celý text
Přidat komentář
Ze všech 21 povídek mě nejvíce zaujaly práce slovenských autorů (Patrik a Kliatba prekríženého komplexu) a Show must go. Pěkně napsané jsou i povídky Kam draci nelétají a Dar života, dar smrti. Sborník určitě stojí za přečtení. Každý si v něm najde to své.
Část díla
Černé sněženky
2010
Dar života, dar smrti
2010
Dřevír
2010
Druhá výprava na planetu Čtyřka
2010
Generálův omyl
2010
Na to, že jsem tuto sbírku koupil ve výprodeji v knihovně, mě až moc mile překvapila. Vlastně tak moc, že bych to ani netušil. Přitom v porovnání s dnešními sbírkami povídek, kde ke každé máte povídací intermezzo, obrázek a kdoví co ještě, je to tady daleko kusejší a dočkáte se vlastně jen čistého textu. Ten text je mnohdy ale hodně super, že si u mě sbírka nakonec vysloužila pěknou čtyřhvězdu. Možná i proto, že tu od pár hodnotících má relativně nehezké číslo, které si podle mě ani nezaslouží.
Jak to tak bývá, tak v knize jsou povídky lepší, ale i horší. Celkově jich je tady 21, což je až úctyhodné číslo. Na cirka 450ti stránkách tak můžete počítat s delšími, ale i výrazně kratšími povídkami. Co mě nejvíc překvapilo, tak na to, že poslední léta aktuální českou fantastiku sleduju, tady ty autory prakticky neznám. Stačí deset let a generace psavců se výrazně obmění. No a co mě tedy bavilo nejvíce?
- Černé sněženky od Lukáše Křesiny jsou radioaktivní nenápadnou, plánovaně dystopickou záležitostí s výbornou pointou.
- Dar života, dar smrti od Anny Mudrochové má ten správný středověce fantastický základ, na který se váže pěkné prostředí plné intrik, které baví. I zde je závěr hodně nápaditý.
- Druhá výprava na planetu Čtyřka od Ivana Mlse je ryzí sci-fi béčko, které popisuje jak to funguje na jiné planetě. Takové příběhy mám obecně hodně rád a ani zde to není výjimkou, včetně mnohdy hodně vtipných momentů.
- Kam draci nelétají od Stanislava Hůly je nenápadně smutné fantasy, které do dění tahá i dětské postavy a působí hodně zajímavým, až filozofickým dojmem.
- Ostrov od Aleše Pitzmose je asi nejlepší povídka sborníku. Tvrdé středověké fantasy se skvělým příběhem, adekvátní délkou, která donutí k rozvinutí delšího děje a neméně zajímavé zápletky, na jeho knihy se musím v budoucnu blíže podívat.
- Show must go on od Martina Koutného je sranda vtípek pro lidi, kteří žijí cony, nebo si to jinak nedokážu vysvětlit.
- Vesmírná pařba od Petra Plačka je vlastně taky takovej vtípek o běžných závislostech na počítačových hrách. Závěr mě ale sejmul natolik, že jsem na svá dětská léta musel zavzpomínat i já.
No nevím, na jednu sbírku povídek až nebývalé množství kvalitní četby, co myslíte? :-)